Vzkazy na Mars mohou lidé posílat ještě týden. Nejlepší nahrávky dopraví na rudou planetu sonda

Zájemci mají několik posledních dní na to, aby se zapojili do soutěže „Telefonát z Marsu“. V ní lidé z celého světa posílají krátké nahrávky, o kterých jsou přesvědčeni, že by se měly stát prvním meziplanetárním zvukovým vzkazem. Jedenáct nejlepších nahrávek totiž odletí v létě 2020 na palubě sondy ExoMars k našemu rudému sousedovi, z jehož povrchu bude vítězná nahrávka odvysílána zpět na Zemi. Původně mělo být možné vzkazy posílat jen do 20. dubna, nakonec však organizátoři uzávěrku soutěže o měsíc posunuli.

Telefonát z Marsu pořádá Akademie věd České republiky. Jedním z porotců, který se bude podílet na výběru nejlepších nahrávek, je i předsedkyně akademie Eva Zažímalová. „Největší šanci mají nahrávky, které nejsou konfliktní, diskriminační, hrubé a podobně,“ uvedla. Uspět podle ní mohou vzkazy s originálním nápadem nebo ty, které vyjadřují nějakou společnou pozitivní myšlenku.

V porotě jsou dále také vědci podílející se na misi ExoMars 2020. Patří mezi ně například Argentinec Jorge Vago, který se specializuje na planetární fyziku nebo hlavní poradce pro vědu a výzkum Evropské kosmické agentury Mark McCaughrean.

„Českým vzkazům nadržovat nebudeme. Šanci mají ty nejlepší vzkazy z celého světa. Pokud má být v cílové jedenáctce zvuk češtiny, musí to být jeho kvalita, která zaujme mezinárodní porotu,“ uvedl Marek Janáč z časopisu Vesmír, který se na soutěži podílí. Jakmile porotci nejlepších jedenáct vzkazů vyberou, budou nahrány do počítače sondy ExoMars.

 V tu chvíli se také spustí druhé kolo soutěže, které potrvá až do příletu sondy na Mars. Během celého letu tak bude mít veřejnost možnost svými hlasy rozhodnout o tom, která z jedenácti finálových nahrávek bude nakonec odvysílána zpět na Zemi.

„Původně měli čeští vědci odevzdat letový kus svého přístroje už začátkem května. Zdržení jiného vědeckého týmu ale znamenalo odsunutí termínu odevzdání, proto jsme se rozhodli, že dáme šanci i těm zájemcům, kteří v měsíčním startovním okně nestihli nahrávku přihlásit,“ okomentoval důvod odsunutí uzávěrky soutěže Janáč. 

Vzkazy z Francie, Česka i ze Španělska

Své vzkazy posílají lidé napříč celou Evropou. „Nejvíce nahrávek dosud poslali z Francie, ale situace se v podstatě každým dnem mění. Zpočátku byl velký zájem z Francie, poté z Řecka,“ řekla Zažímalová. Češi se v současné době drží s odstupem na druhém místě s 56 nahrávkami.

Výjimkou nejsou ani vzkazy od dětí. Ty ze španělské Galicie poslaly do soutěže například tento vzkaz: „Ahoj Marťané! Jsme studenti školy San Clemente z Caldas de Reis. Chceme, aby se galicijština dostala na Mars, protože v Galicii (…) všechno je lepší a opravdu bezva!“

Pozadu přitom nezůstávají ani děti z Česka. „Nahrávky začaly zasílat i celé české třídy. Připojily se tak k zahraničním školám, které se do projektu přihlásily již dříve. Je pěkné, že si školy uvědomily, že tímto způsobem mohou pěkně spojit zájem studentů o nové technologie s ryze humanistickými tématy,“ uvedl Janáč.

S nápadem odvysílat poselství z Marsu přišlo Oddělení kosmické fyziky Akademie věd České republiky spolu s redaktory časopisu Vesmír. Vítězná nahrávka cestou z rudé planety urazí přes 240 milionů kilometrů a její autor získá potvrzení o tom, že se stal důležitou součástí výzkumu Marsu. Nahrávku může do soutěže poslat kdokoliv prostřednictvím serveru mars.vesmir.cz. do 20. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 8 hhodinami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 8 hhodinami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
včera v 16:31

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
včera v 15:56

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.