Vědci zkoumali Antarktidu od roku 1979 do roku 2017. Zjistili, že v prvních letech přicházela zhruba o 40 gigatun ledu ročně, v posledním období to je až 252 gigatun. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Na výzkumu pracoval mezinárodní tým expertů na ledovce z Nizozemska a Kalifornie, ale pomáhali také odborníci z americké kosmické agentury NASA. Podle této studie se tání antarktických ledovců za dobu jejich sledování urychlilo a přispělo k výraznému stoupání hladin světových oceánů. Za tu dobu se zvýšily asi o 1,38 centimetru.
„Jak antarktický ledový povrch pokračuje v tání, očekáváme, že kvůli tomu v dalších staletích dojde k několikametrovému vzestupu hladiny oceánů,“ komentoval výsledky hlavní autor práce Eric Rignot.
Rignot a jeho kolegové si vybrali 18 oblastí v Antarktidě a po čtyřicet let sledovali, jak se tam mění pokrytí ledem. Zvolené oblasti se od sebe značně liší, takže by měla být zastoupena všechna důležitá místa kontinentu. Výsledek by měl odpovídat průměrnému stavu celé Antarktidy.
Vědci přitom použili všechny dostupné technologie: od snímkování z letadel přes satelitní snímky od více kosmických agentur až po manuální měření.
Led se mění na vodu
Potvrdili, že mezi roky 1979 a 1990 ztrácela Antarktida ročně asi 40 gigatun ledu. Mezi roky 2009 a 2017 už to ale bylo kolem 252 gigatun ročně. Tento led se mohl uvolnit táním nebo také rozpady ledovců, které pak odplouvají dál do oceánu. Ale také samotné tání ledu se v poslední době dramaticky zrychlilo: ze 48 gigatun ročně v letech 1979–2001 na 134 gigatun v letech 2001–2017.
Důležitý je objev, který se týká východní části Antarktidy. Už dlouho se ví, že právě tato oblast se výrazně podílí na ztrátě ledu. „Je zřejmě ještě citlivější na změnu klimatu, než se dosud předpokládalo. A je to velmi důležité, protože obsahuje více vody než západní Antarktida a Antarktický poloostrov dohromady,“ komentovali výsledky vědci.
Podle předpokladů expertů nejvíc ledu ubývá v oblastech, které jsou blízko stále teplejší oceánské vody. „Jak klimatická změna posílá směrem k těmto oblastem stále více tepla, budou přispívat v dalších desetiletích ke zvyšování hladin oceánů,“ dodal Rignot.
