Energie lidského srdce by mohla pohánět elektronické přístroje. Třeba kardiostimulátory

Američtí inženýři vyvíjejí technologii, která umožní využít kinetickou energii lidského srdce k pohonu přenosných lékařských elektronických přístrojů, jako jsou třeba defibrilátory nebo kardiostimulátory. Do budoucna by se tak už nemuselo počítat s výměnou baterií chirurgickým zákrokem.

V současné době se přenosné lékařské přístroje pohánějí pomocí baterií umístěných přímo v lidském těle. Baterie ale zatím nemají dostatečnou výdrž, takže je potřeba je přibližně každých deset let vyměnit – což znamená vždy značně náročný lékařský zákrok spojený s rizikem komplikací a infekcí.

Američtí inženýři z Thayer School of Engineering na Dartmouth College v New Hampshire vyvinuli drobné zařízení, které by mělo být schopné tuto baterii dobíjet. Je založené na tenkém filmu, jenž umožňuje přeměnu kinetické energie na energii elektrickou. Na prototypu vědci pracovali tři roky, výsledky popsali v odborném časopise Advanced Materials Technologies.

„Snažíme se o vyřešení základního problému, který se objevuje u všech implantovatelných biomedicínských zařízení,“ uvedl profesor John Zhang, který tento výzkum vedl. „Ten zní: jak získat pro přístroje efektivní zdroj energie, který by vydržel po celý život pacienta, aniž by bylo nutné vyměňovat pomocí chirurgického zákroku baterii?“

Podle autorů tohoto přístroje je stejně důležité jako malé rozměry a bezporuchovost zařízení také to, aby nijak nenarušovalo ostatní tělesné funkce. „Věděli jsme, že musí být biokompatibilní, lehké, ohebné a drobné – tak aby se nejen vešlo do současných kardiostimulátorů, ale také aby se dalo využít pro jinou budoucí funkcionalitu,“ vysvětlují autoři této „nabíječky“.

Technologie budoucnosti už byla testována na zvířatech

Celé zařízení je založené na technologii materiálu PVDF, což je tenký piezoelektrický film. Když se vyrobí s pórovitou strukturou, může přeměňovat mechanickou energii na elektřinu. Ta pak může průběžně nabíjet baterii přístroje umístěného v lidském těle.

Vědci už prototyp otestovali i na zvířatech a výsledky jsou podle nich velmi uspokojivé. Věří, že jsou asi pět let od uvedení této technologie do praxe. „Už nyní vnímáme velký zájem velkých technologických společností,“ uvedl Zhang.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...