Roku 2014 na Zemi dopadlo těleso z jiné hvězdné soustavy. Je to jako zpráva v lahvi, říkají astronomové

Než lidstvo začne zkoumat mezihvězdný prostor jinak než teleskopy, může to trvat stovky let. Ale můžeme zkoumat části mezihvězdného prostoru, které se dostaly na Zemi. A právě to udělali vědci z Harvardu.

Jakmile se objeví nějaký objekt, který by mohl mít původ za jejími hranicemi, vzbudí to obrovskou pozornost; takové těleso totiž prozrazuje spoustu informací o vesmíru za hranicemi naší soustavy.

„Většina toho, co spadne na Zemi, je ze Sluneční soustavy – je to složené z těch stejných materiálů, z nichž je složený náš hvězdný systém,“ uvedl profesor Abraham Loeb, který na této studii pracoval. „Ale ty mezihvězdné pocházejí z jiného zdroje. Je to jako objevit zprávy v lahvi pocházející ze vzdálené cizí země. A my je můžeme prozkoumat.“

Přirovnal to k mušlím vyplaveným na mořský břeh, i z nich se můžeme dozvědět spoustu informací o tom, co se děje v moři, aniž bychom se do něj museli potápět.

  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

Loeb a jeho kolegové zkoumali dráhy objektů, které vstupují do zemské atmosféry. Podle nich se dá poznat, odkud pocházejí. A jedno z těchto těles, právě meteor, který proletěl oblohou a pak dopadl do oceánu u Papuy Nové Guiney, mělo všechny vlastnosti naznačující, že k nám přiletělo z velké dálky. Vědci tedy nezkoumali přímo těleso, jež skončilo v oceánu, ale jen jeho trasu po obloze a vesmírem.

„Tělesu letícímu takovou rychlostí by trvalo překonat vzdálenost od jedné hvězdy ke druhé desítky, nebo dokonce stovky tisíc let,“ vysvětluje Loeb. „A protože nevíme, kde vznikl, nemůžeme říct, jak je starý, ale možná je opravdu prastarý. Jeho let galaxií mohl trvat stovky milionů let,“ dodává vědec.

Přišel život z jiné galaxie?

Na tomto objevu je nejzajímavější možnost, že právě taková mezihvězdná tělesa mohla do Sluneční soustavy přinést život z jiných částí vesmíru. „Je tu možnost, že život by se mohl přenášet mezi hvězdami,“ vysvětluje Loeb. „V principu může život přežívat v jádru kamene. Bakterie nebo želvušky mohou přežívat i v drsných podmínkách vesmíru a putovat jím,“ říká vědec.

Objekt, který nová studie popisuje, je prvním takto zaznamenaným mezihvězdným tělesem, které zasáhlo Zemi. Autoři práce ale odhadují, že tělesa se stejným původem na naši planetu dopadají přibližně každých deset let. A to znamená, že se naší soustavou pohybují možná až miliony menších či větších těles s původem u jiné hvězdy. A všechna čekají na prozkoumání.

Poutník jménem Oumuamua

Roku 2017 se další podobné těleso prohnalo Sluneční soustavou, jednalo se o asi 400 metrů dlouhý mezihvězdný objekt, který dostal jméno Oumuamua. Poprvé byl tento návštěvník identifikován teleskopem Pan-STARRS 1 na Havaji.

Dalekohled zaznamenal slabý záblesk světla na obloze, který zpočátku připomínal pomalu se pohybující malý asteroid. Další pozorování během následujících dní ale umožnila vědcům, aby spočítali s velkou přesností jeho dráhu.

Výpočty odhalily, že bez jakékoliv pochybnosti tento objekt nepochází ze sluneční soustavy – na rozdíl od všech ostatních asteroidů a komet, které doposud astronomové měli možnost pozorovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 2 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 5 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 5 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 9 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...