Geneticky upravená houba zabila 99 procent komárů. Vědci ji otestovali ve falešné vesnici

Africkým a americkým vědcům se podařilo vyrobit geneticky modifikovanou houbu, která dokáže rychle zabít velké množství komárů rodu Anopheles přenášejících malárii. Podle výzkumníků není cílem komáry vyhubit, ale zastavit šíření nemoci, která ročně na celém světě připraví o život přes 400 tisíc lidí. Výsledky experimentu popsali v odborném časopise Science.

Vědci nejprve našli speciální typ mikroskopické houby Metarhizium pingshaense, který komáry přirozeně infikuje. Dalším krokem bylo její vylepšení. „Je velmi poddajná, genetické inženýrství se na ní provádí velice snadno,“ popsal jeden z amerických výzkumníků. 

Do houby následně přidali genetickou instrukci k výrobě toxinu z jednoho prudce jedovatého australského pavouka. Když se houba dostane komárovi do těla, začne produkovat tuto jedovatou látku a přenašeče malárie zabije. 

Zatímco pavouk vstřikuje toxin do těla hmyzu za pomoci svých „zubů“ (ve skutečnosti klepítek), vědci se snaží dostat jed do těla komárů pouze kontaktním způsobem.

Test ve falešné vesnici

K potvrzení slibných výsledků laboratorních testů postavili vědci v Burkině Faso falešnou vesnici o rozloze přes 600 metrů čtverečních. Dali do ní rostliny, chýše, zdroj vody i potravu pro komáry. Aby zajistili, že žádný hmyz neunikne, obklopili vesnici dvojitou vrstvou moskytiéry.

Spóry geneticky modifikované houby následně smíchali se sezamovým olejem a směs nanesli na bavlněné plátno. Aby byli vystaveni působení houby, museli komáři na plátnu přistát.

Na začátku pokusu vpustili vědci do vesnice 1500 komárů. Dokud v ní plátno se spórami nebylo, populace prudce rostla. Když ale do vesnice nasadili houbu, za 45 dní přežilo pouze 13 přenašečů.

Testy také ukázaly, že houba zahubila skutečně jen komáry, na které vědci cílili, a neohrozila jiný hmyz, například včely.

Vědci stále hledají nové způsoby, jak zabránit šíření malárie. Dosavadní insekticidy totiž rychle ztrácejí svou účinnost. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) počet nakažených malárií v deseti nejhůře zasažených afrických zemích v posledních letech stoupá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 11 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 14 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 14 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 18 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
22. 2. 2026

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...