Moravské víno v proměnách klimatu: daří se modrým odrůdám, sucho zatím moc nevadí

Postupná proměna klimatických podmínek na jihu Moravy se projevuje i na skladbě vinohradů a kvalitě jihomoravských vín. Rostoucí teploty přitom mají na úrodu hroznů větší vliv než sucho, tvrdí experti.

„U stávajících výsadeb mají vyšší teploty pozitivní dopad na dozrávání hroznů, ale kromě toho umožňují vinařům také nově vysazovat odrůdy náročnější na sluneční svit a teploty. Odrůdová rozmanitost, tedy jedna z velkých předností našeho vinařství, tak dále získává na významu,“ uvedl ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec.

Teplé počasí nejvíce prospívá modrým odrůdám, ze kterých se vyrábějí červená vína, což podle Pavla Pavlouška ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně dokazují i ročníky 2017 a 2018. „Kvalita modrých hroznů byla velmi dobrá zejména z pohledu cukernatosti, antokyanových barviv a tříslovin. Počasí proto vytváří ideální předpoklady pro výrobu kvalitních červených vín. Průběh počasí pozitivně působí i na kvalitu pozdních odrůd, jako jsou Frankovka nebo zejména André,“ dodal Pavloušek.

Sucho zatím víno neohrožuje

Vinaři zdůrazňují, že vysoké teploty musí zejména v létě provázet i dostatek vláhy. Ten ale podle vědců nemá na výslednou úrodu takový vliv jako právě vysoké teploty. „V letech 2017 a 2018 se obecně ve vinicích projevil výrazný vliv vysokých teplot. Delší období s vyššími teplotami a malým kolísáním denních a nočních teplot ovlivňovaly révu vinnou výrazněji než sucho, respektive stav vody v půdě. Réva vinná je kulturní rostlina, která patří mezi nejodolnější k suchu,“ uvedl Pavloušek.

I přesto vědci na Mendelově univerzitě zkoumají, jak se ve vinohradech s měnícím se klimatem vyrovnat. Vloni zahájili pokus s výsadbou keřů do hustějších celků. „Cílem je podpořit hlubší zakořenění révy, a zvýšit tak přirozeným způsobem odolnost k suchu. Pokus již v prvním roce ukázal rozdíly v růstu právě na základě vzdálenosti keřů v řadě. Důležité je proto zabývat se novými postupy v agrotechnice révy vinné, které zlepší adaptabilitu na počasí,“ doplnil Pavloušek.

Teplé počasí ale pro révu vinnou neznamená jen samá pozitiva. Ohrožují ji zejména dlouhá období teplot přesahujících třicítku a tropických nocí, kdy teplota neklesne pod dvacet stupňů Celsia. Vědci testují přípravky, které mohou pomoci hrozny v takovém období ochladit. Jedním z nich je kaolin. „Provádí se postřik do zóny hroznů. Kaolin jednak odráží část slunce a zároveň hrozny ochlazuje. Totéž budeme zkoušet i s bentonity a vápenatými přípravky, které se používají v ovocnářství. Například u jabloní se používají už delší dobu,“ dodal Pavloušek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 9 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
09:57Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánovčera v 17:31

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
včera v 13:00

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
včera v 12:59

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
včera v 05:30

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...