Roku 2014 na Zemi dopadlo těleso z jiné hvězdné soustavy. Je to jako zpráva v lahvi, říkají astronomové

Než lidstvo začne zkoumat mezihvězdný prostor jinak než teleskopy, může to trvat stovky let. Ale můžeme zkoumat části mezihvězdného prostoru, které se dostaly na Zemi. A právě to udělali vědci z Harvardu.

Jakmile se objeví nějaký objekt, který by mohl mít původ za jejími hranicemi, vzbudí to obrovskou pozornost; takové těleso totiž prozrazuje spoustu informací o vesmíru za hranicemi naší soustavy.

„Většina toho, co spadne na Zemi, je ze Sluneční soustavy – je to složené z těch stejných materiálů, z nichž je složený náš hvězdný systém,“ uvedl profesor Abraham Loeb, který na této studii pracoval. „Ale ty mezihvězdné pocházejí z jiného zdroje. Je to jako objevit zprávy v lahvi pocházející ze vzdálené cizí země. A my je můžeme prozkoumat.“

Přirovnal to k mušlím vyplaveným na mořský břeh, i z nich se můžeme dozvědět spoustu informací o tom, co se děje v moři, aniž bychom se do něj museli potápět.

  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

Loeb a jeho kolegové zkoumali dráhy objektů, které vstupují do zemské atmosféry. Podle nich se dá poznat, odkud pocházejí. A jedno z těchto těles, právě meteor, který proletěl oblohou a pak dopadl do oceánu u Papuy Nové Guiney, mělo všechny vlastnosti naznačující, že k nám přiletělo z velké dálky. Vědci tedy nezkoumali přímo těleso, jež skončilo v oceánu, ale jen jeho trasu po obloze a vesmírem.

„Tělesu letícímu takovou rychlostí by trvalo překonat vzdálenost od jedné hvězdy ke druhé desítky, nebo dokonce stovky tisíc let,“ vysvětluje Loeb. „A protože nevíme, kde vznikl, nemůžeme říct, jak je starý, ale možná je opravdu prastarý. Jeho let galaxií mohl trvat stovky milionů let,“ dodává vědec.

Přišel život z jiné galaxie?

Na tomto objevu je nejzajímavější možnost, že právě taková mezihvězdná tělesa mohla do Sluneční soustavy přinést život z jiných částí vesmíru. „Je tu možnost, že život by se mohl přenášet mezi hvězdami,“ vysvětluje Loeb. „V principu může život přežívat v jádru kamene. Bakterie nebo želvušky mohou přežívat i v drsných podmínkách vesmíru a putovat jím,“ říká vědec.

Objekt, který nová studie popisuje, je prvním takto zaznamenaným mezihvězdným tělesem, které zasáhlo Zemi. Autoři práce ale odhadují, že tělesa se stejným původem na naši planetu dopadají přibližně každých deset let. A to znamená, že se naší soustavou pohybují možná až miliony menších či větších těles s původem u jiné hvězdy. A všechna čekají na prozkoumání.

Poutník jménem Oumuamua

Roku 2017 se další podobné těleso prohnalo Sluneční soustavou, jednalo se o asi 400 metrů dlouhý mezihvězdný objekt, který dostal jméno Oumuamua. Poprvé byl tento návštěvník identifikován teleskopem Pan-STARRS 1 na Havaji.

Dalekohled zaznamenal slabý záblesk světla na obloze, který zpočátku připomínal pomalu se pohybující malý asteroid. Další pozorování během následujících dní ale umožnila vědcům, aby spočítali s velkou přesností jeho dráhu.

Výpočty odhalily, že bez jakékoliv pochybnosti tento objekt nepochází ze sluneční soustavy – na rozdíl od všech ostatních asteroidů a komet, které doposud astronomové měli možnost pozorovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 4 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 6 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...