Nevymřela. Biologové objevili želvu, která měla už před stoletím vyhynout

Nahrávám video

V posledních letech se stále objevují zprávy o tom, který živočišný druh vyhynul. Jen výjimečně se objeví příběh s opačnou zápletkou. Na Galapágách se tento měsíc podařilo objevit želvu, o které se vědci domnívali, že už před 112 lety vyhynula. Přesto se jedna skrývala v odlehlé části ostrova mezi lávovými poli. A vědci doufají, že by nemusela být poslední svého druhu.

Přistání na galapážském ostrově Fernandina a pak několikahodinový pochod napříč lávovými poli, potom pátrání po trusu a stopách. Tak vypadala 112 dní dlouhá výprava hledající želvu, kterou sto let nikdo neviděl. Nakonec se podařilo – biologové objevili samici druhu Chelonoidis phantasticus (české pojmenování tento druh nemá), které dali jméno Fern.

„Pro Galapágy je to zřejmě největší objev století. Želvy z ostrova Fernandina jsme už sto let považovali za vyhynulé kvůli vulkanické aktivitě,“ radoval se z úspěchu zoolog Washington Tapia, který byl za pátrání po želvě zodpovědný. Vědci přesto neztráceli naději a doufali, že stále činný vulkán nezahubil úplně celou populaci. Objevená samice přežívala v mimořádně obtížných podmínkách.

„Podle toho, co jsme prohlídkou Fern zjistili, měla těžký život. Přežívala v naprosto izolované kapse vegetace. Neměla naprosto žádnou šanci se odtud přes lávová pole dostat někam jinam. Když jsme ji našli, měla podváhu a byla dehydrovaná,“ popsal její život biolog Forrest Galante.

Želvu proto vědci převezli do rezervace na vedlejším ostrově, kde má dostatek jídla a pitné vody. Na Fernandinu se ale plánují co nejdříve vrátit a pátrat dál – není totiž vyloučeno, že Fern nebyla jediným zástupcem svého druhu. „Jsme přesvědčeni, že musíme uspořádat další expedici na stejné místo, abychom pátrali po dalších jedincích stejného druhu. Doufáme, že se nám podaří objevit několik samců,“ říká Danny Rueda Cordova z Galapážského národního parku.

Výhoda želví evoluce

I v případě neúspěchu ale není konec nadějím. Fern je podle odhadů stará kolem stovky let. Předpokládají proto, že se mohla v minulosti spářit – a to by mohlo pro zachování druhu stačit. „Želvy se mohou rozmnožovat až do konce svého života. A Fern ještě neumírá. Je sice stará, ale zdravá. Želvy navíc mohou v těle udržet sperma samců až kolem dvaceti let,“ říká přírodovědec Galante.

K tomu, aby Fern nakladla oplodněná vajíčka, tak překvapivě samce nepotřebuje. Stačí jí k tomu příhodné životní podmínky. A jak v rezervaci s dostatkem potravy a čerstvé vody začíná pomalu přibírat, zvyšují se i naděje, že by mohla na svět přivést potomky. Žít by každopádně podle odhadů odborníků mohla klidně dalších sto let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 35 mminutami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 54 mminutami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 1 hhodinou

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 2 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 20 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 21 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...