Před Vánocemi se všichni stáváme lepšími, či se o to alespoň pokoušíme. A jestliže věnujeme trochu času dobrovolné pomoci druhým, můžeme tak ukázat, že jsme doopravdy lepší. Kromě toho, že prokazujeme dobro druhým, pomáháme i sami sobě, píše italský deník Corriere della Sera.
Dobrovolnictví prospívá mozku: neurolog z Wisconsinské univerzity Richard Davidson po delší dobu studoval účinky laskavosti a empatie na mozek a zjistil, že se jeho činnost mění podle toho, zda se chováme egoisticky, sobecky, nebo naopak s porozuměním vůči druhému.
„Když děláme něco sami pro sebe, jsou pozitivní emoce, které prožíváme, prchavé a závisejí na vnějších podmínkách. Když naopak děláme něco pro druhé, pozitivní emoce mají delší trvání a přesahují okamžik, kdy jsme učinili to, co je vyvolalo,“ říká.
Kdo se zabývá dobrovolnictvím, je spokojenější se sebou samým a se svým životem. Ukázala to studie Exeterské univerzity v Británii, v jejímž rámci se analyzovaly výsledky 40 výzkumů týkajících se působení dobrovolnictví. Vyplynulo z ní, že pomoc druhým zvyšuje celkový pocit pohody.
Dobrovolnictvím proti depresím
Tentýž výzkum ukázal, že kdo se věnuje dobrovolnictví, těší se lepšímu duševnímu zdraví a hrozí mu jen minimální nebezpečí, že propadne úzkostem a depresi. „Při dobrovolnické činnosti je třeba vědět, že poskytování pomoci druhým nám cosi zase vrací. Jsme-li si vědomi toho, že nám pomoc druhým přináší duchovní prospěch, je to pro nás pozitivní pohnutka,“ vysvětluje autorka britské studie Suzanne Richardsová.
Dobrovolnictví člověku pomáhá najít určitý cíl a necítit se osamělý. Proto se doporučuje lidem, kteří odcházejí do důchodu – dobrovolnictví přispívá k tomu, aby si zachovali pevnější vztah ke společnosti, objevili nové zájmy a měli pocit, že jsou ještě užiteční. To zvyšuje sebedůvěru v životní etapě, která pro někoho může být obtížná.
Některé údaje naznačují, že dobrovolnictví může až o 20 procent snížit úmrtnost. Podle některých výzkumů má pomoc druhým příznivý dopad na duši a prostřednictvím neuroendokrinního a imunitního systému má zřejmě příznivý účinek na celý organismus, a tedy i na délku života.
Dobrovolnictví pomáhá seniorům
Studie lidí v penzi ukázala, že dobrovolnická činnost vykonávaná více než 200 hodin ročně snižuje riziko vysokého krevního tlaku. Dobrovolníci se pohybují více než ti, kteří se druhým nevěnují. Tráví více času na čerstvém vzduchu, a to je podle expertů jeden z důvodů, proč má dobrovolnictví tak příznivý vliv na zdraví.
Klesá rovněž hladina cholesterolu, a to nejen u důchodců, kteří se věnují druhým. Výzkum mezi dospívající mládeží zveřejněný v časopise JAMA Pediatrics ukázal, že i u mladých lidí dobrovolnictví přispívá k lepší pohodě a například snižuje hladinu cholesterolu a dokonce pomáhá udržet si váhu.
