„Našli jsme yettiho stopy,“ oznámil oficiální účet indické armády. Sklízí kritiku i posměch

Lidé pátrají po legendárním sněžném muži yettim celá staletí – zatím marně. Nyní oznámila na Twitteru indická armáda, že má důkaz o tom, že mytologické himálajské monstrum opravdu existuje.

V úterý 30. dubna zveřejnil oficiální ověřený účet indické armády na Twitteru fotografii, která má podle popisu ukazovat stopy yettiho ve sněhu. Popisek uvádí, že „poprvé v dějinách viděla armádní horolezecká expedice záhadné stopy mytického yettiho“. Na dalších snímcích jsou pak vidět i členové této výpravy na společné fotce.

Na fotografiích viditelné stopy by měly měřit 91 x 38 centimetrů a armádní horolezci je pozorovali 9. dubna poblíž základního tábora osmitisícovky Makalu na pomezí Nepálu a Tibetu. „Tento vyhýbavý sněžný muž byl pozorován v minulosti právě jen na území národního parku Makalu-Barun,“ dodává původní zpráva na Twitteru.

Reakce světa nejsou pozitivní

Tweet vyprovokoval řadu reakcí, velké množství z nich je kritických nebo výsměšných. Indická armáda zatím původní příspěvek nijak nekomentovala a nereagovala ani na reakce tisku.
Na webu armády se ale dá dohledat tisková zpráva o expedici, která měla doklady yettiho existence pozorovat. Podle ní měla mít výprava osmnáct osob a na Makalu vystupovala mezi březnem a květnem. Cesta probíhala v rámci akce, kdy mají horolezci zdolat vrcholky všech osmitisícovek světa.

Co by měl být yetti?

Yetti by měl být, pokud existuje, neznámým druhem dvounohého hominida, který se údajně vyskytuje v Himálaji. Jeho výška se pohybuje kolem 2,5 metru, má být podobný dávno vyhynulému Gigantopithecovi, který v Číně vyhynul před přibližně 100 tisíci lety.

Místní si o jeho existenci vypráví stovky let, do Evropy se informace o bájném tvoru dostala přibližně před sto lety. Od té doby o něm bylo napsáno mnoho knih, natočena řada dokumentů a věnovaly se mu i takové autority, jako je filmař Sir David Attenborough nebo horolezec Reinhold Messner. Našli se experti, kteří možnost existence sněžného muže nevylučovali, ale většina vědecké obce byla a je skeptická – tak velký tvor by po sobě zanechal více důkazů než jen několik nejasných stop a rozmazaných fotografií.

Věda říká ne

Roku 2017 ale vznikla rozsáhlá vědecká studie, která zkoumala řadu artefaktů, jež jsou s yettim spojené a jsou uložené jak v Himálaji, tak v soukromých sbírkách po celém světě. Jedná se o 24 vzorků, které by měly být vlasy, kosti i výkaly yettiho – biologové je studovali pomocí sekvencování mitochondriální DNA. Ukázalo se, že všechny vzorky prokazatelně patří jiným druhům zvířat – nejčastěji medvědům, ale také třeba psům. 

Další podobný důkaz o tom, že neexistuje důkaz o existenci yettiho, přinesli vědci na konci roku 2017. Vědci z univerzity v Buffalu analyzovali devět vzorků, které by měly pocházet z asijského sněžného muže – šlo o kosti, zuby, kůži a výkaly sebrané v Himálaji a na Tibetské plošině. Odborníci k bádání přistupovali jako k seriózní práci, její závěry vyšly v renomovaném odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Podle výsledků genetické analýzy pocházel jeden ze vzorků ze psa a zbylých osm z medvěda, respektive ze tří různých druhů medvědů, kteří v této části Asie žijí.

Výzkum vedla bioložka Charlotte Lindquistová, která výsledky shrnula: „Naše analýza silně naznačuje, že biologický základ legendy o yettim vychází z medvědů; dokazujeme, že genetický výzkum by mohl odhalit i další podobné záhady.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 40 mminutami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 18 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 20 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 21 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 23 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...