Poslední šance na záchranu nosorožců severních: v Berlíně odstartoval nový projekt

V Berlíně oficiálně odstartoval projekt BioRescue na záchranu kriticky ohroženého nosorožce bílého severního. Německá vláda na něj v příštích letech dá čtyři miliony eur (asi 102 milionů korun). Cílem projektu je za pomoci nejmodernějších technologií a techniky umělého oplodnění zachránit druh, z něhož přežívají už jen dvě samice. Najin a Fatu žijí v keňské rezervaci, kam byly v roce 2009 dopraveny z české zoologické zahrady ve Dvoře Králové.

„Je to naše zodpovědnost, abychom zajistili, že tento druh ochráníme. Jinak se nás – kteří máme k dispozici všechnu moderní techniku – naši potomci budou ptát, co jsme dělali,“ řekl při startu projektu keňský velvyslanec v Německu Joseph Magutt.

„BioRescue je poslední šancí pro nosorožce bílé severní. Je to boj s časem,“ zdůraznil zase Michael Meister z německého ministerstva školství a výzkumu, které projekt financuje.

Cílem projektu, na němž se vedle zoo ve Dvoře Králové podílí i německé, italské nebo japonské instituce, je najít cestu, jak úspěšně rozmnožit ohrožené nosorožce za pomoci umělého oplodnění. Zatímco u jiných zvířat se tento způsob rozmnožování úspěšně aplikuje, u nosorožců nikdy vyzkoušen nebyl. Vědci jsou ale přesvědčeni, že je možné ho provést.

3 minuty
Průlom v záchraně nosorožců bílých severních
Zdroj: Události ČT

Jiná cesta k záchraně druhu ani není, protože poslední samec nosorožce bílého severního Sudán uhynul loni v březnu. Zbývající samice Najin a Fatu navíc stejně nejsou schopné odnosit potomky. Vědci jim proto v příštích měsících chtějí odebrat vajíčka, z nichž za pomoci spermií čtveřice již uhynulých samců, které jsou zatím skladované při teplotě minus 196 stupňů Celsia, vytvoří embrya.

Poslední nadějí je věda

„Nyní první zásadní krok bude vydat se do Keni a odebrat vajíčka z dvou zbývajících severních nosorožic, tak aby tato vajíčka mohla být použita pro vytvoření embrya,“ uvedl Jaroslav Hyjánek, zástupce ředitele zoo ve Dvoře Králové. Tento proces, po němž je embrya na nějakou dobu možné i zamrazit, už se podařilo uskutečnit u příbuzných nosorožců bílých jižních.

Právě samice tohoto druhu by pak embrya nosorožce bílého severního měla odnosit. „Můžeme očekávat do pěti let, že by byl tenhle projekt úspěšný,“ věří Hyjánek. Nově narozená mláďata nosorožce bílého severního by pak vychovávala samice příbuzného nosorožce jižního, která je odnosí. „Bylo by ale krásné, kdyby ty dvě samice, ty jejich opravdové genetické matky, se mohly se svými potomky potkat,“ míní.

Pokud bude projekt, který pracuje i na technice klonování, úspěšný, měl by na svět přivést tolik nosorožců bílých severních, aby se do budoucna mohli v přírodě znovu rozmnožovat přirozenou cestou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
před 19 hhodinami

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
před 20 hhodinami

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
12. 7. 2025

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025

Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.
11. 7. 2025

Evropská komise představila kodex pro AI. Řeší autorská práva i bezpečnost

Evropská komise tento týden zveřejnila nový dobrovolný kodex postupů pro poskytovatele výkonných systémů umělé inteligence (AI), jehož cílem je vyjasnit povinnosti vyplývající z nových unijních pravidel, takzvaného Aktu o AI. Kodex se týká takzvaných generativních modelů AI, jako jsou ChatGPT od OpenAI, Claude od společnosti Anthropic nebo Gemini od Googlu.
11. 7. 2025
Načítání...