V dobách dinosaurů začaly do Země narážet asteroidy častěji

Země a Měsíc jsou v posledních 290 milionech let bombardovány asteroidy mnohem častěji než dříve. Od dob, kdy po Zemi chodili dinosauři, se množství asteroidů, které narazí do naší planety, ztrojnásobilo. Vyhynutí dinosaurů tedy nebylo dílem jedinečné události, jak si dosud vědci mysleli, ale spíš očekávanou záležitostí.

Až do doby před 290 miliony lety docházelo ke srážce Země s asteroidem průměrně každé tři miliony let. Od té doby se však frekvence dopadů zvýšila na jeden za milion let. Vědci k tomu dospěli analýzou kráterů s průměrem větším než deset kilometrů.

Práce týmu Thomase Gernona ukazuje, že dinosauři měli prostě „smůlu“. Žili právě v době, kdy pravděpodobnost, že je zlikviduje náraz asteroidu, prudce vzrostla. Poprvé se na Zemi začali objevoval před asi 240 miliony lety, náraz asteroidu je z planety vymazal před 66 miliony lety.

Vědci se domnívají, že náhlé zvýšení počtu srážek s asteroidy mohlo být způsobené rozbitím nějakého rozměrného tělesa v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Dopadající asteroidy mohly být pozůstatkem této události.

Výpočet podle Měsíce

Většina vědců se dosud domnívala, že náraz asteroidu, který vyhladil dinosaury, byl jedinečnou událostí. Nový výzkum ale ukazuje, že se něco podobného dalo v podstatě očekávat. V časopise Science autoři studie uvedli, že k novým zjištěním dospěli díky kráterům na Měsíci. Z jejich počtu totiž odvodili množství dopadů na Zemi.

Tato myšlenka může vypadat podivně, ale dává smysl: asteroidy dopadají na Zemi i Měsíc stejně často, ale na Zemi jsou jejich stopy rychle (v geologickém měřítku) zničené přírodními procesy. Naopak na Měsíci neexistují faktory, které by mohly tyto důkazy zničit.

Astronomové snímky Měsíce pořízené přístrojem Lunar Recoinnaissance Orbiter analyzovali s ohledem na množství mikrometeoritů v nich. Je totiž logické, že čím více kráterů po mikrometeoritech se v kráterech po asteroidech nachází, tím starší musí kráter být.

Na Zemi se kvůli erozní činnosti nedají najít krátery starší než 650 milionů let. Zato na Měsíci, který nemá atmosféru, takové krátery vydrží neomezeně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 12 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 12 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 17 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 18 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...