Česká republika projevila zájem o spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou už v devadesátých letech dvacátého století. Plným členem této agentury známé pod zkratkou ESA se ale stala až 12. listopadu 2008, tedy přesně před 10 lety.
Už deset let je Česká republika v Evropské kosmické agentuře. Co nám to přineslo?
Vstup do této prestižní mezinárodní organizace byl náročný, trval řadu let a byla pro něj potřeba spousta vyjednávání. České vědě i výzkumu se však tato snaha bohatě vyplatila.
V Česku je v současnosti kolem sedmdesáti firem a výzkumných pracovišť, které se zapojují do kosmických aktivit. Kromě toho na nich stojí i řada aplikací a technologií, které si málokdo běžně spojuje s vesmírem.
„Každý si představí hlavně vesmírný výzkum nebo lety do vesmíru, ale patří sem i družicová navigace, družicové telekomunikace poskytující satelitní vysílání, nebo pozorování Země. I to, že si můžeme vybrat peníze z bankomatu, je umožněno díky synchronizaci pomocí družic,“ uvedl ředitel odboru kosmických aktivit na ministerstvu dopravy Václav Kobera.
Příspěvky do ESA se vrací
Díky členství v Evropské kosmické agentuře je možné zapojení firem do mezinárodních konsorcií, která vyrábějí družice, nosné rakety či jejich součásti.
- ESA má v současnosti 22 členských států: Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Norsko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.
- Zvláštní postavení kooperujícího člena má Kanada.
„ESA je technologický klub, který nám dává obrovské možnosti. Peníze, které do něj dáváme, se nám díky principu geografické návratnosti vrací zpět v podobě zakázek,“ řekl Kobera.
Kosmický průmysl podle něj stojí na špičce inovací, a to, co se v něm prosadí, se v následujících letech objeví i na Zemi. Nejprve zpravidla v leteckém průmyslu, později i v dalších odvětvích.
Poplatek za členství v ESA se skládá z několika částí. Osm milionů eur (207 milionů korun) ročně stojí Českou republiku ročně povinné výdaje. Další náklady závisí na dobrovolném rozhodnutí státu, kterých volitelných programů se stát chce účastnit. „Vzhledem k výhodám, které nám to přináší, se nám tuto částku povedlo výrazně navýšit. Celkově je rozpočet na ESA v roce 2018 včetně povinné části přes 46 milionů eur (1,2 miliardy korun),“ uvedl ředitel odboru kosmických aktivit.
Česko se podle Kobery zaměřuje na ty projekty, které mají rychlou ekonomickou návratnost. Výchova nových kosmonautů tak mezi nimi není.
České úspěchy v ESA
Do roku 2017 se české firmy, vysoké školy a vědecké ústavy účastnily více než 300 projektů agentury, přičemž jejich velikost i náročnost postupně rostou. Dnes se na kosmických projektech ESA přímo podílí 36 českých firem a 24 vysokých škol a vědeckých pracovišť. Mezi ty nejúspěšnější projekty patří:
- Díly z klatovské firmy Aerotech Czech jsou neodmyslitelnou součástí každého startu nosné rakety Ariane 5. Aerotech vyrábí speciální aerodynamické kryty, které chrání vnitřní systémy rakety při průletu atmosférou a také díly pro teplotní ochranu trysky.
- K přípravě startovací rampy nové rakety Ariane 6 přispěje společnost MCE Slaný, která dodá 600tunový deflektor o rozměrech 16 x 16 x 9 metrů. Nad rámec samotného deflektoru firma dodá ještě 200 tun náhradních dílů. Úkolem deflektoru bude odvádět spaliny vznikající bezprostředně při startu nosné rakety od výfukových kanálů.
- Brněnská SAB Aerospace vyvíjí nový typ dispenseru pro nosnou raketu Vegu. Dispenser je spojovací díl mezi nosnou raketou a družicí a zajišťuje i uvolnění družice z nosné rakety na oběžné dráze.
Za uplynulých 10 let se Češi zapojili do přípravy dlouhé řady vědeckých a technologicky demonstračních misí. Z vědeckých misí se účastní například Solar Orbiteru, který bude startovat ke Slunci v roce 2020, připravované mise k ledovým měsícům Jupiteru JUICE nebo kosmického dalekohledu, který bude odpovídat na otázky spojené s temnou hmotou a temnou energií.
Své zástupce měla Česká republika také na magnetometrických družicích SWARM a nově se bude účastnit i vývoje optiky pro projekt FLEX, jehož úkolem bude studovat zdravotní stav vegetace na Zemi. Málo známou účastí je pak dodávka tenkých vrstev pro optiku mise Rosetta od firmy TTS. Z technologických demonstrací jsou pak družice řady PROBA, a sice PROBA-V („V“ jako vegetation) a PROBA-3. Česká pracoviště ale zvažují účast i na „vysokoenergetických“ misích ATHENA a SMILE.
Co všechno ESA nabízí?
ESA provozuje několik laboratoří a experimentálních zařízení, která jsou zaměřená na elektroniku, mechaniku, software či testování kvality materiálů. Tato zařízení jsou přístupná podnikům zapojeným do projektů ESA i externím zákazníkům.
ESA také podporuje přenos technologií, a to zejména ve smyslu využití kosmických technologií pro pozemní aplikace. Za tímto účelem také ESA ve spolupráci s členskými státy zřizuje takzvané podnikatelské inkubátory. Od roku 2016 funguje takovýto inkubátor i v Praze pod názvem ESA BIC Prague.
Většina aktivit ESA funguje prostřednictvím kontraktů, ať už s výzkumnými organizacemi, anebo s podniky. Standardní procedurou jsou otevřené veřejné tendry, avšak v některých případech mohou být tyto tendry omezeny na určitou skupinu zájemců (např. pro malé a střední podniky) nebo některou zemi. V některých případech je možné zakázku udělit i přímo bez soutěže. O tyto zakázky se mohou ucházet jen subjekty ze členských a spolupracujících států ESA.
ESA nabízí i celou řadu možností stáží pro studenty, zejména v technických oborech. Program „Young Graduate Trainee“ je zaměřený na absolventy a nabízí jim možnost jednoročních stáží v ESA. Vědcům po doktorském studiu ESA nabízí možnost dvouletého výzkumného programu ve vědě i v technických oborech.