Energie lidského srdce by mohla pohánět elektronické přístroje. Třeba kardiostimulátory

Američtí inženýři vyvíjejí technologii, která umožní využít kinetickou energii lidského srdce k pohonu přenosných lékařských elektronických přístrojů, jako jsou třeba defibrilátory nebo kardiostimulátory. Do budoucna by se tak už nemuselo počítat s výměnou baterií chirurgickým zákrokem.

V současné době se přenosné lékařské přístroje pohánějí pomocí baterií umístěných přímo v lidském těle. Baterie ale zatím nemají dostatečnou výdrž, takže je potřeba je přibližně každých deset let vyměnit – což znamená vždy značně náročný lékařský zákrok spojený s rizikem komplikací a infekcí.

Američtí inženýři z Thayer School of Engineering na Dartmouth College v New Hampshire vyvinuli drobné zařízení, které by mělo být schopné tuto baterii dobíjet. Je založené na tenkém filmu, jenž umožňuje přeměnu kinetické energie na energii elektrickou. Na prototypu vědci pracovali tři roky, výsledky popsali v odborném časopise Advanced Materials Technologies.

„Snažíme se o vyřešení základního problému, který se objevuje u všech implantovatelných biomedicínských zařízení,“ uvedl profesor John Zhang, který tento výzkum vedl. „Ten zní: jak získat pro přístroje efektivní zdroj energie, který by vydržel po celý život pacienta, aniž by bylo nutné vyměňovat pomocí chirurgického zákroku baterii?“

Podle autorů tohoto přístroje je stejně důležité jako malé rozměry a bezporuchovost zařízení také to, aby nijak nenarušovalo ostatní tělesné funkce. „Věděli jsme, že musí být biokompatibilní, lehké, ohebné a drobné – tak aby se nejen vešlo do současných kardiostimulátorů, ale také aby se dalo využít pro jinou budoucí funkcionalitu,“ vysvětlují autoři této „nabíječky“.

Technologie budoucnosti už byla testována na zvířatech

Celé zařízení je založené na technologii materiálu PVDF, což je tenký piezoelektrický film. Když se vyrobí s pórovitou strukturou, může přeměňovat mechanickou energii na elektřinu. Ta pak může průběžně nabíjet baterii přístroje umístěného v lidském těle.

Vědci už prototyp otestovali i na zvířatech a výsledky jsou podle nich velmi uspokojivé. Věří, že jsou asi pět let od uvedení této technologie do praxe. „Už nyní vnímáme velký zájem velkých technologických společností,“ uvedl Zhang.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 10 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 11 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 13 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 15 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 16 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...