NASA v simulaci bránila Denver před asteroidem. Zničila omylem New York

Na začátku května provedly americké vládní agentury rozsáhlé cvičení, které mělo simulovat ohrožení Spojených států asteroidem. NASA, FEMA a další agentury řešily jak sledování tělesa, pokus o jeho odklonění, tak i následky, které by jeho dopad způsobil – a také snahu o jejich zmírnění.

Simulace začala objevením imaginárního asteroidu 2019 PDC. Po excentrické trajektorii se přiblížil k Zemi – asi 200metrové těleso mělo dopadnout nedaleko Denveru v Coloradu.

Vědci z NASA spočítali, že vlastnosti asteroidu, jeho rychlost a úhel dopadu znamenají, že v oblasti dopadu nic nepřežije. Účastníci simulace se tedy rozhodli pro nouzové řešení: do asteroidu nechali narazit všechny dostupné raketové nosiče, aby ho tak odklonili.

Zničený New York v simulaci
Zdroj: NASA

Už první okamžiky ukázaly, že uspěli – podařilo se jim těleso opravdu odklonit. Zanedlouho ale zjistili, že v simulaci se asi 60metrový kus asteroidu odlomil a explodoval přímo nad New Yorkem, nad Central Parkem. Exploze by měla sílu výbuchu jaderné bomby, která by zabila většinu obyvatel ve městě, s výjimkou oblasti Staten Island.

Naštěstí v simulaci trvalo 10 dní, než by asteroid na New York dopadl, takže bylo dost času na to metropoli evakuovat.

Simulace měla za úkol vytvořit co nejčernější scénář, ve skutečnosti je pravděpodobnost dopadu asteroidu na hustě obydlené území poměrně malá; už jen proto, že většinu povrchu Země tvoří oceány. Cílem bylo, aby experti, kteří by v takovém scénáři museli jednat, byli vystaveni složitým rozhodnutím a aby se dostali pod extrémní tlak.

Co dál?

Účastníci experimentu v tiskové zprávě uvedli, že pro zlepšení bezpečnosti Země by potřebovali, aby byl dokončen infračervený dalekohled NEOCam, jehož účelem má být právě pátrání po asteroidech. Dále aby proběhla evropská mise Hera, která má změřit výsledky americké mise DART. A také aby byl zintenzivněn průzkum asteroidu Apophis, který se roku 2029 dostane do blízkosti Země.

Tento týden NASA informovala také o detailech výše uvedené mise DART. Ta má spočívat v nárazu satelitu do menšího tělesa dvojplanetky Didymos s cílem ovlivnit jeho pohyb. 

DART
Zdroj: NASA

Dvojplanetka Didymos pro Zemi nepředstavuje žádnou hrozbu a je ideálním cílem pro takovou zkoušku, protože podle NASA je snadnější měřit v binárním systému změny v oběžné dráze menší planetky kolem větší než sledovat změny v letové dráze jedné planetky kolem Slunce.

Binární systém s označením 65803 tvoří větší těleso Didymos A o průměru přibližně 800 metrů, kolem něhož obíhá měsíček Didymos B, velký asi 150 metrů. Dvojice byla objevena v dubnu 1996 a vědci se v zájmu realizace chystaného projektu DART o ní snaží dozvědět co nejvíce od roku 2015.

S vypuštěním sondy DART se počítá v létě 2021 a její dopad předpokládanou rychlostí přibližně šest kilometrů za vteřinu je plánován na září následujícího roku, kdy by Didymos měl být „jen“ 11 milionů kilometrů daleko od naší planety. Tato vzdálenost umožní sledovat test pomocí přístrojů ze Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
před 13 hhodinami

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
před 20 hhodinami

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizovánovčera v 00:04‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Vědci objevili obřího pravěkého ptáka, který obýval stejnou jeskyni jako hobiti

Objev několika kostí v jeskyni na ostrově Flores vyvolal nadšení až po jejich důkladnějším prozkoumání. Vědci totiž zjistili, že drží v rukou pozůstatky doposud neznámého tvora, který rozměry zásadně překonával jeho moderní příbuzné.
14. 11. 2026‌‌

SpaceX vyslala Starship na další testovací let. Nosná raketa při návratu explodovala

Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
14. 11. 2026‌‌

Brněnští mikroroboti mají zachytávat mikroplasty z ženských pohlavních orgánů

Na první pohled vypadají jako obyčejný prášek, v lidském těle na sebe ale dokáží navázat mikroplasty. Tak mají fungovat speciální magnetičtí mikroroboti, které vyvinuli vědci z CEITEC VUT v Brně. Chtějí je využít k odstranění mikroplastů z ženských reprodukčních orgánů. První testy v simulovaném vaginálním prostředí ukázaly, že dokáží odstranit až polovinu přítomných mikroplastů.
13. 11. 2026‌‌

Tisícileté deště, povodně, stavy nouze. El Niño ukazuje v Americe svou extrémní podobu

Amerika v těchto týdnech zažívá projevy extrémní podoby klimatického jevu El Niño. Patrné to je především v případě prudkých dešťů, které tamní lidé nikdy nezažili.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.