Lidé, kteří denně spí víc než osm hodin, můžou být více ohroženi onemocněním srdce a cév a předčasným úmrtím. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval European Heart Journal. V některých případech může podle vědců dané riziko zvyšovat i to, pokud si jde člověk během dne zdřímnout.
Podle odborníků by měl dospělý člověk spát přibližně šest až osm hodin denně. Už dlouho se přitom mluví o tom, že nedostatek spánku škodí. Tým vědců pod vedením Čchuang-š' Wangové z čínské Peking Union Medical College poukázal na to, že lidskému zdraví nemusí prospívat ani přemíra spánku.
Studie se opírala o data od více než 116 tisíc lidí ve věku mezi pětatřiceti a sedmdesáti lety. Ti pocházeli z 21 zemí s různou ekonomickou vyspělostí z celkem sedmi regionů světa – Severní Ameriky a Evropy, Jižní Ameriky, Blízkého východu, Jižní Asie, Jihovýchodní Asie, Číny a Afriky.
Během téměř osmiletého sledovaného období 4381 respondentů zemřelo a 4365 utrpělo infarkt nebo mrtvici, poukázala na svých stránkách Evropská kardiologická společnost.
Podle analýzy pak z lidí, kteří naspali v průměru osm až devět hodin za noc, bylo o 5 procent zvýšené riziko vzniku zmiňovaných zdravotních problémů než u těch, kteří v posteli trávili doporučovaných šest až osm hodin denně.
U skupiny, která si dopřávala devět až deset hodin spánku denně, pak tato pravděpodobnost vzrostla o 17 procent. U lidí, kteří spali více než deset hodin denně, pak riziko bylo zvýšené o 41 procent.
Větší nebezpečí předčasného úmrtí a vzniku onemocnění srdce a cév pak analýza zaznamenala také u skupiny lidí, která spala méně než šest hodin. Bylo vyšší pouze o 9 procent. Toto zjištění ale nebylo podle autorů studie statisticky významné.
Spánek během dne
Autoři studie poukázali také na to, že větší nebezpečí vzniku daných nemocí může být v některých případech i u lidí, kteří si rádi během dne zdřímnou. „Denní spánek byl spojený se zvýšeným rizikem srdečních a cévních mozkových příhod u těch lidí, kteří přes noc spí víc než šest hodin, ale ne u těch, kteří spí méně než šest hodin,“ vysvětlila Wangová.
Pro lidi, kteří spí přes noc méně než šest hodin, pak odpočinek během dne může být podle Wangové vhodnou kompenzací, která snižuje rizika plynoucí z chronického nevyspání.
Podle autorů je jejich studie nová v tom, že na tuto problematiku přináší globální pohled. Dřívější výzkumy byly totiž většinou uskutečněné v Severní Americe, Evropě a Japonsku. Výsledky těchto studií byly navíc protichůdné a nezohledňovaly například skutečnost, že v některých zemích si lidé dopřávají odpolední spánek běžněji než v jiných. Lidé častěji odpočívají přes den v zemích Blízkého východu, Číně, Jihovýchodní Asii nebo v Jižní Americe.
Autoři studie zároveň připouštějí některé její limity. Jedná se například o to, že dobu nočního spánku počítali na základě časového rozmezí mezi ulehnutím do postele a vstáváním. Předpokládali také, že uvedená doba spánku se během sledovaného období u respondentů neměnila.
Vědci dále nebrali v potaz to, jestli respondenti trpí některou z poruch spánku, které by mohly mít na zdravotní stav také vliv.
Wangová také dodala, že dlouhý spánek může být také známkou jiných příčin kardiovaskulárních onemocnění a smrti. S tím souhlasí i profesor kardiovaskulární medicíny a epidemiologie z Warwick University Francesco Cappuccio, který se na nové studii nepodílel.
Pokud má člověk nějakou dosud nezjištěnou nemoc, může podle něj tělo vyžadovat více spánku. Samotný dlouhý spánek tak sám o sobě smrt nebo nemoc nezpůsobuje, poukázal Cappucio.
Na to, že Wangová se svými kolegy našli pouze malé zvýšení zdravotních rizik u lidí, kteří spali málo, Cappuccio podle CNN řekl, že nedostatek spánku je rozhodně spojený se zvýšeným nebezpečím smrti.
Problémy se spánkem mohou vést podle odborníků k nemocím srdce, cév, zvýšení rizika rakoviny a snížení imunity. Nedávná studie například poukázala také na spojitost mezi nedostatečným nebo nekvalitním spánkem a tloustnutím.
