Austrálie zachraňuje své rostliny před klimatickou změnou. Semena chce posílat na Špicberky

3 minuty
Záchrana rostlin v Austrálii
Zdroj: ČT24

Změny klimatu ohrožují nejen města a zvířata, ale také rostliny. A to i ty, které člověk využívá jako zdroj potravy. V Austrálii se v posledních letech znovu těší oblibě potraviny nasbírané přímo v buši, mnohých ale rychle ubývá. Přírodovědci se teď proto snaží semena původních australských druhů zachránit.

Semena australských akácií se používají například jako přísada do koláčů. Aboridžinka Raylene Brownová je ve své kavárně používá už dvacet let. Kdysi základní potravina původních obyvatel Austrálie se stala v současnosti oblíbenou díky tomu, že podle vědců snižuje glykemický index. A navíc má příjemnou chuť – trochu po kakau a trochu po kávě.

O původní druhy mají velký zájem také botanici. Ti v pověření vlády Severního teritoria začali jejich semena shromažďovat. Podle vlády mají tyto rostliny význam nejen kulturní, ale také ekonomický.

Vzorky už 750 druhů skladují zmrazené v Alice Springs. Dál se ale nedostaly, Austrálie přitom jako mnoho zemí světa využívá známé Globální úložiště semen na Špicberkách. To má zajistit bezpečné přežití na stovky let, i bez techniky současné civilizace. Biolog Steve Hughes tam ale vozí jiný biologický materiál.

Rostliny, které nikoho nezajímaly

 K zájmu o původní australské plodiny ho přivedly až nedávno dotazy stážisty: „Co se děje s rostlinami, které jsou důležité pro Aboridžince? Kdo se o ně stará? Kde jsou rostliny, s nimiž máme duchovní spojení? Kde jsou naše potraviny z buše? Jaká genová banka je skladuje? Prozkoumali jsme to – a nikdo se o ně nestará.“

Zajištění genofondu domorodých australských rostlin se tak stalo Hughesovým osobním projektem. I akáciová semena jednou možná přiveze na Špicberky. „Bylo to opomenutí, ale snad ještě není pozdě,“ uvedl vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...