„Našli jsme yettiho stopy,“ oznámil oficiální účet indické armády. Sklízí kritiku i posměch

Lidé pátrají po legendárním sněžném muži yettim celá staletí – zatím marně. Nyní oznámila na Twitteru indická armáda, že má důkaz o tom, že mytologické himálajské monstrum opravdu existuje.

V úterý 30. dubna zveřejnil oficiální ověřený účet indické armády na Twitteru fotografii, která má podle popisu ukazovat stopy yettiho ve sněhu. Popisek uvádí, že „poprvé v dějinách viděla armádní horolezecká expedice záhadné stopy mytického yettiho“. Na dalších snímcích jsou pak vidět i členové této výpravy na společné fotce.

Na fotografiích viditelné stopy by měly měřit 91 x 38 centimetrů a armádní horolezci je pozorovali 9. dubna poblíž základního tábora osmitisícovky Makalu na pomezí Nepálu a Tibetu. „Tento vyhýbavý sněžný muž byl pozorován v minulosti právě jen na území národního parku Makalu-Barun,“ dodává původní zpráva na Twitteru.

Reakce světa nejsou pozitivní

Tweet vyprovokoval řadu reakcí, velké množství z nich je kritických nebo výsměšných. Indická armáda zatím původní příspěvek nijak nekomentovala a nereagovala ani na reakce tisku.
Na webu armády se ale dá dohledat tisková zpráva o expedici, která měla doklady yettiho existence pozorovat. Podle ní měla mít výprava osmnáct osob a na Makalu vystupovala mezi březnem a květnem. Cesta probíhala v rámci akce, kdy mají horolezci zdolat vrcholky všech osmitisícovek světa.

Co by měl být yetti?

Yetti by měl být, pokud existuje, neznámým druhem dvounohého hominida, který se údajně vyskytuje v Himálaji. Jeho výška se pohybuje kolem 2,5 metru, má být podobný dávno vyhynulému Gigantopithecovi, který v Číně vyhynul před přibližně 100 tisíci lety.

Místní si o jeho existenci vypráví stovky let, do Evropy se informace o bájném tvoru dostala přibližně před sto lety. Od té doby o něm bylo napsáno mnoho knih, natočena řada dokumentů a věnovaly se mu i takové autority, jako je filmař Sir David Attenborough nebo horolezec Reinhold Messner. Našli se experti, kteří možnost existence sněžného muže nevylučovali, ale většina vědecké obce byla a je skeptická – tak velký tvor by po sobě zanechal více důkazů než jen několik nejasných stop a rozmazaných fotografií.

Věda říká ne

Roku 2017 ale vznikla rozsáhlá vědecká studie, která zkoumala řadu artefaktů, jež jsou s yettim spojené a jsou uložené jak v Himálaji, tak v soukromých sbírkách po celém světě. Jedná se o 24 vzorků, které by měly být vlasy, kosti i výkaly yettiho – biologové je studovali pomocí sekvencování mitochondriální DNA. Ukázalo se, že všechny vzorky prokazatelně patří jiným druhům zvířat – nejčastěji medvědům, ale také třeba psům. 

Další podobný důkaz o tom, že neexistuje důkaz o existenci yettiho, přinesli vědci na konci roku 2017. Vědci z univerzity v Buffalu analyzovali devět vzorků, které by měly pocházet z asijského sněžného muže – šlo o kosti, zuby, kůži a výkaly sebrané v Himálaji a na Tibetské plošině. Odborníci k bádání přistupovali jako k seriózní práci, její závěry vyšly v renomovaném odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Podle výsledků genetické analýzy pocházel jeden ze vzorků ze psa a zbylých osm z medvěda, respektive ze tří různých druhů medvědů, kteří v této části Asie žijí.

Výzkum vedla bioložka Charlotte Lindquistová, která výsledky shrnula: „Naše analýza silně naznačuje, že biologický základ legendy o yettim vychází z medvědů; dokazujeme, že genetický výzkum by mohl odhalit i další podobné záhady.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 10 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 12 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 15 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 19 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.