NASA v simulaci bránila Denver před asteroidem. Zničila omylem New York

Na začátku května provedly americké vládní agentury rozsáhlé cvičení, které mělo simulovat ohrožení Spojených států asteroidem. NASA, FEMA a další agentury řešily jak sledování tělesa, pokus o jeho odklonění, tak i následky, které by jeho dopad způsobil – a také snahu o jejich zmírnění.

Simulace začala objevením imaginárního asteroidu 2019 PDC. Po excentrické trajektorii se přiblížil k Zemi – asi 200metrové těleso mělo dopadnout nedaleko Denveru v Coloradu.

Vědci z NASA spočítali, že vlastnosti asteroidu, jeho rychlost a úhel dopadu znamenají, že v oblasti dopadu nic nepřežije. Účastníci simulace se tedy rozhodli pro nouzové řešení: do asteroidu nechali narazit všechny dostupné raketové nosiče, aby ho tak odklonili.

Zničený New York v simulaci
Zdroj: NASA

Už první okamžiky ukázaly, že uspěli – podařilo se jim těleso opravdu odklonit. Zanedlouho ale zjistili, že v simulaci se asi 60metrový kus asteroidu odlomil a explodoval přímo nad New Yorkem, nad Central Parkem. Exploze by měla sílu výbuchu jaderné bomby, která by zabila většinu obyvatel ve městě, s výjimkou oblasti Staten Island.

Naštěstí v simulaci trvalo 10 dní, než by asteroid na New York dopadl, takže bylo dost času na to metropoli evakuovat.

Simulace měla za úkol vytvořit co nejčernější scénář, ve skutečnosti je pravděpodobnost dopadu asteroidu na hustě obydlené území poměrně malá; už jen proto, že většinu povrchu Země tvoří oceány. Cílem bylo, aby experti, kteří by v takovém scénáři museli jednat, byli vystaveni složitým rozhodnutím a aby se dostali pod extrémní tlak.

Co dál?

Účastníci experimentu v tiskové zprávě uvedli, že pro zlepšení bezpečnosti Země by potřebovali, aby byl dokončen infračervený dalekohled NEOCam, jehož účelem má být právě pátrání po asteroidech. Dále aby proběhla evropská mise Hera, která má změřit výsledky americké mise DART. A také aby byl zintenzivněn průzkum asteroidu Apophis, který se roku 2029 dostane do blízkosti Země.

Tento týden NASA informovala také o detailech výše uvedené mise DART. Ta má spočívat v nárazu satelitu do menšího tělesa dvojplanetky Didymos s cílem ovlivnit jeho pohyb. 

DART
Zdroj: NASA

Dvojplanetka Didymos pro Zemi nepředstavuje žádnou hrozbu a je ideálním cílem pro takovou zkoušku, protože podle NASA je snadnější měřit v binárním systému změny v oběžné dráze menší planetky kolem větší než sledovat změny v letové dráze jedné planetky kolem Slunce.

Binární systém s označením 65803 tvoří větší těleso Didymos A o průměru přibližně 800 metrů, kolem něhož obíhá měsíček Didymos B, velký asi 150 metrů. Dvojice byla objevena v dubnu 1996 a vědci se v zájmu realizace chystaného projektu DART o ní snaží dozvědět co nejvíce od roku 2015.

S vypuštěním sondy DART se počítá v létě 2021 a její dopad předpokládanou rychlostí přibližně šest kilometrů za vteřinu je plánován na září následujícího roku, kdy by Didymos měl být „jen“ 11 milionů kilometrů daleko od naší planety. Tato vzdálenost umožní sledovat test pomocí přístrojů ze Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
před 22 hhodinami

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025
Načítání...