Antarktida ztrácí led šestkrát rychleji než v minulosti, prokázal výzkum

Vědci zkoumali Antarktidu od roku 1979 do roku 2017. Zjistili, že v prvních letech přicházela zhruba o 40 gigatun ledu ročně, v posledním období to je až 252 gigatun. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Na výzkumu pracoval mezinárodní tým expertů na ledovce z Nizozemska a Kalifornie, ale pomáhali také odborníci z americké kosmické agentury NASA. Podle této studie se tání antarktických ledovců za dobu jejich sledování urychlilo a přispělo k výraznému stoupání hladin světových oceánů. Za tu dobu se zvýšily asi o 1,38 centimetru.

„Jak antarktický ledový povrch pokračuje v tání, očekáváme, že kvůli tomu v dalších staletích dojde k několikametrovému vzestupu hladiny oceánů,“ komentoval výsledky hlavní autor práce Eric Rignot.

Rignot a jeho kolegové si vybrali 18 oblastí v Antarktidě a po čtyřicet let sledovali, jak se tam mění pokrytí ledem. Zvolené oblasti se od sebe značně liší, takže by měla být zastoupena všechna důležitá místa kontinentu. Výsledek by měl odpovídat průměrnému stavu celé Antarktidy.

Vědci přitom použili všechny dostupné technologie: od snímkování z letadel přes satelitní snímky od více kosmických agentur až po manuální měření.

Led se mění na vodu

Potvrdili, že mezi roky 1979 a 1990 ztrácela Antarktida ročně asi 40 gigatun ledu. Mezi roky 2009 a 2017 už to ale bylo kolem 252 gigatun ročně. Tento led se mohl uvolnit táním nebo také rozpady ledovců, které pak odplouvají dál do oceánu. Ale také samotné tání ledu se v poslední době dramaticky zrychlilo: ze 48 gigatun ročně v letech 1979–2001 na 134 gigatun v letech 2001–2017.

Důležitý je objev, který se týká východní části Antarktidy. Už dlouho se ví, že právě tato oblast se výrazně podílí na ztrátě ledu. „Je zřejmě ještě citlivější na změnu klimatu, než se dosud předpokládalo. A je to velmi důležité, protože obsahuje více vody než západní Antarktida a Antarktický poloostrov dohromady,“ komentovali výsledky vědci.

Podle předpokladů expertů nejvíc ledu ubývá v oblastech, které jsou blízko stále teplejší oceánské vody. „Jak klimatická změna posílá směrem k těmto oblastem stále více tepla, budou přispívat v dalších desetiletích ke zvyšování hladin oceánů,“ dodal Rignot.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 12 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 15 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 17 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 20 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
21. 1. 2025
Načítání...