Nezdolné spalničky. V Číně je vysoká proočkovanost, nemoc se ale šíří dál. Vědci zjistili proč

Američtí vědci hledali důvody, proč se v Číně stále nedaří zastavit epidemie spalniček. I když je v zemi vysoká proočkovanost, nemoc se šíří dál. Výzkumníci došli k závěru, že významným faktorem pro šíření této nebezpečné nemoci je vnitrostátní migrace. Výsledky práce by mohly pomoct v boji proti spalničkám na celém světě.

Výzkumníci z Columbia University získali pro studii přístup ke všem datům o spalničkách z několika oblastí Číny i kompletní data o očkování obyvatelstva za desítky let. Díky tomu mohli popsat, jak se choroba šíří.

Úmrtnost na spalničky v Česku a v zahraničí
Zdroj: SZÚ

Přestože jsou spalničky nesmírně nebezpečnou nemocí, jednou z hlavních příčin dětských úmrtí, o procesu, jak se šíří v populaci, se ví stále relativně málo.

I když je proočkovanost v Číně vysoká, spalničky se zde stále šíří. „Přestože od roku 2008 Čína hlásí proočkovanost přes 95 procent, každým rokem dochází k rozsáhlým epidemiím. A až doposud pro ně nebyly důvody zcela vysvětlené,“ uvedl hlavní autor práce Wan Yang.

  • Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění. Inkubační doba, tedy čas od vniknutí původce nákazy do organismu až po první příznaky, je zhruba 7 až 21 dní.
  • Projevy spalniček jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek. V ústech a na sliznici tváří mohou být bělavé tečky se zarudlým okolím.
  • Čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
  • Při léčbě je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky. Do karantény musí také všichni neočkovaní, kteří se s nemocným setkali.
  • Zdroj: ČTK

Vývoj spalniček v letech 1951 až 2004 mohli vědci dokonale popsat díky novému modelu zachycujícímu oblasti Pekingu, Kantonu (Kuang-čou) a Šan-tungu. Zmapovali všechny epidemiologické faktory a zjistili, který přispívá k nevymýtitelnosti spalniček nejvíce.

„Poté, co jsme podrobně prozkoumali a vylepšili náš model, byli jsme schopní potvrdit jeho účinnost na datech, která nebyla jeho součástí. Následně jsme jej použili pro odhad vlastností přenosu spalniček v těchto třech klíčových oblastech,“ popisuje Yang.

Spalničky v Číně

Většina výzkumů spalniček se v minulosti soustředila na vyspělé průmyslové země. Ale systém, který vytvořil Yang se svými kolegy, bere v úvahu složitou a neustále se měnící strukturu obyvatelstva v Číně. Za půlstoletí, které data reflektují, se země změnila z většinou vesnické na moderní městskou. Vědci brali v úvahu i pohyby obyvatelstva, migraci, vlny očkování i jeho úspěšnost, ale také neúplnost údajů.

Ukázalo se, že klíčovým faktorem je zřejmě vnitrostátní migrace. Například roku 2010 tvořili 36 procent obyvatel Pekingu migranti. Asi devět procent z nich pocházelo z provincie Šan-tung, která je oproti Pekingu ekonomicky značně zaostalá a také méně proočkovaná.

Nahrávám video
Epidemie spalniček v USA
Zdroj: ČT24

„Kvůli nerovnoměrnému hospodářskému vývoji v současné době asi sto milionů pracovníků v Číně migruje za prací z méně rozvinutých oblastí, jako je Šan-tung, do velkých měst. Klíčem k pochopení neustálých přenosů spalniček v Číně je právě masivní velikost migrující populace,“ vysvětluje Yang výsledky studie.

Nejrůznější výzkumy ukazují, že migranti byli, jsou a nadále budou zranitelnou populací. „Tím přispívají k neustálému přenosu spalniček ve velkých městech, a to přes vysokou proočkovanost,“ dodává Yang.

Spalničky v Evropě na podzim 2018
Zdroj: ECDC

Podle vědců je právě toto možnou cestou, jak se s epidemiemi spalniček ve velkoměstech vypořádat. Snažit se dodatečně proočkovat právě migrující skupiny.

Epidemie závisí i na sezoně

„Naše práce kromě vlivu migrace také odhalila zajímavé sezonní rozdíly v epidemiích spalniček ve třech zkoumaných lokalitách,“ komentoval výsledky další z autorů Jeffrey Shaman. Ke zvýšení počtu nákaz dochází v době, kdy se děti vrací do škol. Ví se také, že jistý dopad mají klimatické podmínky.

Zvýšit riziko infekce v městských oblastech může podle studie i topení v zimních měsících, zejména v chladnějších oblastech. Lidé v zimě totiž méně větrají a tráví více času v uzavřených prostorách. „A to všechno dohromady zvyšuje pravděpodobnost vzniku infekce,“ říkají autoři práce.

Vědci věří, že odhalili klíčové faktory, které pomohou lépe předcházet vzniku epidemií v Číně, jejich výzkum ale bude mít dopad po celém světě, včetně Česka.

V Česku klesá proočkovanost i imunita

V loňském roce bylo v České republice zaznamenáno přes dvě stě případů spalniček. Jen za první měsíc letošního roku je to dalších 88 výskytů, nejvíce v Praze a Moravskoslezském kraji. Náměstek ministra zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula varuje před klesající proočkovaností i imunitou populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 16 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...