Oceány přijaly mnohem víc tepla, než se dosud předpokládalo. Změna klimatu tak bude horší

Oceány absorbovaly v posledních 25 letech o 60 procent tepla víc, než vědci dosud předpokládali. Tvrdí to nová americká studie zveřejněná v magazínu Nature, která tak upozorňuje, že je Země vůči klimatickým změnám mnohem citlivější, což ochranu klimatu zkomplikuje. Oceány pokrývají dvě třetiny planety a pro udržitelnost života mají nezastupitelný význam.

Globální oteplování, které výrazně mění klimatické podmínky na planetě, se státy zavázaly zpomalit v roce 2015 v Pařížské dohodě, která si za cíl klade udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období.

Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) ovšem tento měsíc varoval, že situace je natolik vážná, že naplnit cíle klimatické dohody lze již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn.

Aktuální propočty IPCC uvádějí, že oceány vstřebaly 90 procent tepla, za kterým stojí uhlíkové emise způsobené lidskou činností. Nový výzkum, jehož výsledky shrnuje Nature, se ale opírá o novou metodu měření teploty oceánských vod. Vědci tak zjistili, že v posledních 25 letech každý rok oceány absorbovaly tepelnou energii odpovídající 150násobku elektrické energie, kterou lidstvo ročně vyrobí. To je o 60 procent více, než dosavadní studie uváděly.

Lepší metodologie prokázala horší stav

Předchozí vědecké práce vycházely z určování tepelných přebytků vznikajících lidskou činností emisemi skleníkových plynů, tým vědců ve Spojených státech se zaměřil na plyny přirozeně se vyskytující v atmosféře, a to na kyslík a oxid uhličitý.

Oba plyny jsou rozpustné ve vodě, ale míra rozpustnosti závisí na teplotě. S rostoucí teplotou je dokáže voda absorbovat méně. Vědci uvádějí, že každoroční měření kyslíku a oxidu uhličitého v atmosféře podle výše zmíněného postupu přineslo mnohem přesnější data o tom, kolik tepla oceány pohltily.

„Představte si, že by oceán byl hluboký pouze 30 stop (deset metrů),“ řekla podle agentury AFP Laure Resplandyová z Princetonské univerzity, která výzkumníky vedla. „Z našich dat vyplývá, že by se každých deset let od roku 1991 oteplil o 6,5 stupně Celsia,“ dodala.

3 minuty
Horizont ČT24: Klimatické změny vyžadují rychlou změnu
Zdroj: ČT24

Budeme muset mnohem víc šetřit

Resplandyová na základě výsledků tvrdí, že lidstvo musí znovu přehodnotit svou uhlíkovou stopu tak, aby se emise snížily o 25 procent vůči původním odhadům.

Lidstvo navíc musí počítat s tím, že když se mu bude dařit atmosféru ochlazovat, teplo nahromaděné v oceánu se začne uvolňovat zpět do ovzduší. O to více bude podle Resplandyové obtížnější udržet teplotu na povrchu planety ve stanovených mezích. Podle ní bude uvolňování tepla z oceánu otázkou nadcházejících století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
14. 4. 2025

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
14. 4. 2025

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
14. 4. 2025

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
14. 4. 2025
Načítání...