Na hlavě měl obří bouli. Vědci rekonstruovali podobu Gaia Julia Caesara

Jak vypadali slavní lidé v minulosti? Dějiny je většinou zobrazují jako sošně nádherné a charismatické, moderní věda však ukazuje jejich skutečné tváře. Experti z nizozemského Národního muzea starožitností představili nejnovější rekonstrukci tváře Gaia Julia Caesara.

Vychází z 3D skenů mramorového portrétu, kde seděl sám Caesar jako model – měl by tedy poměrně dobře odpovídat realitě.

Autorem myšlenky na rekonstrukci byl nizozemský archeolog Tom Buitendorp, který nedávno o Caesarovi vydal rozsáhlou monografii. Samotnou rekonstrukci pak provedla antropoložka a archeoložka Maja d'Hollosyová, která se na takové rekonstrukce specializuje.

Caesarova busta ve vídeňském Kunsthistorisches Museum
Zdroj: Andrew Bossi/Wikimedia Commons

Hlavním vzorem byla busta římského císaře z Leidenu, ale doplnila ji i o data z 3D skenů další busty z Turína a také z mincí. Podle rekonstrukce byla na jeho čele velmi výrazným prvkem velká boule – podle antropologů, kteří rekonstrukci provedli, mohla vzniknout během komplikací při Caesarově narození.

V době Caesarova života bylo realistické umění velmi populární – právě na bustách je největší množství detailů, které se dají použít pro rekonstrukci. Socha, kterou si experti vybrali, pochází ze starověkého města Tusculum, které stávalo jižně od Říma; dnes se busta nachází v Turíně v tamním archeologickém muzeu. Je sice značně poškozená, ale jinak byla pro rekonstrukci ideální. Chybějící místa pak byla doplněna z jiných zobrazení Caesara.

Zachycuje římského vládce na vrcholu jeho kariéry, jen několik měsíců před smrtí.

Caesar v Nizozemsku

Nizozemští vědci rekonstrukci provedli poté, co se loni podařilo prokázat, že se do této části Evropy Caesar osobně dostal. Údajně tam ve velké bitvě na území dnešního Brabantska porazil dva germánské kmeny. Na místě boje, kde mělo podle dobových záznamů padnout přes 100 000 vojáků, bylo nalezeno mnoho koster a úlomků zbraní, ale teprve nová analýza prokázala, že opravdu pocházely z doby Caesarova života.

Rekonstrukce slavných jsou populární

Moderní vědecké metody, jako je počítačová tomografie nebo 3D skeny, umožňují velmi přesně rekonstruovat podoby podle jen částečných dat. V poslední době zaujaly tyto práce:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 1 hhodinou

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 4 hhodinami

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
před 5 hhodinami
Načítání...