Geneticky upravená houba zabila 99 procent komárů. Vědci ji otestovali ve falešné vesnici

Africkým a americkým vědcům se podařilo vyrobit geneticky modifikovanou houbu, která dokáže rychle zabít velké množství komárů rodu Anopheles přenášejících malárii. Podle výzkumníků není cílem komáry vyhubit, ale zastavit šíření nemoci, která ročně na celém světě připraví o život přes 400 tisíc lidí. Výsledky experimentu popsali v odborném časopise Science.

Vědci nejprve našli speciální typ mikroskopické houby Metarhizium pingshaense, který komáry přirozeně infikuje. Dalším krokem bylo její vylepšení. „Je velmi poddajná, genetické inženýrství se na ní provádí velice snadno,“ popsal jeden z amerických výzkumníků. 

Do houby následně přidali genetickou instrukci k výrobě toxinu z jednoho prudce jedovatého australského pavouka. Když se houba dostane komárovi do těla, začne produkovat tuto jedovatou látku a přenašeče malárie zabije. 

Zatímco pavouk vstřikuje toxin do těla hmyzu za pomoci svých „zubů“ (ve skutečnosti klepítek), vědci se snaží dostat jed do těla komárů pouze kontaktním způsobem.

Test ve falešné vesnici

K potvrzení slibných výsledků laboratorních testů postavili vědci v Burkině Faso falešnou vesnici o rozloze přes 600 metrů čtverečních. Dali do ní rostliny, chýše, zdroj vody i potravu pro komáry. Aby zajistili, že žádný hmyz neunikne, obklopili vesnici dvojitou vrstvou moskytiéry.

Spóry geneticky modifikované houby následně smíchali se sezamovým olejem a směs nanesli na bavlněné plátno. Aby byli vystaveni působení houby, museli komáři na plátnu přistát.

Na začátku pokusu vpustili vědci do vesnice 1500 komárů. Dokud v ní plátno se spórami nebylo, populace prudce rostla. Když ale do vesnice nasadili houbu, za 45 dní přežilo pouze 13 přenašečů.

Testy také ukázaly, že houba zahubila skutečně jen komáry, na které vědci cílili, a neohrozila jiný hmyz, například včely.

Vědci stále hledají nové způsoby, jak zabránit šíření malárie. Dosavadní insekticidy totiž rychle ztrácejí svou účinnost. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) počet nakažených malárií v deseti nejhůře zasažených afrických zemích v posledních letech stoupá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 10 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 16 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 19 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 20 hhodinami
Načítání...