NASA v simulaci bránila Denver před asteroidem. Zničila omylem New York

Na začátku května provedly americké vládní agentury rozsáhlé cvičení, které mělo simulovat ohrožení Spojených států asteroidem. NASA, FEMA a další agentury řešily jak sledování tělesa, pokus o jeho odklonění, tak i následky, které by jeho dopad způsobil – a také snahu o jejich zmírnění.

Simulace začala objevením imaginárního asteroidu 2019 PDC. Po excentrické trajektorii se přiblížil k Zemi – asi 200metrové těleso mělo dopadnout nedaleko Denveru v Coloradu.

Vědci z NASA spočítali, že vlastnosti asteroidu, jeho rychlost a úhel dopadu znamenají, že v oblasti dopadu nic nepřežije. Účastníci simulace se tedy rozhodli pro nouzové řešení: do asteroidu nechali narazit všechny dostupné raketové nosiče, aby ho tak odklonili.

Zničený New York v simulaci
Zdroj: NASA

Už první okamžiky ukázaly, že uspěli – podařilo se jim těleso opravdu odklonit. Zanedlouho ale zjistili, že v simulaci se asi 60metrový kus asteroidu odlomil a explodoval přímo nad New Yorkem, nad Central Parkem. Exploze by měla sílu výbuchu jaderné bomby, která by zabila většinu obyvatel ve městě, s výjimkou oblasti Staten Island.

Naštěstí v simulaci trvalo 10 dní, než by asteroid na New York dopadl, takže bylo dost času na to metropoli evakuovat.

Simulace měla za úkol vytvořit co nejčernější scénář, ve skutečnosti je pravděpodobnost dopadu asteroidu na hustě obydlené území poměrně malá; už jen proto, že většinu povrchu Země tvoří oceány. Cílem bylo, aby experti, kteří by v takovém scénáři museli jednat, byli vystaveni složitým rozhodnutím a aby se dostali pod extrémní tlak.

Co dál?

Účastníci experimentu v tiskové zprávě uvedli, že pro zlepšení bezpečnosti Země by potřebovali, aby byl dokončen infračervený dalekohled NEOCam, jehož účelem má být právě pátrání po asteroidech. Dále aby proběhla evropská mise Hera, která má změřit výsledky americké mise DART. A také aby byl zintenzivněn průzkum asteroidu Apophis, který se roku 2029 dostane do blízkosti Země.

Tento týden NASA informovala také o detailech výše uvedené mise DART. Ta má spočívat v nárazu satelitu do menšího tělesa dvojplanetky Didymos s cílem ovlivnit jeho pohyb. 

DART
Zdroj: NASA

Dvojplanetka Didymos pro Zemi nepředstavuje žádnou hrozbu a je ideálním cílem pro takovou zkoušku, protože podle NASA je snadnější měřit v binárním systému změny v oběžné dráze menší planetky kolem větší než sledovat změny v letové dráze jedné planetky kolem Slunce.

Binární systém s označením 65803 tvoří větší těleso Didymos A o průměru přibližně 800 metrů, kolem něhož obíhá měsíček Didymos B, velký asi 150 metrů. Dvojice byla objevena v dubnu 1996 a vědci se v zájmu realizace chystaného projektu DART o ní snaží dozvědět co nejvíce od roku 2015.

S vypuštěním sondy DART se počítá v létě 2021 a její dopad předpokládanou rychlostí přibližně šest kilometrů za vteřinu je plánován na září následujícího roku, kdy by Didymos měl být „jen“ 11 milionů kilometrů daleko od naší planety. Tato vzdálenost umožní sledovat test pomocí přístrojů ze Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kódy, zdravotní údaje, firemní dokumenty. Co neposílat nástrojům AI?

Chatboti s umělou inteligencí, jako jsou ChatGPT, Claude a Copilot, jsou stále populárnější. Kolik by toho ale o nás měli skutečně vědět?
před 18 hhodinami

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
před 19 hhodinami

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
před 22 hhodinami

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
včera v 09:34‌‌

Čínský hacker napadl stovku západních webů. Práci za něj odvedli AI agenti

Kybernetické útoky jsou stále levnější a snadnější, prokazuje odhalený případ, kdy čínští hackeři využili volně dostupné agentské umělé inteligence (AI), aby velmi levně napadli dobře zabezpečené internetové stránky.
včera v 08:23‌‌

Milion gigabitů za sekundu. Nový podmořský kabel propojí USA a Evropu

Nový a extrémně rychlý internetový podmořský kabel – s názvem Petal – propojí Evropu a Spojené státy. Jeho stavbu oznámila společnost Meta. S délkou sedm tisíc kilometrů má jako vůbec první podobný projekt spojit kontinenty petabitovou rychlostí. Teoreticky by mohl zajistit souběžné streamování hudby pro 75 procent světové populace.
20. 10. 2026‌‌

Podezřelý manévr. Ruský satelit se přiblížil k družici finské firmy spolupracující s Kyjevem

Vojensky cenné informace ze satelitů získává Ukrajina nejen od americké vlády, ale také třeba ze soustavy družic Iceye. Vyrábí ji stejnojmenná finská firma a právě s Kyjevem letos prohloubila spolupráci. K jedné z družic, ze které podle expertů může Kyjev získávat data přímo, se zvláštním způsobem přiblížil ruský satelit.
20. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.