Nejohroženější orangutany světa může vyhubit projekt vodní elektrárny

Nejohroženější orangutani na světě mohou být odsouzeni k zániku poté, co indonéský soud schválil projekt kontroverzní přehrady v pralese Batang Toru na severu ostrova Sumatra. Tato oblast je domovem orangutanů tapanulijských, kteří byli jako samostatný druh identifikováni teprve v roce 2017. Ve volné přírodě jich zbývá jen 800 a všichni žijí v tomto ekosystému, informoval zpravodajský server BBC News.

Vodní elektrárna v hodnotě miliardy dolarů má být dokončená v roce 2022 přímo v srdci deštného pralesa Batang Toru, který je kromě orangutanů také domovem gibonů tmavorukých a tygrů sumaterských. Elektrárna má dodávat čistou energii provincii Severní Sumatra a podle listu Jakarta Post ji postaví čínská státní firma Sinohydro. Na financování se podílí několik mezinárodních bank včetně čínské banky BOC.

Skupina na ochranu přírody Indonéské fórum pro životní prostředí (Walhi) podala začátkem tohoto roku žalobu proti souhlasu provincie Severní Sumatra se stavbou přehrady. Správní soud v Medanu ale nyní žalobu zamítl, čímž otevřel cestu pro realizaci projektu. Proti verdiktu, podle něhož je ekologický dopad v souladu s existujícími předpisy, se chce Walhi odvolat.

Argumenty ekologů nebral nikdo vážně

Podle britského profesora Serge Wicha, odborníka na ochranu primátů liverpoolské Univerzity Johna Moorese, je soudní rozhodnutí zklamáním. Ekologické posouzení dopadů projektu, které bylo při sporu předloženo, je podle jeho slov „nepochybně nedostatečné“.

  • Na světě žije – podle odhadu z roku 2016  – 14 613 sumaterských orangutanů. Odhad na základě rozlohy obyvatelného habitatu z roku 2004 předpokládal existenci asi 55 tisíc bornejských orangutanů; roku 2012 však byla předpokládaná rozloha habitatu výrazně navýšena, což by znamenalo populaci o asi 104 700 jedincích. Akční plán indonéské vlády z roku 2007 vyčíslil celkovou populaci na 61 234 orangutanů, z toho 54 567 na ostrově Borneo.

Wich byl jedním z vědců, kteří v roce 2017 potvrdili existenci orangutana tapanulijského. Podle jeho slov přehrada rozdělí už tak velmi malou populaci těchto tvorů. „V místě, kde tu přehradu chtějí stavět, je výskyt tohoto druhu nejhustší, takže je to nejhorší prostor v pralese, který mohli vybrat,“ řekl.

V ohrožení jsou nejen orangutani na Sumatře

Také další ostrov, kde orangutani žijí, je v ohrožení. Vědci, kteří studovali 16 let orangutany na Borneu, před rokem oznámili, že za tuto dobu kvůli lidem umřelo přes 100 tisíc těchto primátů.

Za úbytek orangutanů, jejichž název v překladu znamená „lesní člověk“, může podle zprávy kombinace několika faktorů – především kácení pralesů, dolování a také nadměrná produkce palmového oleje. Výzkum ale ukázal ještě znepokojivější fakt: orangutani totiž mizí i z oblastí, kde zůstává původní prales netknutý.

Podle autorky studie Marie Voigtové se to dá vysvětlit jediným způsobem: orangutani jsou v pralesech prostě zabíjeni. V práci, která vyšla v odborném časopise Current Biology, vědci uvádějí, že nejčastěji loví orangutany místní lidé ze msty. Primáti totiž vyrážejí z pralesů ven a živí se tam na lidských farmách. Farmářům se to samozřejmě nelíbí a orangutany zabíjí. Vědci přiznávají, že tento fenomén doposud výrazně podceňovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 26 mminutami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 21 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...