Hrobka v centrální čínské provincii Šan-si, v níž se skrýval vědecky cenný objev, podle odborníků mohla patřit babičce císaře Čchin Š'-chuang-tia. Ten vládl Číně ve třetím století před naším letopočtem a mimo jiné je znám jako inciátor stavby Velké čínské zdi.
Vědci pojmenovali neznámý giboní druh Junzi imperialis a domnívají se, že mohl vyhynout v důsledku lidské činnosti. „Všichni primáti světa – ať již šimpanzi, gorily, orangutani či giboni – jsou dnes kvůli lidské činnosti ohroženi vyhynutím. Ale žádný druh dosud nebyl považován za vyhynulý v důsledku lovu či ztráty přirozeného prostředí,“ řekl podle BBC zoolog Samuel Turvey, který vedl výzkum kostí z hrobky prováděný Londýnskou zoologickou společností. Nález podle něho tento pohled mění a ukazuje, že zvláště giboni jsou vyhynutím reálně ohroženi.
Lidé vytlačili gibony
Giboni byli ve staré Číně považováni za nositele vznešenosti a lidé z vyšších vrstev si je drželi jako luxusní domácí zvířata. V hrobce byly nalezeny i části koster dalších zvířat, například medvěda, rysa či leoparda. Studii publikoval odborný časopis Science.
