Zdražování strana 3 z 5

Ceny výrobců v zemědělství začaly v květnu klesat. Oproti loňskému květnu byly o desetinu nižší, uvedl Český statistický úřad. Ceny v průmyslu a stavebnictví i ceny tržních služeb pro podniky ještě meziročně rostly, zdražování bylo ale mírnější než v předchozích měsících.

Obědy v restauracích v květnu dál zdražovaly. Vyplývá to z dat společnosti poskytující zaměstnanecké benefity. V meziměsíčním srovnání ale ceny rostly jen mírně – v průměru zhruba o dvě procenta. Lidé za hlavní jídlo zaplatili průměrně 181 korun. Nejdražší zůstalo polední menu v hlavním městě, nejlevněji se lidé naobědvali v Olomouci. Ceny napříč republikou se přitom liší o desítky korun.

Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Stalo se tak poosmé v řadě a podle instituce je možné i další zpřísnění měnové politiky. ECB se tímto způsobem snaží směřovat inflaci zpět ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.

Zdražování v Česku má podle ekonomů, kteří byli hosty pořadu Otázky Václava Moravce, hned několik příčin od zvyšování marží přes plošná opatření dvou posledních vlád až k vysokým inflačním očekáváním. Podle člena poradních sborů vlády Davida Marka je třeba „dochladit“ poptávku. Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub mluví o hrozbě mzdově-inflační spirály v souvislosti s rychlým růstem mezd. S tím nesouhlasí ekonom Jan Švejnar, podle něhož mzdy rostou oproti cenám se zpožděním. Podle Švejnara by rozhodnutí nezvyšovat mzdy ohrozilo sociální smír ve chvíli, kdy se společnost polarizuje s tím, jak horní část bohatne a dolní chudne. Úrokové sazby by držel na konstatní výši. Holub s Markem se naopak vyslovili pro jejich opětovné zvýšení.

Osm z deseti českých firem se letos podle personalistů chystá přidat svým zaměstnancům. Mzdy by průměrně měly růst zhruba o osm až deset procent. Medián mezd – tedy prostřední hodnota, která zohledňuje velký počet lidí s nízkými příjmy – stoupl podle čerstvých dat statistiků skoro na 37 a půl tisíce korun. A letos má růst pokračovat. Navzdory tomu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) varuje, že letos reálné mzdy kvůli vysoké inflaci neporostou.

Kempy před hlavní sezonou hlásí velkou obsazenost. Některé z nich mají už teď téměř naplněné své kapacity na letní měsíce. Zájem je vysoký i přes citelné zdražování ubytování i občerstvení v areálech, potvrdily ČT oslovené kempy.

Cena nájemního bydlení v Havířově v řadě případů prudce vzroste, někde i o sto procent. Nové nájemné, které má platit už od července, zohledňuje lokality podle atraktivity, ale také to, jaký typ smlouvy lidé mají. Město Havířov argumentuje tím, že ceny nezvedalo od roku 2019. Skokový nárůst ceny bydlení však může způsobit problémy hlavně lidem s nižšími příjmy.

Izrael řeší kvůli inflaci mléčnou krizi. Chystané zvýšení jeho ceny o patnáct procent vláda nakonec zamítla, zdražení rozloží do delšího období. Obává se protestů, podobně jako v roce 2011, kdy se kvůli zdražování mléčných výrobků konaly masové demonstrace.

Výroky guvernéra centrální banky a premiéra, kteří se ve středu vzájemně obvinili, že mohou za vysokou inflaci, rozpoutaly širší polemiku politiků i ekonomů. Jejich názory se různí. Zejména opoziční politici tvrdí, že za zvyšování cen může vláda, zatímco někteří ekonomové ho považují spíše za důsledek nečinnosti České národní banky.

Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků posedmé za sebou, i když tempo zvyšování zpomalilo. Zpřísňováním měnové politiky se banka snaží dostat pod kontrolu inflaci, která stále zůstává vysoká. ECB ve čtvrtečním prohlášení současně uvedla, že od července přestane znovu investovat peníze ze splatného dluhu v rámci svého programu nákupu aktiv APP.

Izrael čelí řadě protestů, které dostaly název Den národní rovnosti. Kromě justiční reformy Izraelci demonstrují také za genderovou a sociální rovnost nebo proti růstu životních nákladů. Na některých místech účastníci protestů blokují silnice a pořádají demonstrace i před domy ministrů či před rabináty, píše izraelský deník Haarec.

Hotelům podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka chybí zhruba pětina turistů. Přesto by ale neměly výrazně zdražovat. Potíže mají také české restaurace. Přibližně sedm procent z nich je vážně ohroženo rostoucími náklady a zvažuje ukončení provozu. Asi 53 procent podniků pak vyšší ceny energií nebo surovin vnímá jako hrozbu, zatím ale situaci zvládá. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky představila jednatelka společnosti Data Servis Marcela Šimková. Větší problém podle ní rostoucí náklady nepředstavují u čtyřiceti procent restaurací.

