Na Madeiře se objevilo nové plastové znečištění. Bledě modrá krusta na kamenech v moři

Vědci působící na portugalském souostroví Madeira tvrdí, že v Atlantiku našli nový typ umělohmotného znečištění, takzvanou plastikovou krustu. A varují, že barevné skvrny na kamenech mohou mít dopad i na životní prostředí.

Plasticrust na Madeiře
Zdroj: ČTK/AP/MARE

Výzkumníci na pobřeží Madeiry objevili drobné modravé a šedivé skvrny, které vypadají jako roztavené plasty, jež tvoří na kamení zatvrdlý povlak. Poprvé ho před třemi lety zpozoroval portugalský ekolog Ignacio Gestoso; jeho tým také odebral několik vzorků a pořídil pár snímků, ale vědci tehdy považovali tento fenomén za něco tak výjimečného a krátkodobého, že se mu dále nevěnovali.

Když se experti na totéž místo vrátili o rok později, našli tam podivnou substanci znovu a ve větším množství. Na výzkum jevu připomínajícího nalepené žvýkačky tehdy ještě neměli čas ani prostředky; komplikací je totiž mimo jiné to, že skvrny jde studovat jen za odlivu na určité části pobřeží. Na začátku letošního roku nicméně podnikli expedici, která na ně zacílila – a mise s pracovním názvem plasticrust (plastiková krusta) přinesla zneklidňující zjištění.

Pokrývka mořského kamení přibývá. Na některých místech už zasahuje deset procent jeho povrchu a kromě modré nabývá i jiných barev. Chemická analýza ji pak označila za polyethylen, tedy nejrozšířenější plast světa.

Plasticrust na Madeiře
Zdroj: ČTK/AP/MARE

Záhadná substance 

Gestoso věří, že tato krusta vznikla, když do pobřeží při příboji narážely velké kusy plastu, který pak pronikl do drobných trhlinek v kamenech a usadil se v nich po vzoru řas. Podobný fenomén už zaznamenali ekologové také na havajských plážích, tam je ale za plastový povlak na skálách zodpovědný oheň: lidé si tam rozdělávají ohně tak často, že se v nich roztaví plastový odpad a pak se spojuje s kamením. Tomu se říká plastiglomerate neboli plastikový konglomerát.

Podle vědců z portugalského centra pro výzkum moře a životního prostředí není zatím jasné, odkud madeirský plast pochází ani jaký dopad může mít na život v oceánu. Pozorovali však už několik znepokojivých jevů, které jsou s touto krustou spojené; mimo jiné nahrazuje přirozené mikroorganismy, které obvykle kameny pokrývají, což by mohlo vést k narušení tamního ekosystému.

Současně si vědci všimli, že mořští měkkýši plážovky vejcorodé se po plasticrustu pohybují zcela normálně a živí se řasami, které se na umělé hmotě zachytávají. Podle Gestosa je pravděpodobné, že se měkkýšům kousky plastů dostávají do zažívacího traktu, a v důsledku i do útrob zvířat, která se těmito tvory živí.

O vlivu mikroplastů na živé organismy se ví stále ještě příliš málo – ale na studii nyní pracují desítky vědeckých týmů po celém světě, takže už brzy by věda měla poskytnout víc informací.