Světu dochází helium, druhý nejběžnější prvek ve vesmíru. Doplatí na to výrobci balonků i medicína

Trhy už několik měsíců bojují s nedostatkem helia, protože dodávky ze Spojených států jsou nízké a poptávka po tomto vzácném plynu se zvyšuje. Problémy už pocítily firmy zaměřené na pořádání večírků, například společnost Party City oznámila uzavření 45 obchodů, mimo jiné kvůli nedostatku helia. Helium se však nepoužívá jen v baloncích, je také důležité pro zdravotnický průmysl, zvláště pro magnetické rezonance či pro elektronický a letecký průmysl.

Helium je produktem jaderného rozpadu prvků v zemské kůře. Je druhým nejhojnějším prvkem ve vesmíru, pro ekonomické využití se však musí získat ze zemního plynu. Určité množství helia má v sobě každý plyn, ekonomicky využitelné jsou však pouze ty, které mají v objemu nejméně 0,01 procenta helia.

Navzdory velké oblibě tohoto prvku je na světě pouze 14 závodů na tekuté helium. Sedm je jich v USA, dva v Kataru a v Alžírsku a po jednom v Austrálii, Polsku a Rusku, řekl ABC News prezident konzultační společnosti Kornbluth Helium Consulting Phil Kornbluth. Spojené státy se na celosvětové produkci podílejí 55 procenty, následuje Katar s podílem zhruba 30 procent a Alžírsko má sedm procent.

Zásoby v USA se však tenčí a je obtížné nalézt nové zdroje tohoto plynu. A poptávka po něm stále roste. Vědci se sice neshodnou na tom, zda globální zásoby helia, neobnovitelného zdroje, budou brzy vyčerpány, ceny se však výrazně zvyšují. Neexistuje sice oficiální termínový trh pro obchodování s heliem, při loňské vládní aukci v USA však cena meziročně stoupla o 135 procent.

Helium většina lidí zná pouze jako plyn pro balonky, má však rozsáhlé využití. Používá se při výrobě polovodičů a elektroniky, optických vláken, v leteckém průmyslu, v raketových motorech, pro potápění do velkých hloubek či ve vojenství. Zvlášť důležitý je ve zdravotnictví pro zobrazování, mimo jiné pro magnetickou rezonanci, využívá se ale také ve výzkumném zařízení CERN.

Omezit prodej balonků?

Roku 2010 na problém „heliové krize“ upozornil nobelista Robert Richardson. Podle jeho předpovědí by helium mohlo dojít úplně už mezi lety 2030 až 2040. Nedávno sice bylo objeveno obří naleziště v Tanzanii, ale to podle výpočtů oddálí příchod heliové krize jen o přibližně sedm let. Podobných nalezišť by sice mohlo být na Zemi více, ale jen teoreticky – průzkumy váznou.

Vědci už proto usilují o to, aby byl omezen prodej nafukovacích balonků. Jinak nebude dost tohoto plynu na mnohem zásadnější účely.

Celý problém je ve své podstatě paradoxní, helium je totiž po vodíku druhý nejrozšířenější prvek ve vesmíru. Vyskytuje se ve velkém téměř všude, s výjimkou naší planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...