Nevymřela. Biologové objevili želvu, která měla už před stoletím vyhynout

Nahrávám video
Horizont ČT24: Objev domněle vyhynulé želvy
Zdroj: ČT24

V posledních letech se stále objevují zprávy o tom, který živočišný druh vyhynul. Jen výjimečně se objeví příběh s opačnou zápletkou. Na Galapágách se tento měsíc podařilo objevit želvu, o které se vědci domnívali, že už před 112 lety vyhynula. Přesto se jedna skrývala v odlehlé části ostrova mezi lávovými poli. A vědci doufají, že by nemusela být poslední svého druhu.

Přistání na galapážském ostrově Fernandina a pak několikahodinový pochod napříč lávovými poli, potom pátrání po trusu a stopách. Tak vypadala 112 dní dlouhá výprava hledající želvu, kterou sto let nikdo neviděl. Nakonec se podařilo – biologové objevili samici druhu Chelonoidis phantasticus (české pojmenování tento druh nemá), které dali jméno Fern.

„Pro Galapágy je to zřejmě největší objev století. Želvy z ostrova Fernandina jsme už sto let považovali za vyhynulé kvůli vulkanické aktivitě,“ radoval se z úspěchu zoolog Washington Tapia, který byl za pátrání po želvě zodpovědný. Vědci přesto neztráceli naději a doufali, že stále činný vulkán nezahubil úplně celou populaci. Objevená samice přežívala v mimořádně obtížných podmínkách.

„Podle toho, co jsme prohlídkou Fern zjistili, měla těžký život. Přežívala v naprosto izolované kapse vegetace. Neměla naprosto žádnou šanci se odtud přes lávová pole dostat někam jinam. Když jsme ji našli, měla podváhu a byla dehydrovaná,“ popsal její život biolog Forrest Galante.

Želvu proto vědci převezli do rezervace na vedlejším ostrově, kde má dostatek jídla a pitné vody. Na Fernandinu se ale plánují co nejdříve vrátit a pátrat dál – není totiž vyloučeno, že Fern nebyla jediným zástupcem svého druhu. „Jsme přesvědčeni, že musíme uspořádat další expedici na stejné místo, abychom pátrali po dalších jedincích stejného druhu. Doufáme, že se nám podaří objevit několik samců,“ říká Danny Rueda Cordova z Galapážského národního parku.

Výhoda želví evoluce

I v případě neúspěchu ale není konec nadějím. Fern je podle odhadů stará kolem stovky let. Předpokládají proto, že se mohla v minulosti spářit – a to by mohlo pro zachování druhu stačit. „Želvy se mohou rozmnožovat až do konce svého života. A Fern ještě neumírá. Je sice stará, ale zdravá. Želvy navíc mohou v těle udržet sperma samců až kolem dvaceti let,“ říká přírodovědec Galante.

K tomu, aby Fern nakladla oplodněná vajíčka, tak překvapivě samce nepotřebuje. Stačí jí k tomu příhodné životní podmínky. A jak v rezervaci s dostatkem potravy a čerstvé vody začíná pomalu přibírat, zvyšují se i naděje, že by mohla na svět přivést potomky. Žít by každopádně podle odhadů odborníků mohla klidně dalších sto let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
před 11 hhodinami

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
před 14 hhodinami

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
před 17 hhodinami

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
23. 4. 2026

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
23. 4. 2026

Archeologové objevili v Egyptě mumii. V břiše měla zašitou Iliadu

Španělští archeologové objevili v Egyptě papyrus s kopií Homérovy Iliady uvnitř mumie pohřbené před 1600 lety v římském období, uvedl server The Independent. Jedná se o první případ, kdy vědci objevili řecké literární dílo spojené s mumifikací. U mumií se běžně nalézaly spíše magické texty obsahující rituální praktiky psané v řečtině.
23. 4. 2026
Načítání...