V čínské hrobce se našel první primát vyhubený lidmi. Císařský gibon žil před dvěma tisíci lety

Lebku gibona, který mohl být prvním opičím druhem vyhynulým v důsledku lidské činnosti, objevili vědci mezi ostatky ze starodávné čínské hrobky. Mezi zvířaty, která podle archeologů mohla náležet babičce prvního čínského císaře, se nacházel dosud neznámý druh gibona, který žil před více než dvěma tisíci lety. Podle vědců nález dokazuje zranitelnost populací opů, z nichž řada je v současnosti ohrožena.

Hrobka v centrální čínské provincii Šan-si, v níž se skrýval vědecky cenný objev, podle odborníků mohla patřit babičce císaře Čchin Š'-chuang-tia. Ten vládl Číně ve třetím století před naším letopočtem a mimo jiné je znám jako inciátor stavby Velké čínské zdi.

Vědci pojmenovali neznámý giboní druh Junzi imperialis a domnívají se, že mohl vyhynout v důsledku lidské činnosti. „Všichni primáti světa – ať již šimpanzi, gorily, orangutani či giboni – jsou dnes kvůli lidské činnosti ohroženi vyhynutím. Ale žádný druh dosud nebyl považován za vyhynulý v důsledku lovu či ztráty přirozeného prostředí,“ řekl podle BBC zoolog Samuel Turvey, který vedl výzkum kostí z hrobky prováděný Londýnskou zoologickou společností. Nález podle něho tento pohled mění a ukazuje, že zvláště giboni jsou vyhynutím reálně ohroženi.

Giboni byli často na čínských středověkých obrazech
Zdroj: FREER GALLERY OF ART AND ARTHUR M. SACKLER GALLERY/SMITHSONIAN INSTITUTION

Lidé vytlačili gibony

Podle počítačové simulace nalezený druh gibona žil zřejmě až do doby před několika stovkami let. Vědci považují za téměř jisté, že jeho vyhynutí je důkazem silného lidského tlaku na přírodu, který probíhal již ve zmíněné době. Giboni se podle autorů výzkumu byli postupem času nuceni kvůli lidské činnosti stáhnout z rozsáhlého území do malého jižního cípu Číny, kde žijí v omezených podmínkách a některým hrozí vyhynutí.

Giboni byli ve staré Číně považováni za nositele vznešenosti a lidé z vyšších vrstev si je drželi jako luxusní domácí zvířata. V hrobce byly nalezeny i části koster dalších zvířat, například medvěda, rysa či leoparda. Studii publikoval odborný časopis Science.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Raketa Falcon 9 odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX se čtyřčlennou posádkou odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku mise Crew-11 tvoří astronauti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Zena Cardmanová a Mike Fincke, japonský astronaut Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov.
před 3 hhodinami

Bílý dům boří pilíře krocení skleníkových plynů

Donald Trump se opakovaně netajil tím, že se neztotožňuje s vědeckým pohledem na změny klimatu. Teď jeho ministr položil základ k tomu, aby přestaly být skleníkové plyny považovány za škodlivé.
před 6 hhodinami

Vědci změřili nejdelší zaznamenaný blesk, přeťal by skoro dvě Česka

Když oblohou šlehne blesk, někdy to vypadá, jako by se táhl přes celé nebe. Podle nové studie to není jen zdání. Meteorologové popsali vůbec nejdelší blesk, jaký kdy pozorovali. Rekordman udeřil na vzdálenost více než osmi set kilometrů.
před 8 hhodinami

V USA se narodil chlapec z tři dekády starého embrya

Ve Spojených státech se narodilo dítě z vůbec nejstaršího embrya. Bylo zmrazené už v roce 1994. Manželé, kteří embryo získali nedávno díky dárcovskému programu, byli v době jeho vytvoření ještě v útlém dětském věku. Dárcovství zárodku zprostředkovala křesťanská organizace, která se zabývá takzvanou adopcí embryí, napsal web stanice Sky News.
před 12 hhodinami

Včelstva na severu Moravy postihl mor

Včelaři na severní Moravě a ve Slezsku zažívají náročný rok. Musí častěji řešit nemoci zvířat, například včelí mor. Jde o nákazu, kvůli které je nutné včelstva zcela zlikvidovat. Medu bude letos zřejmě méně i kvůli chladnému jaru.
před 12 hhodinami

Vědci v JAR „očkují“ rohy nosorožců radioaktivitou, aby odhalili pytláky

Witwatersrandská univerzita v Jihoafrické republice zahájila kampaň proti pytláctví, kdy vstřikuje do nosorožčích rohů radioaktivní izotopy. Ty jsou podle vědců pro lichokopytníky neškodné, mohou je ale odhalit detektory celníků na letištích a v mezinárodních přístavech.
před 14 hhodinami

Úhyny ryb v létě budou častější. Můžeme za to všichni, říká vědec

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.
včera v 14:15

Rakovinné buňky šíří dezinformace, brání se tak léčbě, ukázal český výzkum

Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují chování. Podle nové české studie to platí i pro rakovinné buňky, které si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst v organismu.
včera v 13:00
Načítání...