Na Korsice se našla legendární „liščí kočka“

I v moderní době je možné objevit zcela neznámé zvíře. Dokládá to úspěch korsických biologů, kteří na tomto ostrově poprvé v dějinách našli tvora, který byl doposud známý jen z lidových zkazek – slavnou „liščí kočku“. Pravděpodobně není příbuzná evropských koček.

Na francouzském ostrově Korsika po celé generace kolovaly příběhy o šelmě, která se podobá velké kočce zbarvené jako liška, s huňatým ocasem a dlouhými špičáky. Dlouho byly pokládány jen za mýtus – dokud se v odlehlé části ostrova nepodařilo několik těchto „liščích koček“ odchytit. A zdá se, že se jedná o dosud neznámý druh kočky, píše zpravodajský server CNN.

Odborníci francouzského národního úřadu pro lov a přírodu zatím našli 16 těchto zlatě pruhovaných šelem, které jsou o něco větší než domácí kočky. Loví v noci a podle pořízených fotografií a záznamů se nezdá, že by je všechna ta pozornost nějak těšila.

Kočka, která přešla moře

Biologové předpokládají, že tato kočka patří k dosud neznámému druhu, který mohl před tisíci roky pocházet z Afriky nebo Blízkého východu.

„Při posouzení jejich DNA jsme zjistili, že se liší od kočky evropské divoké (Felis silvestris silvestris). Je příbuzná s africkou divokou kočkou plavou (Felis silvestris lybica), ale její přesnou identitu ještě musíme stanovit,“ řekl hlavní představitel úřadu Pierre Benedetti.

Vědci hodlají v odchytu a studiu koček pokračovat. Zvířatům budou nasazovat sledovací zařízení a budou usilovat o jejich ochranu a uznání coby nového druhu divoké kočky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
před 14 mminutami

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
před 3 hhodinami

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
před 20 hhodinami

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
včera v 12:22

Čínské znečištění vzduchu skrylo dvanáct procent globálního oteplování. Teď je pryč

Číně se podařilo snížit své znečištění ovzduší natolik, že to přispělo k oteplování planety. Ukázal to nový model, který popsal, jak se to stalo a jak složitý je to systém.
včera v 10:39

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
včera v 09:00

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
včera v 06:30
Načítání...