Zemský povrch

Podzim je spojený s jevem, kterému se říká teplotní inverze. Většinou trvá jen několik dní, ale ty dlouhodobější mohou obtěžovat v našich podmínkách i několik týdnů.

Více než šest desítek expertů a vědců prohlásilo, že projekty planetárního rozsahu, které mají ochladit zemský povrch a zmírnit dopad globálního oteplování, jsou potenciálně nebezpečné, a vlády by je proto měly zakázat a do budoucna takový výzkum blokovat.

Nad evropskými městy se v této roční době opět objevuje poklička, které se obecně a zjednodušeně říká inverze. Fenomén je ale mnohem složitější a zajímavější; jak popisuje text meteorologa ČT Michala Žáka, inverze zasahuje do lidského života velkým množstvím způsobů.

Když začíná podzim, pro řadu lidí přichází nejméně oblíbená část roku. Důvodem jsou podzimní plískanice, šedivá obloha, studený déšť nebo mrholení, silnější vítr, který snižuje už tak nízké podzimní teploty, a také časté mlhy.

Erupce sopky na Kanárských ostrovech přinesla nad Česko vysoké koncentrace oxidu siřičitého. Je v atmosféře vysoko, přesto mohou vznikat kyselé deště.

Letošní léto je bohaté na bouřky a blesky. Blesky pro někoho představují velmi působivé nebeské divadlo, pro jiné jsou spíše zdrojem obav – každopádně jsou nejvýraznějším projevem atmosférické elektřiny. Spojují centra oblačných nábojů navzájem nebo se zemským povrchem. Otázka ale je, jak tyto shluky nábojů vedoucích následně k bleskům v mracích vznikají. A k čemu jsou vlastně blesky v atmosféře dobré?

Kvůli výjimečné, v Česku dosud neregistrované, intenzitě tornáda se začalo znovu mluvit i o dalších jevech, které mohou doprovázet podobně jako tornádo konvektivní bouře. Jak se v nich orientovat? A co se předpovědět dá, a co nikoli?