Zničit asteroidy ohrožující Zemi by bylo těžší, než se myslelo. Nová simulace ukázala, jak jsou odolné

Ubránit Zemi před asteroidy může být podle nového výzkumu složitější, než se dříve předpokládalo. Počítačová simulace totiž ukázala, že asteroidy drží pevně pohromadě. Naopak pro případnou těžbu to může být podle studie výhoda.

Oblíbeným tématem katastrofických filmů je asteroid, který se blíží k Zemi a může vyhladit život na celé planetě. Zastaví ho skupina hrdinů, kteří ho nějakým způsobem rozstřílí, vybombardují, podminují nebo jinak zničí. Asteroidy jsou ale opravdovým rizikem, nejen filmovým, a tak se řada vědců tématem jejich likvidace reálně zabývá. Nová práce z Univerzity Johna Hopkinse však varuje, že by výše uvedená situace mohla být mnohem složitější, než si filmoví scenaristé představují.

Autoři práce, která vyšla v odborném časopise Icarus, se zaměřili na vlastnosti asteroidů, zejména na to, jak ty kamenné drží dohromady – vytvořili také nový počítačový model, jenž realističtěji simuluje jejich srážky. Cílem studie bylo i pomoci s lepším popisem asteroidů pro potřeby budoucí těžby na těchto tělesech.

Asteroidy mohou být značně odolné

„Dříve jsme věřili, že čím větší je takové těleso, tím snadněji se rozbije, protože větší objekty mají prostě více vad. Náš výzkum ale ukazuje, že asteroidy jsou silnější, než jsme si mysleli, a je tedy potřeba více energie na jejich úplně rozbití,“ oznámil Charles El Mir, hlavní autor této práce. Experti na kosmický výzkum sice dobře znají menší asteroidy velikosti koule na kuželky, ale je složité přenášet taková pravidla na větší tělesa schopná ničit svým dopadem celá města.

Až na začátku tohoto tisíciletí vědci připravili realistický model, který měl popsat dopad asi kilometrového asteroidu na pětadvacetikilometrový asteroid. Tehdy z modelu vyšlo, že by cílové těleso bylo tímto nárazem zcela zničeno. Nyní odborníci tyto závěry zpochybňují: pracovali sice se stejnými parametry nárazů, ale jejich počítačový model je přesnější, protože více přihlíží k velikosti vesmírných objektů. Astrofyzici, kteří za novým modelem stojí, ho vylepšili především o fyzikální pravidla popisující vznik a šíření trhlin v asteroidech.

„Chtěli jsme zjistit, kolik energie by vyžadovalo, aby byl asteroid opravdu úplně zničený a rozbil se na malé kousky,“ říká El Mir. Vědci rozdělili simulaci na dvě části. Během první, která trvala jen několik okamžiků po nárazu, se v asteroidu objevily miliony prasklin. Ty se rychle rozšířily celým tělesem, některé části asteroidu se rozpadly na prach a v místě dopadu vznikl rozsáhlý kráter. V druhé fázi pak sledovali rozpad asteroidu a působení gravitačních sil na něj.

K žádnému rozpadu však v tomto případě nedošlo, protože silné jádro si úlomky svou gravitací během druhé fáze udrželo při sobě. Podle simulace tedy nebyla výsledkem srážky „hromada vesmírných sutin“, jak se předpokládalo, ale stále značně kompaktní těleso, jež si do velké míry udrželo svou stabilitu. Astrofyzici se domnívají, že k jeho kompletnímu zničení by tedy bylo potřeba výrazně větší síly, než předpokládaly starší výzkumy.

Vesmírná obrana Země

Vědci proto doporučují, aby se těmito daty řídily i další týmy, které se budou zabývat teoretickým ničením asteroidů. Současně by se ale dalo tohoto efektu velmi dobře využít pro těžbu na asteroidech. Po explozi se totiž kusy tělesa nerozletí na všechny strany, ale zůstanou poblíž jádra, takže by se daly poměrně snadno získat pomocí například robotických sond.

„Může to možná vypadat jako science fiction, ale na kolize s asteroidy se zaměřuje významná část výzkumu,“ říká El Mir. Je podle něj nesmírně důležité vědět o asteroidech co nejvíce. „Tak například, kdyby se k Zemi blížil asteroid, měli bychom se spíš snažit ho rozbít na menší kousky, anebo ho máme raději odklánět na jinou trajektorii? A jak velkou silou na něj v druhém případě působit, aniž bychom ho rozbili na kusy? To jsou opravdové otázky, které bychom měli zvážit,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump dočasně zakázal zdravotnickým organizacím komunikovat s veřejností

Americké federální zdravotnické organizace nesmí z rozhodnutí administrativy prezidenta Spojených států Donalda Trumpa dočasně komunikovat s veřejností. S odkazem na desítky současných i bývalých úředníků a dalších osob obeznámených s touto záležitostí to tvrdí deník The Washington Post. Organizace tak prý nesdílí ani pravidelné zprávy o nemocnosti, šíření nakažlivých chorob ani aktualizace týkající se vysoce nakažlivé ptačí chřipky.
před 1 hhodinou

Australští vědci navrhují diskuzi o genetické úpravě lidských embryí

Úprava neboli editace lidských embryí je v současné době nezákonná. Současně jde ale o pokrok ve vědě vpřed, který je tak rychlý, že se začínají objevovat otázky, kdy a jak tato omezení opustit.
před 2 hhodinami

Solární elektrárny v EU loni poprvé vyrobily víc energie než ty uhelné

Podíl solární energie na výrobě elektřiny v Evropské unii byl loni s jedenácti procenty poprvé vyšší než podíl uhelných elektráren, které vyprodukovaly necelou desetinu celkového energetického mixu. Ve zprávě to uvedl výzkumný institut Ember. Loni dále klesal celkový podíl energie z fosilních zdrojů, naopak ty obnovitelné dosáhly dosud nejvyššího podílu 47 procent na celkové výrobě.
před 7 hhodinami

U Hradce se našly stopy po vojenských střetech z doby husitské

Archeologové na jižním okraji Hradce Králové objevili osídlení z pravěku, středověku a stopy po vojenských střetech z novověku. Území na levém břehu Labe jižně od centra se pokládalo za archeologicky méně významné. Objevy z posledních let ale naznačují opak, řekl archeolog Radek Bláha. Nálezy jsou z lokality Na Pískách v městské části Třebeš u silnice na Vysokou nad Labem.
před 8 hhodinami

Častí uživatelé sociálních sítí jsou podrážděnější, zjistila studie

Dospělí, kteří často používají sociální sítě, jsou vznětlivější a trpí výrazně vyšší mírou podrážděnosti než ti, kteří se sociálním médiím vyhýbají. Zjistil to výzkum expertů z Centra pro kvantitativní výzkum zdraví při Massachusettské všeobecné nemocnici a Harvardské lékařské fakultě.
před 10 hhodinami

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
včera v 17:09

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
včera v 14:47
Načítání...