Řešení pro institut robotiky: Zůstane pod ČVUT, odvolaný šéf Mařík bude vědeckým ředitelem

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) bude podle nové dohody pokračovat v rámci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). Odvolaný šéf institutu Vladimír Mařík pak bude zastávat novou pozici vědeckého ředitele. Prohlášení podepsali zástupci ministerstva průmyslu a školství, Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), ČVUT a CIIRC.

Výběrové řízení, které v úterý vypsal rektor ČVUT Vojtěch Petráček, se týká místa generálního ředitele CIIRC.

Vznikne také nový supervizorní orgán, který bude dohlížet na to, aby nebyla disharmonie mezi ČVUT a vedeními CIIRC a vědeckého projektu RICAIP, který Mařík vede a jehož se účastní partneři z Německa a Vysoké učení technické v Brně.

Podle ministryně průmyslu Marty Novákové (za ANO) bude mít tento orgán pět členů. Vedle ní to bude ještě ministr školství Robert Plaga (ANO), místopředseda RVVI Karel Havlíček a dva děkani, kteří mají podepsanou smlouvu s CIIRC. 

Zástupci resortů a institucí nechtěli komentovat detaily dohody. Nejprve chtějí informovat premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Miloše Zemana.

Mařík: Mohla by tu být nová cesta dopředu

Napjatá situace v CIIRC vznikla poté, co letos 4. června Petráček odvolal Maříka z čela institutu s odůvodněním, že Mařík nepřispívá k vzájemné spolupráci fakult a ústavů ČVUT. Mařík a jeho příznivci označili odvolání za odplatu za jeho nelichotivá slova vůči škole, která zazněla v dokumentu České televize.

„Šli jsme do toho s tím, že když se dokázal domluvit Trump s Kimem, tak by se měli domluvit i pan Petráček s panem Maříkem,“ řekl místopředseda RVVI Havlíček s odkazem na amerického prezidenta a severokorejského vůdce. Podstatné podle Havlíčka je, že se Petráček i Mařík dokázali povznést nad osobní záležitosti. „Směřovali jsme k zachování špičkového kybernetického centra, k tomu, že nesmí dojít k mezinárodní ostudě, a také k udržení unikátního týmu výzkumníků, který v rámci ústavu vznikl,“ dodal Havlíček.

Mařík v nové pozici vidí možnost oprostit se od každodenní administrativy a více se soustředit na řízení strategických projektů a výchovu dalších lidí. „Možná že to bude zúžení mé zodpovědnosti. Pokud dojde k rozumné dohodě v souvislosti s výběrem nového ředitele, mohla by tu být nová cesta dopředu,“ řekl. Rozdělení na operativního a vědeckého ředitele je ve světě podle něj běžné.

Uvedl také, že s rektorem Petráčkem nejsou nepřátelé. „Spíše je to spor o koncepci univerzity. O tom, jestli půjdeme cestou mezinárodního zviditelnění, velkých grantů, anebo postaru budeme podporovat ty, kteří čekají na rozdělení státních dotací. Je to věcný rozpor, nikoli osobní,“ doplnil. Petráček poznamenal, že ČVUT našlo sílu a schopnost znovu se posunout vpřed. 

Dohody bylo podle aktérů nutné dosáhnout i kvůli projektu RICAIP, který se týká propojení robotů na různých vzdálených místech takovým způsobem, aby se mohli ovládat z jediného místa. V pondělí Havlíček uvedl, že pokud by se nepodařilo podat žádost do 15. listopadu, znamenalo by to ztrátu 50 milionů eur (asi 1,3 miliardy korun). „Projekt je v takové fázi rozpracování, že by nemělo nic bránit tomu, žádost podat. Profesor Mařík bude dále klíčovým manažerem projektu RICAIP,“ uvedla Nováková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 1 hhodinou

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 4 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 20 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 22 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
včera v 10:08

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
včera v 08:00

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026
Načítání...