Čeští vědci vyvíjejí informační systém pro předpověď stavu podzemní vody

Čeští vodohospodáři společně s vědci vyvíjejí informační systém umožňující předpověď stavu podzemních vod, jejichž zásoby jsou pro Českou republiku kvůli klimatickým změnám zásadní. Pracují i na vývoji účinnější a levnější technologie pro čištění odpadních vod. Se špatnou kvalitou filtrace se potýkají především malé obce, pro které je zajištění správné technologie příliš drahé.

Technická univerzita v Liberci proto vyvíjí informační systém ZAVOD, který má sdružovat data pro hodnocení stavu a předpověď zásob podzemních vod. Systém dokáže nabízet modelové scénáře, aby byli vodohospodáři schopni zjistit, jaký dopad bude mít pokles srážek na hladinu podzemní vody. Zásoba podzemních vod se snižuje, pokud méně prší nebo napadne málo sněhu.

Kvůli zachování zásob vody nyní akademici hledají způsob možného zpoplatnění volně odtékajících srážkových vod. Pokud by lidé v obcích vodu zachytávali a využívali, poplatky by úměrně klesaly. „Analyzujeme různé varianty zpoplatnění srážkového odtoku a přepadů s cílem najít podobu regulace,“ uvedl David Stránský ze stavební fakulty ČVUT. Podle průzkumu agentury STEM z dubna 2017 dešťovou vodu nejméně zadržují lidé s vlastní studnou. Nejvíce pak ti, kteří jsou připojení na veřejný vodovod.

Voda se musí čistit i hlídat

Lepší hospodaření s vodou by mělo zajistit i kvalitnější čištění odpadních vod v malých obcích, kde není ideální budovat klasické mechanicko-biologické čistírny. Vědci proto zkoumají možnosti využití různých druhů mokřadních rostlin a filtrů. „My k tomu přicházíme s novými technologickými prvky a preparáty, které omezí zanášení filtračních náplní,“ uvedla Eva Mlejnská z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Pro malé obce je čištění vody příliš drahé. Vědci z Technické univerzity v Liberci, Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy se proto snaží vyvinout nízkonákladový systém čištění vody. „V rámci tohoto projektu je vyvíjen nový anaerobně sorpční biofiltr, který se stane součástí konstruovaných mokřadů pro čištění speciálních typů vod,“ uvedl za Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Pavel Novák.

Situace není kritická, ale horší se

Ačkoliv není situace v Česku kritická, podzemních vod ubývá. To může v budoucnu způsobit problémy s dodávkami v malých obcích, kde není zaručen dostatek vody. Problému se částečně věnuje už předpovědní systém HAMR, který ministerstvo životního prostředí spustilo v prosinci. Systém informuje veřejnost o výskytu a závažnosti sucha.

Ministerstvo zemědělství kvůli suchu chystá novelu vodního zákona. Navrhuje zřídit komise, které budou rozhodovat o opatřeních v době sucha podobně, jak je tomu u povodní. Komise by mohly zakázat v době sucha povolené odběry vody. Novela také počítá s větším sledováním odběrů povrchových i podzemních vod. Zatímco nyní se sledují odběratelé, kteří využívají nad 6000 metrů krychlových ročně, plánuje se snížení hranice na 1000 metrů krychlových ročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
před 15 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
6. 12. 2025

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
6. 12. 2025

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
5. 12. 2025

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
5. 12. 2025
Načítání...