Vědci budou vrtat do minulosti Antarktidy. Chtějí pochopit klimatické změny

7 minut
Vrtání do ledu v Antarktidě
Zdroj: ČT24

Mezinárodní vědecký tým hledá místo, kde odebere vzorky ledu z pradávné minulosti naší planety. Ukrývá se v nich možná také odpověď na otázky týkající se klimatických změn.

Svět vědy momentálně žije přelomovými a historicky prvními snímky černé díry. Klíčový výzkum ale dělá mílové kroky i v opačném směru, směrem ke středu planety. Hlavní roli tady hraje Antarktida a její ledový příkrov.

Vědci se chystají vyzdvihnout dosud nejstarší kusy ledu, k jakým se zatím lidstvo dostalo. Vrstvy uložené až v tříkilometrové hloubce mohou pomoci k pochopení řady fenoménů – včetně změny klimatu.

Vrtání do minulosti

„Chceme určit složení atmosféry před 900 tisíci až 1,2 milionu let. Nejstarší kus, který zatím máme, je 800 tisíc let starý,“ popisuje glaciolog Olaf Eisen. Ale to nestačí. Za mimořádně starým ledem se musí mimořádně hluboko. Led a sníh za miliony let ukládá informace o vzduchu, prachu nebo DNA – a vědci je z nich dokážou získat.

„Potřebujeme ledová jádra, protože ta uchovávají složení atmosféry díky zamrzlým bublinám,“ vysvětluje profesor Eisen. Získat klíč k minulosti země není snadné, v šedesátistupňových mrazech tuhne jídlo před očima.

Třicetimilionový výzkum

Vyzvedávat se budou maximálně několikametrové kusy – vždy jeden po druhém. Projekt vyjde na 30 milionů eur a nejméně pět let práce. I proto musí tým hrát na jistotu; místo, kde se bude vrtat, musí být vybrané zcela precizně. Traktory s hlubinnými radary po něm pátraly několik let a najely při tom dva a půl tisíce kilometrů.

Nakonec našly ideální místo k vrtům v lokalitě Concordia, což je jedno z nejodlehlejších míst světa, leží šest set kilometrů od civilizace. Zdejší stanice to má k lidem dál než ta mezinárodní, vesmírná. Antarktický projekt je taky mezinárodní – a stejně jako ISS může dát zcela nový pohled na planetu. Jedním z klíčových výzkumů, které tu vznikají, je snaha pochopit, proč se doby ledové začaly střídat mnohem pomaleji.

„Že se to dělo, už díky sedimentům v oceánech víme. Co ale nevíme, je, proč se rychlost střídání změnila,“ dodává profesor Eisen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 19 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...