Velký bílý žralok je jedním z nejslavnějších mořských tvorů. Živočich nahánějící strach se objevuje v desítkách filmů. Biology pak fascinují jeho schopnosti, například to, že se může ponořit až do hloubky přes patnáct set metrů. Některé z těchto fascinujících dovedností teď vysvětluje přečtení jeho genomu, které provedl tým vědců z několika amerických institucí.
Biologové přečetli celý genom velkého bílého žraloka. Ukrýval spoustu překvapení
Výsledky genetici vydali v odborném časopise PNAS. Genom žraloka bílého je nesmírně velký – jedenapůlkrát delší než v případě člověka. Našli v něm také spoustu příkladů genetických změn, které jsou zodpovědné za evoluční úspěch tohoto velikého oceánského predátora. Odhalili ukázky molekulární adaptace v mnoha genech, které mají za úkol udržovat DNA stabilní. To znamená, že jde o genetické obranné mechanismy, které brání poškození DNA.
Tyto změny byly nalezeny v mnoha částech žraločího genomu. Pro vědce jde o nesmírně důležitou oblast zájmu, protože opačný fenomén, tedy nestabilita genomu, je zodpovědný za nahromadění genetického poškození u lidí. A to zase může za predispozice u řady druhů rakoviny i nemocí spojených s věkem.
Pozoruhodné také je, že se u žraloka našlo velké množství „skákavých genů“ – neboli transpozonů. Jeden jejich typ, takzvané retrotranspozony LINE, je dokonce u těchto žraloků ze všech obratlovců nejčastěji.
Vědci pak našli stejné genetické sekvence zodpovědné za stabilitu genů také u žraloků obrovských – až dvanáctimetrových býložravých paryb. U nich to bylo ještě zajímavější, jde totiž o velmi dlouhověké tvory, kteří se dožívají věku přes sto let.
Z toho, co o genech víme, přitom vyplývá, že riziko vzniku rakoviny a dalších podobných chorob stoupá s větším množstvím buněk (větší tělo znamená více buněk) i s délkou života. Právě proto musí být u tak velkých a dlouhověkých tvorů, jako jsou žraloci, genetické stabilizátory tak silné.
Toto bádání může mít značný dopad na výzkum rakoviny a její léčby u lidí. Pokud by se podařilo přesně pochopit, jak žraločí obrana proti nežádoucím změnám DNA funguje, dalo by se jí teoreticky využít i v léčbě nebo ochraně lidských pacientů. U žraloků zjevně funguje dostatečně dobře, jinak by na Zemi nežili déle než 500 milionů let, tedy déle než jakýkoliv jiný druh obratlovce.
Regenerace téměř zázračná
Žraločí genom prozradil také více o jejich schopnosti léčit se. Žraloci prosluli tím, že se jim většina i těžkých zranění vyléčí prakticky „přes noc“. Výzkum potvrdil, že v jejich genomu je řada genů spojených se základními schopnostmi léčení.
Vědci upozorňují, že přečtení žraločího genomu je jen začátek, teprve nyní pečlivá analýza těchto informací a práce s nimi ukážou, jak lze poznatky využít. Pomůže to ale i snahám přírodovědců v zachování ohrožených druhů žraloků.