Sněmovní zemědělský výbor chce, aby ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) připravil podporu pro budování regionálních skladovacích kapacit a zpracování lokální zemědělské produkce. Mělo by to přispět k zastavení růstu cen potravin. V úterním usnesení výbor také žádá, aby navrhl maximální možné navýšení investic do obnovitelných zdrojů v dodavatelsko-odběratelském řetězci produkce a prodeje potravin. Podle výboru by měl rovněž připravit návrhy na snížení administrativní zátěže produkce potravin. Ministr vidí cestu v pravidelných kontrolách, cenové stropy nechystá. Premiér Petr Fiala (ODS) slíbil situaci řešit jako u paliv a energií. Konkrétně řekl, že kabinet nechá fungovat trh a využije nástroje, které už stát má. Podle opozice jsou ale opatření nedostatečná.

Česko letos čeká mírná recese a hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta. V příštím roce pak přijde oživení a ekonomika vzroste o 2,4 procenta, uvádí zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ve čtvrtek ji představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Česko se podle zprávy i nadále bude potýkat s vysokou inflací, letos by se měla držet na úrovni třinácti procent a příští rok klesnout na 4,2 procenta. Fiala zmínil, že vláda chce deficit snižovat zhruba o sedmdesát miliard ročně.

Míra inflace v Evropské unii v únoru opět mírně klesla a poprvé od loňského července se dostala pod úroveň deseti procent. Tempo meziročního růstu cen zpomalilo proti lednu o desetinu procentního bodu na 9,9 procenta, uvedl v pátek evropský statistický úřad Eurostat. Inflace se snížila i v České republice, kde však s hodnotou 18,4 procenta zůstává stejně jako v lednu třetí nejvyšší v celé Unii.

Ceny výrobců v Česku letos v lednu dále meziročně rostly o desítky procent. V zemědělství stouply o 25,5 procenta, v průmyslu o 19 procent a ve stavebnictví o 11,4 procenta. Také ceny tržních služeb pro podniky meziročně vzrostly, a to o 6,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční růst cen ale ve všech zmíněných skupinách oproti prosinci zpomalil.

Míra inflace v Evropské unii v lednu pokračovala v poklesu z předchozích dvou měsíců a snížila se na deset procent. Tempo meziročního růstu cen zpomalilo z prosincových 10,4 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Naproti tomu v České republice inflace po prosincovém poklesu opět zrychlila. S hodnotou 19,1 procenta byla třetí nejvyšší v celé Unii.

Za vysoké ceny některých potravin podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) mohou i nepřiměřené marže části obchodníků či zpracovatelů. Ti to ale odmítají a poukazují na růst nákladů i dražší produkty od zemědělců. Nekula proto svolává jednání. A pohrozil také kontrolami marží. Ekonomové upozorňují, že někteří obchodníci a potravináři mohou zneužívat velkou moc nad trhem.

Dětské skupiny od pololetí začaly zdražovat. Strop maximálního školného, které mohou skupiny rodičům ze zákona účtovat, vláda navýšila o 18 procent. Tomu se přizpůsobují i provozovatelé skupin. Na řadě míst si rodiče za celotýdenní docházku připlatí až sedm set korun. Zatímco v menších městech nebo chudých regionech nejčastěji plánují ceník měnit až od začátku nového školního roku, v bohatších krajích přistupují ke zdražování už teď v pololetí.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že kroky vlády během energetické krize jsou viditelné, cena elekřiny a plynu se snížila. Podle něj by Česko mělo mít větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou, ale i veřejnými financemi. Další daňové zatížení ale prý vláda nechystá. V rozhovoru pro Události, komentáře mluvil premiér i o prezidentských volbách či vztahu s Čínou. Podle Fialy by se také měly srovnávat rozdíly mezi regiony.

Hospodám a restauracím se daří hlavně ve velkých městech, zatímco v menších obcích mívají často potíže. Celkově jsou teď tržby gastronomických podniků podle čísel z pokladních systémů o jedenáct procent vyšší než před covidem. Data ale nezahrnují inflaci.

Klíčové odvětví české ekonomiky – automobilový průmysl – má za sebou jeden z nejkomplikovanějších roků. Tuzemští producenti sice loni vyrobili zhruba o desetinu osobních vozů víc než rok předtím, ale na výkon z dob před pandemií se stále ještě nevrátili. Navíc klesly prodeje aut – v Česku o sedm procent, v celé Evropské unii o pět.

Úřady práce v prosinci vyplatily 228 tisíc příspěvků na bydlení, meziročně to je o 48 procent víc. Průměrná domácnost dostala 4777 korun. Stát minulý rok na příspěvky vydal celkem 8,56 miliardy korun, což je téměř o dvě miliardy víc než předloni. Vyplývá to z informací ministerstva práce. Podle statistických dat je ale domácností, které příspěvek pobírají, méně než v letech po minulé krizi. Nižší než tehdy jsou teď také výdaje.

Už bezmála dva týdny platí Chorvaté ve své zemi eurem. Řada z nich si ale hlavně na internetových fórech stěžuje na náhlé zvyšování cen potravin i služeb. Vláda už obchodníky před umělým zdražováním varovala a hrozí třeba cenovými stropy. Někteří odborníci ale růst cen přičítají spíš vysoké inflaci. Jednotná evropská měna nahradila 1. ledna domácí kunu, se kterou mohou Chorvaté platit už jen do soboty 14. ledna.