Energie lidského srdce by mohla pohánět elektronické přístroje. Třeba kardiostimulátory

Američtí inženýři vyvíjejí technologii, která umožní využít kinetickou energii lidského srdce k pohonu přenosných lékařských elektronických přístrojů, jako jsou třeba defibrilátory nebo kardiostimulátory. Do budoucna by se tak už nemuselo počítat s výměnou baterií chirurgickým zákrokem.

V současné době se přenosné lékařské přístroje pohánějí pomocí baterií umístěných přímo v lidském těle. Baterie ale zatím nemají dostatečnou výdrž, takže je potřeba je přibližně každých deset let vyměnit – což znamená vždy značně náročný lékařský zákrok spojený s rizikem komplikací a infekcí.

Američtí inženýři z Thayer School of Engineering na Dartmouth College v New Hampshire vyvinuli drobné zařízení, které by mělo být schopné tuto baterii dobíjet. Je založené na tenkém filmu, jenž umožňuje přeměnu kinetické energie na energii elektrickou. Na prototypu vědci pracovali tři roky, výsledky popsali v odborném časopise Advanced Materials Technologies.

„Snažíme se o vyřešení základního problému, který se objevuje u všech implantovatelných biomedicínských zařízení,“ uvedl profesor John Zhang, který tento výzkum vedl. „Ten zní: jak získat pro přístroje efektivní zdroj energie, který by vydržel po celý život pacienta, aniž by bylo nutné vyměňovat pomocí chirurgického zákroku baterii?“

Podle autorů tohoto přístroje je stejně důležité jako malé rozměry a bezporuchovost zařízení také to, aby nijak nenarušovalo ostatní tělesné funkce. „Věděli jsme, že musí být biokompatibilní, lehké, ohebné a drobné – tak aby se nejen vešlo do současných kardiostimulátorů, ale také aby se dalo využít pro jinou budoucí funkcionalitu,“ vysvětlují autoři této „nabíječky“.

Technologie budoucnosti už byla testována na zvířatech

Celé zařízení je založené na technologii materiálu PVDF, což je tenký piezoelektrický film. Když se vyrobí s pórovitou strukturou, může přeměňovat mechanickou energii na elektřinu. Ta pak může průběžně nabíjet baterii přístroje umístěného v lidském těle.

Vědci už prototyp otestovali i na zvířatech a výsledky jsou podle nich velmi uspokojivé. Věří, že jsou asi pět let od uvedení této technologie do praxe. „Už nyní vnímáme velký zájem velkých technologických společností,“ uvedl Zhang.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 33 mminutami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 38 mminutami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 19 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 19 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Golfský proud se už možná nedá zachránit, varuje studie

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.
12. 7. 2026

Vědci zvažují provedení negativní přestupné hodiny. Může vyřešit zvětšující se problém

Čas na atomových hodinách, jímž lidstvo řídí své aktivity, se stále více rozchází od toho, jak se otáčí Země. Na podzim to budou řešit experti, ve hře je i odebrání jedné hodiny.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.