Oceány budou plné chapadel. Klimatická změna prospěje sépiím a olihním

Klimatické změny se již nyní projevují na mnoha místech oceánů, zatím je nejvíc viditelnou změnou umírání korálových útesů, které špatně snáší teplejší vodu. V budoucnu ale změn přibude, přírodovědci tedy řeší, jaký to bude mít dopad, už jen proto, že z oceánů lidstvo získává významnou část potravy.

Nejnovější výzkum mořských biologů studoval dopady různých scénářů globální změny klimatu na hlavonožce. Vědci se doposud domnívali, že tyto dopady budou negativní – zejména okyselování oceánů by mělo těmto tvorům škodit.

Když ale přírodovědci studovali v akváriích dva druhy hlavonožců, sépiovku Idiosepius notoides a oliheň Sepioteuthis lessoniana, ukázal se přesný opak. Vědci živočichům v nádržích simulovali podmínky, které by mohly v oceánech panovat ke konci století, pokud se bude svět dále měnit podle scénářů predikovaných Mezivládním panelem pro změny klimatu.

Před začátkem průmyslové revoluce byla koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře 280 ppm (částic na milion), v současnosti překročila 400 ppm a na konci století se může pohybovat kolem 900 ppm. Takové podmínky na Zemi nebyly miliony let, nikdy za dobu, co existoval druh Homo sapiens. A to bude mít vliv na vyšší kyselost oceánů oproti současnosti.

„Zjistili jsme, že oba druhy těchto tropických hlavonožců nejsou nijak postižené ani poté, co jsme jim simulovali nejvyšší možnou úroveň, kterou predikce uvažují,“ uvedl profesor Blake Spady z Univerzity Jamese Cooka, který výzkum vedl.

Planeta hlavonožců

Podle tohoto biologa bude dopad klimatických změn na hlavonožce dokonce ještě pozitivnější, než tato práce naznačuje. Velké množství zvířecích druhů totiž bude mít podle dosavadních poznatků výrazně horší adaptaci na podmínky klimatických změn, takže olihním a sépiovkám zmizí nebezpeční predátoři, kteří doposud jejich populace ohrožovali.

„Myslíme si, že hlavonožci mají větší kapacitu adaptovat se na environmentální změny díky jejich krátké době života, rychlému růstu, početné populaci i schopnosti rychle se rozmnožovat,“ vypočítal profesor Spady další argumenty, proč mají před sebou tito tvorové pozitivní budoucnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 5 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 20 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...