Vědci budou vrtat do minulosti Antarktidy. Chtějí pochopit klimatické změny

Nahrávám video
Vrtání do ledu v Antarktidě
Zdroj: ČT24

Mezinárodní vědecký tým hledá místo, kde odebere vzorky ledu z pradávné minulosti naší planety. Ukrývá se v nich možná také odpověď na otázky týkající se klimatických změn.

Svět vědy momentálně žije přelomovými a historicky prvními snímky černé díry. Klíčový výzkum ale dělá mílové kroky i v opačném směru, směrem ke středu planety. Hlavní roli tady hraje Antarktida a její ledový příkrov.

Vědci se chystají vyzdvihnout dosud nejstarší kusy ledu, k jakým se zatím lidstvo dostalo. Vrstvy uložené až v tříkilometrové hloubce mohou pomoci k pochopení řady fenoménů – včetně změny klimatu.

Vrtání do minulosti

„Chceme určit složení atmosféry před 900 tisíci až 1,2 milionu let. Nejstarší kus, který zatím máme, je 800 tisíc let starý,“ popisuje glaciolog Olaf Eisen. Ale to nestačí. Za mimořádně starým ledem se musí mimořádně hluboko. Led a sníh za miliony let ukládá informace o vzduchu, prachu nebo DNA – a vědci je z nich dokážou získat.

„Potřebujeme ledová jádra, protože ta uchovávají složení atmosféry díky zamrzlým bublinám,“ vysvětluje profesor Eisen. Získat klíč k minulosti země není snadné, v šedesátistupňových mrazech tuhne jídlo před očima.

Třicetimilionový výzkum

Vyzvedávat se budou maximálně několikametrové kusy – vždy jeden po druhém. Projekt vyjde na 30 milionů eur a nejméně pět let práce. I proto musí tým hrát na jistotu; místo, kde se bude vrtat, musí být vybrané zcela precizně. Traktory s hlubinnými radary po něm pátraly několik let a najely při tom dva a půl tisíce kilometrů.

Nakonec našly ideální místo k vrtům v lokalitě Concordia, což je jedno z nejodlehlejších míst světa, leží šest set kilometrů od civilizace. Zdejší stanice to má k lidem dál než ta mezinárodní, vesmírná. Antarktický projekt je taky mezinárodní – a stejně jako ISS může dát zcela nový pohled na planetu. Jedním z klíčových výzkumů, které tu vznikají, je snaha pochopit, proč se doby ledové začaly střídat mnohem pomaleji.

„Že se to dělo, už díky sedimentům v oceánech víme. Co ale nevíme, je, proč se rychlost střídání změnila,“ dodává profesor Eisen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 1 hhodinou

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 3 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 4 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 7 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...