Čeští vědci vyvíjejí informační systém pro předpověď stavu podzemní vody

Čeští vodohospodáři společně s vědci vyvíjejí informační systém umožňující předpověď stavu podzemních vod, jejichž zásoby jsou pro Českou republiku kvůli klimatickým změnám zásadní. Pracují i na vývoji účinnější a levnější technologie pro čištění odpadních vod. Se špatnou kvalitou filtrace se potýkají především malé obce, pro které je zajištění správné technologie příliš drahé.

Technická univerzita v Liberci proto vyvíjí informační systém ZAVOD, který má sdružovat data pro hodnocení stavu a předpověď zásob podzemních vod. Systém dokáže nabízet modelové scénáře, aby byli vodohospodáři schopni zjistit, jaký dopad bude mít pokles srážek na hladinu podzemní vody. Zásoba podzemních vod se snižuje, pokud méně prší nebo napadne málo sněhu.

Kvůli zachování zásob vody nyní akademici hledají způsob možného zpoplatnění volně odtékajících srážkových vod. Pokud by lidé v obcích vodu zachytávali a využívali, poplatky by úměrně klesaly. „Analyzujeme různé varianty zpoplatnění srážkového odtoku a přepadů s cílem najít podobu regulace,“ uvedl David Stránský ze stavební fakulty ČVUT. Podle průzkumu agentury STEM z dubna 2017 dešťovou vodu nejméně zadržují lidé s vlastní studnou. Nejvíce pak ti, kteří jsou připojení na veřejný vodovod.

Voda se musí čistit i hlídat

Lepší hospodaření s vodou by mělo zajistit i kvalitnější čištění odpadních vod v malých obcích, kde není ideální budovat klasické mechanicko-biologické čistírny. Vědci proto zkoumají možnosti využití různých druhů mokřadních rostlin a filtrů. „My k tomu přicházíme s novými technologickými prvky a preparáty, které omezí zanášení filtračních náplní,“ uvedla Eva Mlejnská z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Pro malé obce je čištění vody příliš drahé. Vědci z Technické univerzity v Liberci, Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy se proto snaží vyvinout nízkonákladový systém čištění vody. „V rámci tohoto projektu je vyvíjen nový anaerobně sorpční biofiltr, který se stane součástí konstruovaných mokřadů pro čištění speciálních typů vod,“ uvedl za Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Pavel Novák.

Situace není kritická, ale horší se

Ačkoliv není situace v Česku kritická, podzemních vod ubývá. To může v budoucnu způsobit problémy s dodávkami v malých obcích, kde není zaručen dostatek vody. Problému se částečně věnuje už předpovědní systém HAMR, který ministerstvo životního prostředí spustilo v prosinci. Systém informuje veřejnost o výskytu a závažnosti sucha.

Ministerstvo zemědělství kvůli suchu chystá novelu vodního zákona. Navrhuje zřídit komise, které budou rozhodovat o opatřeních v době sucha podobně, jak je tomu u povodní. Komise by mohly zakázat v době sucha povolené odběry vody. Novela také počítá s větším sledováním odběrů povrchových i podzemních vod. Zatímco nyní se sledují odběratelé, kteří využívají nad 6000 metrů krychlových ročně, plánuje se snížení hranice na 1000 metrů krychlových ročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...