Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.

Trojice Američanů a Kanaďan na palubě Orionu při misi Artemis II oblétají Měsíc, čímž ověřují techniku pro pozdější přistání lidské posádky na lunárním povrchu. To je nyní plánováno na rok 2028.

Astronauti s kosmickou lodí Orion v pondělí vstoupili do takzvané sféry lunárního vlivu, kde je větší gravitační vliv Měsíce než Země, a to ve vzdálenosti 66 099 kilometrů od Měsíce.

Krátce před osmou hodinou večer pak pokořili rekord, kdy se ocitli dále od Země než kdokoli v historii pilotované kosmonautiky. Překonali tak hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 z roku 1970. Zemi se však posádka mise Artemis II vzdalovala i v následujících hodinách, přičemž v úterý brzy ráno dosáhla maximální vzdálenosti 406 771 kilometrů.

On-line přenos

Mise Artemis

  • Sobota 11. dubna 2026
  • 06:42

    Speciální on-line k misi Artemis II pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.

  • 06:17

    NASA uvedla, že při misi Artemis II se podařilo získat velké množství dat, která budou v příštích týdnech analyzována.

  • 06:02

    NASA informovala, že posádka mise Artemis II urazila během své cesty 1 127 034 kilometrů a dosáhla maximální rychlosti 39 693 km/h.

„Jaký majestátní výhled“

Astronauti z mise Artemis II se společně s geology v řídícím středisku soustředí na pozorování vybraných míst na měsíčním povrchu. „Geologický průzkum jede na plné obrátky,“ uvedl redaktor ČT Martin Lulák.

Krátce po překonání rekordu Apolla 13 astronauti požádali o povolení pojmenovat dva měsíční krátery. Navrhli Integrity, podle své návratové kabiny, a Carroll na počest manželky velitele Reida Wisemana, která zemřela na rakovinu v roce 2020. Wiseman plakal, když Hansen předal žádost řídicímu středisku, a všichni čtyři astronauti se podle AP v slzách objali.

V noci na úterý SELČ astronauti pozorovali také zatmění Slunce. Astronaut Victor Glover popsal to, co během něj viděl, slovy „sci-fi“ a „neskutečné“, uvedla stanice BBC.

Nahrávám video

Během průletu kolem odvrácené strany Měsíce se astronauti mohou kochat i dosud neviděnými výjevy. „Jaký majestátní výhled,“ řekl Wiseman, jakmile se vzpamatoval a začal fotografovat. Astronauti oznámili, že se jim podařilo zachytit Měsíc a Zemi v jednom snímku, čímž vědcům v Houstonu poskytli průběžný komentář k tomu, co viděli.

„Ohromuje mě, co všechno se dá z Měsíce právě teď vidět pouhým okem. Je to prostě neuvěřitelné,“ řekl Hansen. Vyzval „tuto i příští generaci, aby ujistila, že tento rekord nevydrží dlouho“.

Po vzoru Apolla 13

Už předtím posádku pozdravil hlas velitele Apolla 13 Jima Lovella, který pouhé dva měsíce před svou smrtí loni v srpnu nahrál vzkaz. „Je to historický den a vím, že budete mít hodně práce, ale nezapomeňte si užít výhled,“ řekl mimo jiné Lovell, který letěl také s Apollem 8.

Astronauti mise Artemis II, kterou tvoří Američané Reid Wiseman, Christina Kochová a Victor Glover a Kanaďan Jeremy Hansen, se pohybují po stejné osmičkové dráze jako jejich kolegové z Apolla 13.

Mise odstartovala minulý čtvrtek po půlnoci SELČ. Přistání zpět na Zemi je plánováno na sobotu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 8 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.