Geneticky upravená houba zabila 99 procent komárů. Vědci ji otestovali ve falešné vesnici

Africkým a americkým vědcům se podařilo vyrobit geneticky modifikovanou houbu, která dokáže rychle zabít velké množství komárů rodu Anopheles přenášejících malárii. Podle výzkumníků není cílem komáry vyhubit, ale zastavit šíření nemoci, která ročně na celém světě připraví o život přes 400 tisíc lidí. Výsledky experimentu popsali v odborném časopise Science.

Vědci nejprve našli speciální typ mikroskopické houby Metarhizium pingshaense, který komáry přirozeně infikuje. Dalším krokem bylo její vylepšení. „Je velmi poddajná, genetické inženýrství se na ní provádí velice snadno,“ popsal jeden z amerických výzkumníků. 

Do houby následně přidali genetickou instrukci k výrobě toxinu z jednoho prudce jedovatého australského pavouka. Když se houba dostane komárovi do těla, začne produkovat tuto jedovatou látku a přenašeče malárie zabije. 

Zatímco pavouk vstřikuje toxin do těla hmyzu za pomoci svých „zubů“ (ve skutečnosti klepítek), vědci se snaží dostat jed do těla komárů pouze kontaktním způsobem.

Test ve falešné vesnici

K potvrzení slibných výsledků laboratorních testů postavili vědci v Burkině Faso falešnou vesnici o rozloze přes 600 metrů čtverečních. Dali do ní rostliny, chýše, zdroj vody i potravu pro komáry. Aby zajistili, že žádný hmyz neunikne, obklopili vesnici dvojitou vrstvou moskytiéry.

Spóry geneticky modifikované houby následně smíchali se sezamovým olejem a směs nanesli na bavlněné plátno. Aby byli vystaveni působení houby, museli komáři na plátnu přistát.

Na začátku pokusu vpustili vědci do vesnice 1500 komárů. Dokud v ní plátno se spórami nebylo, populace prudce rostla. Když ale do vesnice nasadili houbu, za 45 dní přežilo pouze 13 přenašečů.

Testy také ukázaly, že houba zahubila skutečně jen komáry, na které vědci cílili, a neohrozila jiný hmyz, například včely.

Vědci stále hledají nové způsoby, jak zabránit šíření malárie. Dosavadní insekticidy totiž rychle ztrácejí svou účinnost. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) počet nakažených malárií v deseti nejhůře zasažených afrických zemích v posledních letech stoupá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
30. 12. 2025

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
30. 12. 2025

Šíření spalniček v USA kvůli poklesu proočkovanosti pokračuje

Spojené státy ani na konci roku nedokázaly zastavit šíření nakažlivých spalniček. Naopak, počet nakažených překonal dva tisíce a stále se tvoří další ohniska, což naznačuje, že Světová zdravotnická organizace (WHO) příští rok odejme Spojeným státům status země bez spalniček.
30. 12. 2025

Můry srkají losům slzy přímo z očí. Láká je „minerálka“

Když američtí přírodovědci studovali, jak žijí ve vermontských lesích losi, narazili na videopastech na něco pozoruhodného – na můry, které se těmto sudokopytníkům pohybují kolem očí.
29. 12. 2025
Načítání...