Energie lidského srdce by mohla pohánět elektronické přístroje. Třeba kardiostimulátory

Američtí inženýři vyvíjejí technologii, která umožní využít kinetickou energii lidského srdce k pohonu přenosných lékařských elektronických přístrojů, jako jsou třeba defibrilátory nebo kardiostimulátory. Do budoucna by se tak už nemuselo počítat s výměnou baterií chirurgickým zákrokem.

V současné době se přenosné lékařské přístroje pohánějí pomocí baterií umístěných přímo v lidském těle. Baterie ale zatím nemají dostatečnou výdrž, takže je potřeba je přibližně každých deset let vyměnit – což znamená vždy značně náročný lékařský zákrok spojený s rizikem komplikací a infekcí.

Američtí inženýři z Thayer School of Engineering na Dartmouth College v New Hampshire vyvinuli drobné zařízení, které by mělo být schopné tuto baterii dobíjet. Je založené na tenkém filmu, jenž umožňuje přeměnu kinetické energie na energii elektrickou. Na prototypu vědci pracovali tři roky, výsledky popsali v odborném časopise Advanced Materials Technologies.

„Snažíme se o vyřešení základního problému, který se objevuje u všech implantovatelných biomedicínských zařízení,“ uvedl profesor John Zhang, který tento výzkum vedl. „Ten zní: jak získat pro přístroje efektivní zdroj energie, který by vydržel po celý život pacienta, aniž by bylo nutné vyměňovat pomocí chirurgického zákroku baterii?“

Podle autorů tohoto přístroje je stejně důležité jako malé rozměry a bezporuchovost zařízení také to, aby nijak nenarušovalo ostatní tělesné funkce. „Věděli jsme, že musí být biokompatibilní, lehké, ohebné a drobné – tak aby se nejen vešlo do současných kardiostimulátorů, ale také aby se dalo využít pro jinou budoucí funkcionalitu,“ vysvětlují autoři této „nabíječky“.

Technologie budoucnosti už byla testována na zvířatech

Celé zařízení je založené na technologii materiálu PVDF, což je tenký piezoelektrický film. Když se vyrobí s pórovitou strukturou, může přeměňovat mechanickou energii na elektřinu. Ta pak může průběžně nabíjet baterii přístroje umístěného v lidském těle.

Vědci už prototyp otestovali i na zvířatech a výsledky jsou podle nich velmi uspokojivé. Věří, že jsou asi pět let od uvedení této technologie do praxe. „Už nyní vnímáme velký zájem velkých technologických společností,“ uvedl Zhang.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 14 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...