Konec tradice. O začátku ramadánu rozhodnou v Pákistánu vědci, ne duchovní

Pákistán bude určovat začátek postního měsíce ramadánu vědeckou metodou, nebude se už dál spoléhat na pozorování oblohy a vyhlížení začátku nového měsíce, jak to požadují duchovní. Oznámil to ministr vědy a techniky Fauád Čaudhrí, jehož citoval pákistánský list Dawn.

Pákistánci se ani letos neshodli na tom, kdy se objevil srpek nového měsíce, což je určující znamení pro zahájení měsíčního půstu o ramadánu. Zatímco státní výbor pověřený pozorováním ohlásil, že ramadán začne v úterý, oponující duchovenstvo vyhlásilo prvním dnem pondělí.

Čaudhrí podle médií prohlásil, že rozhodovat bude nový výbor sestavený z astronomů a meteorologů a ten navrhne pro příští desetiletí kalendář náboženských událostí, pro jejichž zahájení je rozhodující novoluní. Muslimský svět se řídí lunárním kalendářem a se stanovením začátku ramadánu se do poslední chvíle čekalo i v jiných muslimských zemích, včetně Saúdské Arábie.

Věda versus náboženství

Ministr Čaudhrí řekl, že výbor bude mít pět členů a že to budou odborníci z pákistánské vesmírné agentury a meteorologické služby. „Ukončí to nejistotu kolem pozorování Měsíce,“ řekl Čaudhrí. 

Muftí Muníb Rahmán z centrálního výboru pro určování začátku nového kalendářního měsíce prohlásil, že Čaudhrí náboženským otázkám nerozumí. „Už dříve jsem premiéra (Imrána Chána) vyzval, aby se o věcech souvisejících s vírou radil jen s patřičným ministrem,“ řekl.

Čaudhrí připustil, že jeho plán narazí na odpor. „Vědecký“ návrh budoucího kalendáře musí nejprve schválit federální vláda. Ministr řekl, že dodržování tohoto harmonogramu nebude vynucováno.

Co je ramadán

Ve většině muslimských zemí v Asii i na Blízkém východě ramadán začal v pondělí. V Indii, Pákistánu a v Íránu ale až v úterý. Zahájení ramadánu spadá podle tradice na první den po spatření nového měsíce na obloze.

Půst v devátém měsíci muslimského kalendáře patří vedle vyznání víry, modlitby, almužny a poutě do Mekky k pilířům islámu. Od východu do západu slunce věřící nejedí, nepijí a nemají ani kouřit. Jíst mohou začít po západu slunce. Noční hostiny bývají bohaté a muslimové jsou zvyklí o ramadánu hojně nakupovat a konzumovat.

V pákistánském Karáčí nabídli chudším občanům nečekanou pochoutku. Jak informovala agentura Reuters, dobrovolníci z jedné charity navařili kotle pštrosího masa, a než ráno vyšlo slunce, naservírovali je 500 občanům města spolu s cizrnou. Pštrosí maso je v Pákistánu drahé a není běžnou potravinou.

„Podpořili nás bohatí lidé, takže jsme mohli stejně jako loni nabídnout toto jídlo, jež si nemohou dovolit příslušníci střední třídy, natož chudí,“ sdělil Zafar Abbás z nadace JDC, která působí v Karáčí. Organizace chce podle Abbáse letos o ramadánu lidem nabídnout kromě pštrosího menu i jiné vzácnější potraviny, například jelení maso.

„Bylo to moc dobré, pštrosí maso jsem ještě nikdy nejedl. Bylo to tak syté, že mám pocit, že nebudu muset jíst příští dva dny,“ pochvaloval si ranní porci pštrosa řidič Muhammad Husajn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 5 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 8 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 8 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 12 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...