Na hlavě měl obří bouli. Vědci rekonstruovali podobu Gaia Julia Caesara

Jak vypadali slavní lidé v minulosti? Dějiny je většinou zobrazují jako sošně nádherné a charismatické, moderní věda však ukazuje jejich skutečné tváře. Experti z nizozemského Národního muzea starožitností představili nejnovější rekonstrukci tváře Gaia Julia Caesara.

Vychází z 3D skenů mramorového portrétu, kde seděl sám Caesar jako model – měl by tedy poměrně dobře odpovídat realitě.

Autorem myšlenky na rekonstrukci byl nizozemský archeolog Tom Buitendorp, který nedávno o Caesarovi vydal rozsáhlou monografii. Samotnou rekonstrukci pak provedla antropoložka a archeoložka Maja d'Hollosyová, která se na takové rekonstrukce specializuje.

Caesarova busta ve vídeňském Kunsthistorisches Museum
Zdroj: Andrew Bossi/Wikimedia Commons

Hlavním vzorem byla busta římského císaře z Leidenu, ale doplnila ji i o data z 3D skenů další busty z Turína a také z mincí. Podle rekonstrukce byla na jeho čele velmi výrazným prvkem velká boule – podle antropologů, kteří rekonstrukci provedli, mohla vzniknout během komplikací při Caesarově narození.

V době Caesarova života bylo realistické umění velmi populární – právě na bustách je největší množství detailů, které se dají použít pro rekonstrukci. Socha, kterou si experti vybrali, pochází ze starověkého města Tusculum, které stávalo jižně od Říma; dnes se busta nachází v Turíně v tamním archeologickém muzeu. Je sice značně poškozená, ale jinak byla pro rekonstrukci ideální. Chybějící místa pak byla doplněna z jiných zobrazení Caesara.

Zachycuje římského vládce na vrcholu jeho kariéry, jen několik měsíců před smrtí.

Caesar v Nizozemsku

Nizozemští vědci rekonstrukci provedli poté, co se loni podařilo prokázat, že se do této části Evropy Caesar osobně dostal. Údajně tam ve velké bitvě na území dnešního Brabantska porazil dva germánské kmeny. Na místě boje, kde mělo podle dobových záznamů padnout přes 100 000 vojáků, bylo nalezeno mnoho koster a úlomků zbraní, ale teprve nová analýza prokázala, že opravdu pocházely z doby Caesarova života.

Rekonstrukce slavných jsou populární

Moderní vědecké metody, jako je počítačová tomografie nebo 3D skeny, umožňují velmi přesně rekonstruovat podoby podle jen částečných dat. V poslední době zaujaly tyto práce:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
před 14 hhodinami

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
2. 10. 2026‌‌

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.