Konec tradice. O začátku ramadánu rozhodnou v Pákistánu vědci, ne duchovní

Pákistán bude určovat začátek postního měsíce ramadánu vědeckou metodou, nebude se už dál spoléhat na pozorování oblohy a vyhlížení začátku nového měsíce, jak to požadují duchovní. Oznámil to ministr vědy a techniky Fauád Čaudhrí, jehož citoval pákistánský list Dawn.

Pákistánci se ani letos neshodli na tom, kdy se objevil srpek nového měsíce, což je určující znamení pro zahájení měsíčního půstu o ramadánu. Zatímco státní výbor pověřený pozorováním ohlásil, že ramadán začne v úterý, oponující duchovenstvo vyhlásilo prvním dnem pondělí.

Čaudhrí podle médií prohlásil, že rozhodovat bude nový výbor sestavený z astronomů a meteorologů a ten navrhne pro příští desetiletí kalendář náboženských událostí, pro jejichž zahájení je rozhodující novoluní. Muslimský svět se řídí lunárním kalendářem a se stanovením začátku ramadánu se do poslední chvíle čekalo i v jiných muslimských zemích, včetně Saúdské Arábie.

Věda versus náboženství

Ministr Čaudhrí řekl, že výbor bude mít pět členů a že to budou odborníci z pákistánské vesmírné agentury a meteorologické služby. „Ukončí to nejistotu kolem pozorování Měsíce,“ řekl Čaudhrí. 

Muftí Muníb Rahmán z centrálního výboru pro určování začátku nového kalendářního měsíce prohlásil, že Čaudhrí náboženským otázkám nerozumí. „Už dříve jsem premiéra (Imrána Chána) vyzval, aby se o věcech souvisejících s vírou radil jen s patřičným ministrem,“ řekl.

Čaudhrí připustil, že jeho plán narazí na odpor. „Vědecký“ návrh budoucího kalendáře musí nejprve schválit federální vláda. Ministr řekl, že dodržování tohoto harmonogramu nebude vynucováno.

Co je ramadán

Ve většině muslimských zemí v Asii i na Blízkém východě ramadán začal v pondělí. V Indii, Pákistánu a v Íránu ale až v úterý. Zahájení ramadánu spadá podle tradice na první den po spatření nového měsíce na obloze.

Půst v devátém měsíci muslimského kalendáře patří vedle vyznání víry, modlitby, almužny a poutě do Mekky k pilířům islámu. Od východu do západu slunce věřící nejedí, nepijí a nemají ani kouřit. Jíst mohou začít po západu slunce. Noční hostiny bývají bohaté a muslimové jsou zvyklí o ramadánu hojně nakupovat a konzumovat.

V pákistánském Karáčí nabídli chudším občanům nečekanou pochoutku. Jak informovala agentura Reuters, dobrovolníci z jedné charity navařili kotle pštrosího masa, a než ráno vyšlo slunce, naservírovali je 500 občanům města spolu s cizrnou. Pštrosí maso je v Pákistánu drahé a není běžnou potravinou.

„Podpořili nás bohatí lidé, takže jsme mohli stejně jako loni nabídnout toto jídlo, jež si nemohou dovolit příslušníci střední třídy, natož chudí,“ sdělil Zafar Abbás z nadace JDC, která působí v Karáčí. Organizace chce podle Abbáse letos o ramadánu lidem nabídnout kromě pštrosího menu i jiné vzácnější potraviny, například jelení maso.

„Bylo to moc dobré, pštrosí maso jsem ještě nikdy nejedl. Bylo to tak syté, že mám pocit, že nebudu muset jíst příští dva dny,“ pochvaloval si ranní porci pštrosa řidič Muhammad Husajn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 8 hhodinami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 8 hhodinami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
včera v 16:31

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
včera v 15:56

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.