Na hlavě měl obří bouli. Vědci rekonstruovali podobu Gaia Julia Caesara

Jak vypadali slavní lidé v minulosti? Dějiny je většinou zobrazují jako sošně nádherné a charismatické, moderní věda však ukazuje jejich skutečné tváře. Experti z nizozemského Národního muzea starožitností představili nejnovější rekonstrukci tváře Gaia Julia Caesara.

Vychází z 3D skenů mramorového portrétu, kde seděl sám Caesar jako model – měl by tedy poměrně dobře odpovídat realitě.

Autorem myšlenky na rekonstrukci byl nizozemský archeolog Tom Buitendorp, který nedávno o Caesarovi vydal rozsáhlou monografii. Samotnou rekonstrukci pak provedla antropoložka a archeoložka Maja d'Hollosyová, která se na takové rekonstrukce specializuje.

Caesarova busta ve vídeňském Kunsthistorisches Museum
Zdroj: Andrew Bossi/Wikimedia Commons

Hlavním vzorem byla busta římského císaře z Leidenu, ale doplnila ji i o data z 3D skenů další busty z Turína a také z mincí. Podle rekonstrukce byla na jeho čele velmi výrazným prvkem velká boule – podle antropologů, kteří rekonstrukci provedli, mohla vzniknout během komplikací při Caesarově narození.

V době Caesarova života bylo realistické umění velmi populární – právě na bustách je největší množství detailů, které se dají použít pro rekonstrukci. Socha, kterou si experti vybrali, pochází ze starověkého města Tusculum, které stávalo jižně od Říma; dnes se busta nachází v Turíně v tamním archeologickém muzeu. Je sice značně poškozená, ale jinak byla pro rekonstrukci ideální. Chybějící místa pak byla doplněna z jiných zobrazení Caesara.

Zachycuje římského vládce na vrcholu jeho kariéry, jen několik měsíců před smrtí.

Caesar v Nizozemsku

Nizozemští vědci rekonstrukci provedli poté, co se loni podařilo prokázat, že se do této části Evropy Caesar osobně dostal. Údajně tam ve velké bitvě na území dnešního Brabantska porazil dva germánské kmeny. Na místě boje, kde mělo podle dobových záznamů padnout přes 100 000 vojáků, bylo nalezeno mnoho koster a úlomků zbraní, ale teprve nová analýza prokázala, že opravdu pocházely z doby Caesarova života.

Rekonstrukce slavných jsou populární

Moderní vědecké metody, jako je počítačová tomografie nebo 3D skeny, umožňují velmi přesně rekonstruovat podoby podle jen částečných dat. V poslední době zaujaly tyto práce:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
před 6 hhodinami

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 23 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
včera v 11:57

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
včera v 11:16

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
včera v 11:02

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026
Načítání...