Letošní hurikánová sezona je nečekaně klidná. Loňský rok byl nejtragičtější v dějinách

Na Havaj se blíží hurikán Lane – přímo ji zasáhnout nemá, ale ostrovy jeho dopad přesto pocítí. Jedná se o hurikán, který krátce dosáhl páté, tedy nejsilnější kategorie. Vítr měl průměrnou rychlost přes 250 km/h. Letos jde o jeden z mála takto silných hurikánů, dosud byly u americké pevniny hurikány nečekaně slabé a málo početné.

Ve Spojených státech se sledují dvě oblasti hurikánů – v Atlantickém a Tichém oceánu. Havaj leží v Tichém oceánu, kde se ale hurikány sledují méně intenzivně: míří totiž nejčastěji do oblastí, kde nežijí téměř žádní lidé.

O to zajímavější jsou ale hurikány v Atlantiku – právě odtamtud totiž pronikají nad americký kontinent, kde způsobují značné škody a připravují o životy stovky lidí.

Letošní atlantická hurikánová sezona měla být podle předpovědí amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) mírně nadprůměrně silná – zatím se ale zdá, že se tyto predikce nevyplní. Podmínky v atmosféře i oceánu jsou velmi odlišné od loňského roku, který patřil z hlediska hurikánů k těm nejsilnějším.

Před rokem panovala v Atlantiku situace, která naháněla mnoha lidem oprávněně strach: přinesla deset za sebou jdoucích hurikánů, které vydržely až do podzimu. Podle meteorologů se letošní situace od minulého roku liší v několika ohledech.

Co chybí? To základní

V Atlantiku není dostatek vzdušné vlhkosti, naopak Karibik je spíše plný suchého vzduchu. Chybí také další velmi důležitý faktor, který je zásadní pro vznik hurikánů – dostatečně teplá povrchová voda v oceánu.

Aby mohl hurikán vzniknout, musí se mořská voda ohřát nejméně na 26 stupňů, a to do hloubky 50 metrů. V první polovině srpna byly ale tyto teploty podprůměrné; přitom povrch planety se letos ohřál rekordně.


Letos je také silnější takzvaný střih větru. Meteorologové takto označují rozdílné proudění větru v různých výškách; když různě vysoko vane směr z odlišných směrů, brání to hurikánům v tom, aby vznikaly. Naopak roku 2017, zejména v první polovině srpna, byl střih větru spíše slabý – mohla se tedy formovat oblačnost, která jejich vzniku pomáhá.

Loňský rekord

Letošek je klidný zejména ve srovnání s extrémně bouřlivým a rekordně ničivým rokem 2017. Loňská sezona byla totiž nejničivější v dějinách: první velká bouře se utvořila už v dubnu – to se stalo poprvé od roku 2003.

Co se týká škod, byla loňská hurikánová sezona nejničivější v amerických dějinách. Způsobila škody ve výši 282 miliard dolarů, a výrazně tak překročila do té doby nejhorší rok 2005. Přinesla také zatím nejvíc úmrtí od roku 2005 – zemřelo přibližně 1800 lidí.

Drtivou většinu škod přitom způsobily pouhé tři bouře – hurikány Harvey, Ima a Maria. Celkem dala světu 17 pojmenovaných bouří, 10 hurikánů a 6 silných hurikánů. Společně s rokem 1936 šlo o pátou nejaktivnější hurikánovou sezonu od počátku měření v roce 1851.

Předpovědi se mýlily

V květnu letošního roku vědci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru vydali předpověď na letošní hurikánovou sezonu: se sedmdesátiprocentní pravděpodobností podle nich měla přinést až 16 silných bouří.

Úřad uvedl, že na 70 procent letos přijde 10–16 silných bouří, které dostanou jména – vítr při nich dosáhne rychlosti nad 63 kilometrů za hodinu. Z nich se pět až devět stane hurikány, u nichž bude vítr dosahovat rychlosti nad 120 kilometrů za hodinu. Mezi nimi bude zřejmě jeden až čtyři hurikány s opravdu ničivou silou, v němž vítr dosáhne rychlosti 178 kilometrů za hodinu. Průměrná hurikánová sezona má přitom 12 pojmenovaných bouří, z nichž se stane 6 hurikánů, včetně tří silných hurikánů.

Výhled atlantických hurikánů na rok 2018
Zdroj: National Oceanic and Atmospheric Administration

Ve zprávě, kterou k tomu NOAA vydala, se uvádělo, že letošní model předpovědi by měl být zatím vůbec nejpřesnější a nejkomplexnější. Vychází z kombinace modelů vzniklých na těch nejsilnějších počítačích planety a satelitních dat i údajů z meteorologických bójí umístěných v oceánu.

Už v červnu se ale začalo ukazovat, že tato předpověď nejspíš nevyjde – a některé další organizace své predikce začaly upravovat. Například Coloradská univerzita vydala 31. května prohlášení, v němž předpověď zkorigovala:

„Snížili jsme naše odhady a nyní věříme, že rok 2018 bude mít přibližně průměrnou aktivitu hurikánů. (…) Většina severního Atlantiku byla během posledních dvou měsíců abnormálně chladná. Východní i střední část Atlantiku jsou také chladnější, než je normální. Očekáváme průměrnou pravděpodobnost silných hurikánů v USA a Karibiku,“ uvedla univerzita.

Jaká bude letošní hurikánová sezona?

Jak letošní hurikánová sezona skončí, není možné předpovídat – stačí jediná silná bouře a může i z relativně klidného období udělat rekordně tragický rok. Podle NOAA letošní hurikánová sezona oficiálně začala 1. června a skončí 1. listopadu. Teprve potom bude možné konstatovat, jaká doopravdy byla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 16 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 18 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 19 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 19 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 21 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 22 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled