Zimní válka

Finsko během studené války balancovalo mezi Západem a Východem. Politickým špičkám v tom kromě diplomatického umu pomáhalo i to, o čem se v severské zemi dodnes mlčí – spolupráce se sovětskými tajnými službami. Díky nim finští politici věděli, co se děje v Moskvě, a dokázali to využít ve svůj prospěch. Informace ale proudily i druhým směrem, KGB měla síť informátorů nejen mezi politickými špičkami, ale i běžnými občany. O napojení sovětských agentů se ale ve Finsku dodnes nemluví. Neexistují ani lustrace, což vrhá stín podezření i na některé politiky, kteří úřady zastávali i po rozpadu Sovětského svazu.

I když je kamenných kasin ve Finsku jen hrst, příležitostí k drobnému gamblingu je tolik, že je téměř všudypřítomná. Loterii si lze vsadit na více než šesti tisících místech po celé zemi, herní automaty lze najít i na nečekaných místech. Finové si příznivý vztah ke gamblingu vypěstovali během druhé světové války, kdy bylo vyplňování tiketů skrze státní firmu vnímáno jako finanční pomoc vlasti. I v případě prohry totiž peníze směřovaly tam, kde je bylo třeba. Státní firma, která má ve Finsku monopol na hazard, ale od té doby vyrostla v mohutnou instituci, které se nevyhýbají kontroverze a korupční skandály. A čím více peněz do ní proudí, tím palčivější se stává další problém – hráči se závislostí.

Před osmdesáti lety vrcholila zimní válka, v níž Sovětský svaz zaútočil na Finsko. Přes početní i technickou převahu nedokázala Rudá armáda severskou zemi porazit – a silný podíl na tom měl Simo Häyhä, zřejmě nejlepší sniper v dějinách, který si od rudarmějců vysloužil i přezdívku Bílá smrt.

Přesně před osmdesáti lety vpadly sovětské jednotky do Finska a začala takzvaná zimní válka. Stalo se tak poté, co Helsinky odmítly bezprecedentní územní požadavky Moskvy. Sovětský svaz očekával bleskovou válku, Finové se však přesile dokázali bránit tři měsíce. Nakonec sice přišli o část svého území, na rozdíl od Moskvou anektovaných pobaltských republik ale uhájili svou suverenitu.