Oceány budou plné chapadel. Klimatická změna prospěje sépiím a olihním

Klimatické změny se již nyní projevují na mnoha místech oceánů, zatím je nejvíc viditelnou změnou umírání korálových útesů, které špatně snáší teplejší vodu. V budoucnu ale změn přibude, přírodovědci tedy řeší, jaký to bude mít dopad, už jen proto, že z oceánů lidstvo získává významnou část potravy.

Nejnovější výzkum mořských biologů studoval dopady různých scénářů globální změny klimatu na hlavonožce. Vědci se doposud domnívali, že tyto dopady budou negativní – zejména okyselování oceánů by mělo těmto tvorům škodit.

Když ale přírodovědci studovali v akváriích dva druhy hlavonožců, sépiovku Idiosepius notoides a oliheň Sepioteuthis lessoniana, ukázal se přesný opak. Vědci živočichům v nádržích simulovali podmínky, které by mohly v oceánech panovat ke konci století, pokud se bude svět dále měnit podle scénářů predikovaných Mezivládním panelem pro změny klimatu.

Před začátkem průmyslové revoluce byla koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře 280 ppm (částic na milion), v současnosti překročila 400 ppm a na konci století se může pohybovat kolem 900 ppm. Takové podmínky na Zemi nebyly miliony let, nikdy za dobu, co existoval druh Homo sapiens. A to bude mít vliv na vyšší kyselost oceánů oproti současnosti.

„Zjistili jsme, že oba druhy těchto tropických hlavonožců nejsou nijak postižené ani poté, co jsme jim simulovali nejvyšší možnou úroveň, kterou predikce uvažují,“ uvedl profesor Blake Spady z Univerzity Jamese Cooka, který výzkum vedl.

Planeta hlavonožců

Podle tohoto biologa bude dopad klimatických změn na hlavonožce dokonce ještě pozitivnější, než tato práce naznačuje. Velké množství zvířecích druhů totiž bude mít podle dosavadních poznatků výrazně horší adaptaci na podmínky klimatických změn, takže olihním a sépiovkám zmizí nebezpeční predátoři, kteří doposud jejich populace ohrožovali.

„Myslíme si, že hlavonožci mají větší kapacitu adaptovat se na environmentální změny díky jejich krátké době života, rychlému růstu, početné populaci i schopnosti rychle se rozmnožovat,“ vypočítal profesor Spady další argumenty, proč mají před sebou tito tvorové pozitivní budoucnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
před 1 hhodinou

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
před 7 hhodinami

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
před 20 hhodinami

Vědci objevili obřího pravěkého ptáka, který obýval stejnou jeskyni jako hobiti

Objev několika kostí v jeskyni na ostrově Flores vyvolal nadšení až po jejich důkladnějším prozkoumání. Vědci totiž zjistili, že drží v rukou pozůstatky doposud neznámého tvora, který rozměry zásadně překonával jeho moderní příbuzné.
včera v 08:00‌‌

SpaceX vyslala Starship na další testovací let. Nosná raketa při návratu explodovala

Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
včera v 03:29‌‌

Brněnští mikroroboti mají zachytávat mikroplasty z ženských pohlavních orgánů

Na první pohled vypadají jako obyčejný prášek, v lidském těle na sebe ale dokáží navázat mikroplasty. Tak mají fungovat speciální magnetičtí mikroroboti, které vyvinuli vědci z CEITEC VUT v Brně. Chtějí je využít k odstranění mikroplastů z ženských reprodukčních orgánů. První testy v simulovaném vaginálním prostředí ukázaly, že dokáží odstranit až polovinu přítomných mikroplastů.
13. 11. 2026‌‌

Tisícileté deště, povodně, stavy nouze. El Niño ukazuje v Americe svou extrémní podobu

Amerika v těchto týdnech zažívá projevy extrémní podoby klimatického jevu El Niño. Patrné to je především v případě prudkých dešťů, které tamní lidé nikdy nezažili.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.