Čeští vědci vyvíjejí informační systém pro předpověď stavu podzemní vody

Čeští vodohospodáři společně s vědci vyvíjejí informační systém umožňující předpověď stavu podzemních vod, jejichž zásoby jsou pro Českou republiku kvůli klimatickým změnám zásadní. Pracují i na vývoji účinnější a levnější technologie pro čištění odpadních vod. Se špatnou kvalitou filtrace se potýkají především malé obce, pro které je zajištění správné technologie příliš drahé.

Technická univerzita v Liberci proto vyvíjí informační systém ZAVOD, který má sdružovat data pro hodnocení stavu a předpověď zásob podzemních vod. Systém dokáže nabízet modelové scénáře, aby byli vodohospodáři schopni zjistit, jaký dopad bude mít pokles srážek na hladinu podzemní vody. Zásoba podzemních vod se snižuje, pokud méně prší nebo napadne málo sněhu.

Kvůli zachování zásob vody nyní akademici hledají způsob možného zpoplatnění volně odtékajících srážkových vod. Pokud by lidé v obcích vodu zachytávali a využívali, poplatky by úměrně klesaly. „Analyzujeme různé varianty zpoplatnění srážkového odtoku a přepadů s cílem najít podobu regulace,“ uvedl David Stránský ze stavební fakulty ČVUT. Podle průzkumu agentury STEM z dubna 2017 dešťovou vodu nejméně zadržují lidé s vlastní studnou. Nejvíce pak ti, kteří jsou připojení na veřejný vodovod.

Voda se musí čistit i hlídat

Lepší hospodaření s vodou by mělo zajistit i kvalitnější čištění odpadních vod v malých obcích, kde není ideální budovat klasické mechanicko-biologické čistírny. Vědci proto zkoumají možnosti využití různých druhů mokřadních rostlin a filtrů. „My k tomu přicházíme s novými technologickými prvky a preparáty, které omezí zanášení filtračních náplní,“ uvedla Eva Mlejnská z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Pro malé obce je čištění vody příliš drahé. Vědci z Technické univerzity v Liberci, Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy se proto snaží vyvinout nízkonákladový systém čištění vody. „V rámci tohoto projektu je vyvíjen nový anaerobně sorpční biofiltr, který se stane součástí konstruovaných mokřadů pro čištění speciálních typů vod,“ uvedl za Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Pavel Novák.

Situace není kritická, ale horší se

Ačkoliv není situace v Česku kritická, podzemních vod ubývá. To může v budoucnu způsobit problémy s dodávkami v malých obcích, kde není zaručen dostatek vody. Problému se částečně věnuje už předpovědní systém HAMR, který ministerstvo životního prostředí spustilo v prosinci. Systém informuje veřejnost o výskytu a závažnosti sucha.

Ministerstvo zemědělství kvůli suchu chystá novelu vodního zákona. Navrhuje zřídit komise, které budou rozhodovat o opatřeních v době sucha podobně, jak je tomu u povodní. Komise by mohly zakázat v době sucha povolené odběry vody. Novela také počítá s větším sledováním odběrů povrchových i podzemních vod. Zatímco nyní se sledují odběratelé, kteří využívají nad 6000 metrů krychlových ročně, plánuje se snížení hranice na 1000 metrů krychlových ročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 3 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 16 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 17 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 21 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 23 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...