„Našli jsme yettiho stopy,“ oznámil oficiální účet indické armády. Sklízí kritiku i posměch

Lidé pátrají po legendárním sněžném muži yettim celá staletí – zatím marně. Nyní oznámila na Twitteru indická armáda, že má důkaz o tom, že mytologické himálajské monstrum opravdu existuje.

V úterý 30. dubna zveřejnil oficiální ověřený účet indické armády na Twitteru fotografii, která má podle popisu ukazovat stopy yettiho ve sněhu. Popisek uvádí, že „poprvé v dějinách viděla armádní horolezecká expedice záhadné stopy mytického yettiho“. Na dalších snímcích jsou pak vidět i členové této výpravy na společné fotce.

Na fotografiích viditelné stopy by měly měřit 91 x 38 centimetrů a armádní horolezci je pozorovali 9. dubna poblíž základního tábora osmitisícovky Makalu na pomezí Nepálu a Tibetu. „Tento vyhýbavý sněžný muž byl pozorován v minulosti právě jen na území národního parku Makalu-Barun,“ dodává původní zpráva na Twitteru.

Reakce světa nejsou pozitivní

Tweet vyprovokoval řadu reakcí, velké množství z nich je kritických nebo výsměšných. Indická armáda zatím původní příspěvek nijak nekomentovala a nereagovala ani na reakce tisku.
Na webu armády se ale dá dohledat tisková zpráva o expedici, která měla doklady yettiho existence pozorovat. Podle ní měla mít výprava osmnáct osob a na Makalu vystupovala mezi březnem a květnem. Cesta probíhala v rámci akce, kdy mají horolezci zdolat vrcholky všech osmitisícovek světa.

Co by měl být yetti?

Yetti by měl být, pokud existuje, neznámým druhem dvounohého hominida, který se údajně vyskytuje v Himálaji. Jeho výška se pohybuje kolem 2,5 metru, má být podobný dávno vyhynulému Gigantopithecovi, který v Číně vyhynul před přibližně 100 tisíci lety.

Místní si o jeho existenci vypráví stovky let, do Evropy se informace o bájném tvoru dostala přibližně před sto lety. Od té doby o něm bylo napsáno mnoho knih, natočena řada dokumentů a věnovaly se mu i takové autority, jako je filmař Sir David Attenborough nebo horolezec Reinhold Messner. Našli se experti, kteří možnost existence sněžného muže nevylučovali, ale většina vědecké obce byla a je skeptická – tak velký tvor by po sobě zanechal více důkazů než jen několik nejasných stop a rozmazaných fotografií.

Věda říká ne

Roku 2017 ale vznikla rozsáhlá vědecká studie, která zkoumala řadu artefaktů, jež jsou s yettim spojené a jsou uložené jak v Himálaji, tak v soukromých sbírkách po celém světě. Jedná se o 24 vzorků, které by měly být vlasy, kosti i výkaly yettiho – biologové je studovali pomocí sekvencování mitochondriální DNA. Ukázalo se, že všechny vzorky prokazatelně patří jiným druhům zvířat – nejčastěji medvědům, ale také třeba psům. 

Další podobný důkaz o tom, že neexistuje důkaz o existenci yettiho, přinesli vědci na konci roku 2017. Vědci z univerzity v Buffalu analyzovali devět vzorků, které by měly pocházet z asijského sněžného muže – šlo o kosti, zuby, kůži a výkaly sebrané v Himálaji a na Tibetské plošině. Odborníci k bádání přistupovali jako k seriózní práci, její závěry vyšly v renomovaném odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Podle výsledků genetické analýzy pocházel jeden ze vzorků ze psa a zbylých osm z medvěda, respektive ze tří různých druhů medvědů, kteří v této části Asie žijí.

Výzkum vedla bioložka Charlotte Lindquistová, která výsledky shrnula: „Naše analýza silně naznačuje, že biologický základ legendy o yettim vychází z medvědů; dokazujeme, že genetický výzkum by mohl odhalit i další podobné záhady.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...