Geneticky upravená houba zabila 99 procent komárů. Vědci ji otestovali ve falešné vesnici

Africkým a americkým vědcům se podařilo vyrobit geneticky modifikovanou houbu, která dokáže rychle zabít velké množství komárů rodu Anopheles přenášejících malárii. Podle výzkumníků není cílem komáry vyhubit, ale zastavit šíření nemoci, která ročně na celém světě připraví o život přes 400 tisíc lidí. Výsledky experimentu popsali v odborném časopise Science.

Vědci nejprve našli speciální typ mikroskopické houby Metarhizium pingshaense, který komáry přirozeně infikuje. Dalším krokem bylo její vylepšení. „Je velmi poddajná, genetické inženýrství se na ní provádí velice snadno,“ popsal jeden z amerických výzkumníků. 

Do houby následně přidali genetickou instrukci k výrobě toxinu z jednoho prudce jedovatého australského pavouka. Když se houba dostane komárovi do těla, začne produkovat tuto jedovatou látku a přenašeče malárie zabije. 

Zatímco pavouk vstřikuje toxin do těla hmyzu za pomoci svých „zubů“ (ve skutečnosti klepítek), vědci se snaží dostat jed do těla komárů pouze kontaktním způsobem.

Test ve falešné vesnici

K potvrzení slibných výsledků laboratorních testů postavili vědci v Burkině Faso falešnou vesnici o rozloze přes 600 metrů čtverečních. Dali do ní rostliny, chýše, zdroj vody i potravu pro komáry. Aby zajistili, že žádný hmyz neunikne, obklopili vesnici dvojitou vrstvou moskytiéry.

Spóry geneticky modifikované houby následně smíchali se sezamovým olejem a směs nanesli na bavlněné plátno. Aby byli vystaveni působení houby, museli komáři na plátnu přistát.

Na začátku pokusu vpustili vědci do vesnice 1500 komárů. Dokud v ní plátno se spórami nebylo, populace prudce rostla. Když ale do vesnice nasadili houbu, za 45 dní přežilo pouze 13 přenašečů.

Testy také ukázaly, že houba zahubila skutečně jen komáry, na které vědci cílili, a neohrozila jiný hmyz, například včely.

Vědci stále hledají nové způsoby, jak zabránit šíření malárie. Dosavadní insekticidy totiž rychle ztrácejí svou účinnost. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) počet nakažených malárií v deseti nejhůře zasažených afrických zemích v posledních letech stoupá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 9 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 14 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 14 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...