Nejohroženější orangutany světa může vyhubit projekt vodní elektrárny

Nejohroženější orangutani na světě mohou být odsouzeni k zániku poté, co indonéský soud schválil projekt kontroverzní přehrady v pralese Batang Toru na severu ostrova Sumatra. Tato oblast je domovem orangutanů tapanulijských, kteří byli jako samostatný druh identifikováni teprve v roce 2017. Ve volné přírodě jich zbývá jen 800 a všichni žijí v tomto ekosystému, informoval zpravodajský server BBC News.

Vodní elektrárna v hodnotě miliardy dolarů má být dokončená v roce 2022 přímo v srdci deštného pralesa Batang Toru, který je kromě orangutanů také domovem gibonů tmavorukých a tygrů sumaterských. Elektrárna má dodávat čistou energii provincii Severní Sumatra a podle listu Jakarta Post ji postaví čínská státní firma Sinohydro. Na financování se podílí několik mezinárodních bank včetně čínské banky BOC.

Skupina na ochranu přírody Indonéské fórum pro životní prostředí (Walhi) podala začátkem tohoto roku žalobu proti souhlasu provincie Severní Sumatra se stavbou přehrady. Správní soud v Medanu ale nyní žalobu zamítl, čímž otevřel cestu pro realizaci projektu. Proti verdiktu, podle něhož je ekologický dopad v souladu s existujícími předpisy, se chce Walhi odvolat.

Argumenty ekologů nebral nikdo vážně

Podle britského profesora Serge Wicha, odborníka na ochranu primátů liverpoolské Univerzity Johna Moorese, je soudní rozhodnutí zklamáním. Ekologické posouzení dopadů projektu, které bylo při sporu předloženo, je podle jeho slov „nepochybně nedostatečné“.

  • Na světě žije – podle odhadu z roku 2016  – 14 613 sumaterských orangutanů. Odhad na základě rozlohy obyvatelného habitatu z roku 2004 předpokládal existenci asi 55 tisíc bornejských orangutanů; roku 2012 však byla předpokládaná rozloha habitatu výrazně navýšena, což by znamenalo populaci o asi 104 700 jedincích. Akční plán indonéské vlády z roku 2007 vyčíslil celkovou populaci na 61 234 orangutanů, z toho 54 567 na ostrově Borneo.

Wich byl jedním z vědců, kteří v roce 2017 potvrdili existenci orangutana tapanulijského. Podle jeho slov přehrada rozdělí už tak velmi malou populaci těchto tvorů. „V místě, kde tu přehradu chtějí stavět, je výskyt tohoto druhu nejhustší, takže je to nejhorší prostor v pralese, který mohli vybrat,“ řekl.

V ohrožení jsou nejen orangutani na Sumatře

Také další ostrov, kde orangutani žijí, je v ohrožení. Vědci, kteří studovali 16 let orangutany na Borneu, před rokem oznámili, že za tuto dobu kvůli lidem umřelo přes 100 tisíc těchto primátů.

Za úbytek orangutanů, jejichž název v překladu znamená „lesní člověk“, může podle zprávy kombinace několika faktorů – především kácení pralesů, dolování a také nadměrná produkce palmového oleje. Výzkum ale ukázal ještě znepokojivější fakt: orangutani totiž mizí i z oblastí, kde zůstává původní prales netknutý.

Podle autorky studie Marie Voigtové se to dá vysvětlit jediným způsobem: orangutani jsou v pralesech prostě zabíjeni. V práci, která vyšla v odborném časopise Current Biology, vědci uvádějí, že nejčastěji loví orangutany místní lidé ze msty. Primáti totiž vyrážejí z pralesů ven a živí se tam na lidských farmách. Farmářům se to samozřejmě nelíbí a orangutany zabíjí. Vědci přiznávají, že tento fenomén doposud výrazně podceňovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 14 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 15 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 17 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 19 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 20 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...