Šimpanzi žijí v přírodě už jen v pralesních ghettech, varují biologové

Rozrůstání měst a lov dostaly šimpanze, nejbližší příbuzné člověka, do života v ostrůvcích divočiny. Oznámili to vědci po třítýdenním setkání v Německu; na konferenci v Lipsku si vyměňovali zkušenosti za desítky let výzkumů.

Na konferenci se sešlo asi čtyřicet expertů z celého světa, všichni šimpanze studovali v terénu; dohromady tam strávili přes tři sta let života a nyní vydali společné prohlášení, v němž volají po záchraně jediného zvířete, jehož DNA je z osmadevadesáti procent podobná té lidské.

„Během desetiletí, která jsme strávili prací s komunitami divokých šimpanzů, jsme všichni viděli, jak se naše tlupy stávají izolovanými,“ uvedli přírodovědci ve společném prohlášení. „Šimpanzi jsou odsouzení k životu v pralesních ghettech.“ 

Proč mizí šimpanzi

Hlavní hrozbou pro šimpanze a další velké savce dnes podle vědců je ztráta jejich přirozeného území. Afrika sice stále má velké plochy neporušených savan i lesů, ale tato území se rychle zmenšují kvůli rostoucím městům, těžbě, deforestaci a průmyslovému zemědělství.

V současné době navíc žije v Africe asi 1,2 miliardy lidí a očekává se, že kolem poloviny století se toto číslo zdvojnásobí – a podle prognóz demografů by mohlo dosáhnout dokonce čtyř miliard. S rostoucím životním prostorem lidského druhu ale mizí místo pro jiné. 

Vědci konstatovali, že stav šimpanzích populací se liší podle toho, o jaký poddruh se jedná. Nejpočetnější je populace šimpanzů východních, kteří se vyskytují zejména ve Středoafrické republice, těch vědci napočítali kolem 250 tisíc. Ostatních tří poddruhů je výrazně méně, jejich populace se pohybují jen v tisících.

Vůbec nejhůř jsou na tom šimpanzi hornoguinejští, kteří přišli o více než osmdesát procent populace během pouhých tří generací – vyhubeni už byli v Burkině Faso, Beninu, Gambii a zřejmě i v Togu.

„Před čtyřiceti lety jsme museli ujet přes sto kilometrů, abychom se dostali z měst do rezervací, kde šimpanzi žijí,“ uvedl Christopher Boesch, evoluční antropolog z Lipska. „Dnes ale musíme dojet na hranici rezervace, abychom poprvé uviděli hranice pralesa.“

Problém bushmeat

Další příčinou mizení šimpanzů z volné přírody je takzvaný bushmeat, tedy lov šimpanzů kvůli masu. Podle biologů se tato praktika projevuje na změnách chování šimpanzů. Profesorka Crickette Sanzová, která zkoumala šimpanze v Africe mnoho let, říká: „Když jsme poprvé pronikali do pralesa Ndoki, šimpanzi k nám přicházeli se zvědavostí.“ Dnes se před lidmi skrývají. „A je to rozumné, že své chování změnili, závisí na tom jejich přežití.“ 

Výzkumy také prokázaly, že šimpanzi, kteří žijí v blízkosti lidí, se hůře učí novým věcem. Vědci identifikovali v tomto výzkumu téměř 150 komunit těchto primátů – ty se vyskytují v 17 zemích. Identifikovali u nich 31 činností, od rozbíjení ořechů přes sbírání termitů až po lov termitů, sběr medu nebo házení kamení.

Skupina od skupiny se liší ve frekvenci i počtu těchto činností. A čím více je životní prostor šimpanzů narušen lidskou činností (silnicemi, cestami, plantážemi nebo kácením stromů), tím uniformnější a méně pestré je toto chování, popsali zoologové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci odhalili v oceánu „šokující množství“ nanoplastů

Když studie odhadovaly, kolik plastů lidstvo produkuje a kolik jich proniká do přírody, narazili už před roky na záhadu: desítky milionů tun umělých hmot chybí. Teď je zřejmě našli, v podobě miniaturních umělohmotných částeček ve vodě.
před 16 hhodinami

Před třiceti lety objevili dva amatéři kometu Hale-Bopp. Přinesla poznání, ale i smrt

Blížil se konec tisíciletí, doba chrlila převratné vynálezy a lidé se obávali konce světa. A do toho se na nebi objevila do té doby neznámá kometa, která byla vidět pouhým okem. Vyvolala obrovské pozdvižení nejen mezi vědci, ale také u široké veřejnosti. První si jí všimli dva amatérští astronomové v noci na 23. července 1995.
před 18 hhodinami

Krkonošská tundra zaniká, vědci usilují o záchranu unikátních druhů

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste.
před 20 hhodinami

Diskuze o tom, kam svrhnout první atomovou bombu, trvaly měsíce

Když se stal Harry S. Truman americkým prezidentem, zjistil, že musí učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí. Rozhodnutí, které mohlo připravit o život statisíce lidí, ale také miliony životů zachránit. A to ohledně atomové bomby.
23. 7. 2025

Blesky ročně zničí nečekaně hodně stromů, ukazuje model. Situace se má zhoršovat

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.
23. 7. 2025

Itálie krotí západonilskou horečku. Zdomácněla a počítat s ní musí i Česko

Úřady v italském regionu Lazio, který zahrnuje Řím a jeho okolí, se snaží zabránit dalšímu šíření západonilské horečky. V provincii Latina zemřela seniorka, která se západonilskou horečkou nakazila v polovině tohoto měsíce. Ve vážném stavu jsou v provincii nejméně dva další nakažení muži. Nemoc se tam kvůli měnícímu se klimatu stává běžnou a rizikovější varianta viru už se objevuje i v částech Česka.
23. 7. 2025

Toxické řasy u Austrálie ničí podmořský život a ohrožují i lidi

Jedovaté řasy u jihoaustralského pobřeží představují přírodní katastrofu, uvedl podle stanice BBC premiér státu Jižní Austrálie Peter Malinauskas. Řasy berou z vody kyslík, a ničí tak podmořský život. Za jejich přemnožením stojí vysoké teploty a znečištění oceánů.
23. 7. 2025

Archeologové našli v Anglii obří boty z dob Římské říše

Při vykopávkách v římské pevnosti Magna poblíž Hadriánova valu v Northumberlandu na severovýchodě Anglie našli archeologové obří boty vyrobené z kůže. Objev je to zajímavý rovnou z několika důvodů.
23. 7. 2025
Načítání...