Letošní hurikánová sezona je nečekaně klidná. Loňský rok byl nejtragičtější v dějinách

Na Havaj se blíží hurikán Lane – přímo ji zasáhnout nemá, ale ostrovy jeho dopad přesto pocítí. Jedná se o hurikán, který krátce dosáhl páté, tedy nejsilnější kategorie. Vítr měl průměrnou rychlost přes 250 km/h. Letos jde o jeden z mála takto silných hurikánů, dosud byly u americké pevniny hurikány nečekaně slabé a málo početné.

Ve Spojených státech se sledují dvě oblasti hurikánů – v Atlantickém a Tichém oceánu. Havaj leží v Tichém oceánu, kde se ale hurikány sledují méně intenzivně: míří totiž nejčastěji do oblastí, kde nežijí téměř žádní lidé.

O to zajímavější jsou ale hurikány v Atlantiku – právě odtamtud totiž pronikají nad americký kontinent, kde způsobují značné škody a připravují o životy stovky lidí.

Letošní atlantická hurikánová sezona měla být podle předpovědí amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) mírně nadprůměrně silná – zatím se ale zdá, že se tyto predikce nevyplní. Podmínky v atmosféře i oceánu jsou velmi odlišné od loňského roku, který patřil z hlediska hurikánů k těm nejsilnějším.

Před rokem panovala v Atlantiku situace, která naháněla mnoha lidem oprávněně strach: přinesla deset za sebou jdoucích hurikánů, které vydržely až do podzimu. Podle meteorologů se letošní situace od minulého roku liší v několika ohledech.

Co chybí? To základní

V Atlantiku není dostatek vzdušné vlhkosti, naopak Karibik je spíše plný suchého vzduchu. Chybí také další velmi důležitý faktor, který je zásadní pro vznik hurikánů – dostatečně teplá povrchová voda v oceánu.

Aby mohl hurikán vzniknout, musí se mořská voda ohřát nejméně na 26 stupňů, a to do hloubky 50 metrů. V první polovině srpna byly ale tyto teploty podprůměrné; přitom povrch planety se letos ohřál rekordně.


Letos je také silnější takzvaný střih větru. Meteorologové takto označují rozdílné proudění větru v různých výškách; když různě vysoko vane směr z odlišných směrů, brání to hurikánům v tom, aby vznikaly. Naopak roku 2017, zejména v první polovině srpna, byl střih větru spíše slabý – mohla se tedy formovat oblačnost, která jejich vzniku pomáhá.

Loňský rekord

Letošek je klidný zejména ve srovnání s extrémně bouřlivým a rekordně ničivým rokem 2017. Loňská sezona byla totiž nejničivější v dějinách: první velká bouře se utvořila už v dubnu – to se stalo poprvé od roku 2003.

Co se týká škod, byla loňská hurikánová sezona nejničivější v amerických dějinách. Způsobila škody ve výši 282 miliard dolarů, a výrazně tak překročila do té doby nejhorší rok 2005. Přinesla také zatím nejvíc úmrtí od roku 2005 – zemřelo přibližně 1800 lidí.

Drtivou většinu škod přitom způsobily pouhé tři bouře – hurikány Harvey, Ima a Maria. Celkem dala světu 17 pojmenovaných bouří, 10 hurikánů a 6 silných hurikánů. Společně s rokem 1936 šlo o pátou nejaktivnější hurikánovou sezonu od počátku měření v roce 1851.

Předpovědi se mýlily

V květnu letošního roku vědci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru vydali předpověď na letošní hurikánovou sezonu: se sedmdesátiprocentní pravděpodobností podle nich měla přinést až 16 silných bouří.

Úřad uvedl, že na 70 procent letos přijde 10–16 silných bouří, které dostanou jména – vítr při nich dosáhne rychlosti nad 63 kilometrů za hodinu. Z nich se pět až devět stane hurikány, u nichž bude vítr dosahovat rychlosti nad 120 kilometrů za hodinu. Mezi nimi bude zřejmě jeden až čtyři hurikány s opravdu ničivou silou, v němž vítr dosáhne rychlosti 178 kilometrů za hodinu. Průměrná hurikánová sezona má přitom 12 pojmenovaných bouří, z nichž se stane 6 hurikánů, včetně tří silných hurikánů.

Výhled atlantických hurikánů na rok 2018
Zdroj: National Oceanic and Atmospheric Administration

Ve zprávě, kterou k tomu NOAA vydala, se uvádělo, že letošní model předpovědi by měl být zatím vůbec nejpřesnější a nejkomplexnější. Vychází z kombinace modelů vzniklých na těch nejsilnějších počítačích planety a satelitních dat i údajů z meteorologických bójí umístěných v oceánu.

Už v červnu se ale začalo ukazovat, že tato předpověď nejspíš nevyjde – a některé další organizace své predikce začaly upravovat. Například Coloradská univerzita vydala 31. května prohlášení, v němž předpověď zkorigovala:

„Snížili jsme naše odhady a nyní věříme, že rok 2018 bude mít přibližně průměrnou aktivitu hurikánů. (…) Většina severního Atlantiku byla během posledních dvou měsíců abnormálně chladná. Východní i střední část Atlantiku jsou také chladnější, než je normální. Očekáváme průměrnou pravděpodobnost silných hurikánů v USA a Karibiku,“ uvedla univerzita.

Jaká bude letošní hurikánová sezona?

Jak letošní hurikánová sezona skončí, není možné předpovídat – stačí jediná silná bouře a může i z relativně klidného období udělat rekordně tragický rok. Podle NOAA letošní hurikánová sezona oficiálně začala 1. června a skončí 1. listopadu. Teprve potom bude možné konstatovat, jaká doopravdy byla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 6 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 22 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...