Zdražování strana 3 z 5

Izrael čelí řadě protestů, které dostaly název Den národní rovnosti. Kromě justiční reformy Izraelci demonstrují také za genderovou a sociální rovnost nebo proti růstu životních nákladů. Na některých místech účastníci protestů blokují silnice a pořádají demonstrace i před domy ministrů či před rabináty, píše izraelský deník Haarec.

Hotelům podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka chybí zhruba pětina turistů. Přesto by ale neměly výrazně zdražovat. Potíže mají také české restaurace. Přibližně sedm procent z nich je vážně ohroženo rostoucími náklady a zvažuje ukončení provozu. Asi 53 procent podniků pak vyšší ceny energií nebo surovin vnímá jako hrozbu, zatím ale situaci zvládá. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky představila jednatelka společnosti Data Servis Marcela Šimková. Větší problém podle ní rostoucí náklady nepředstavují u čtyřiceti procent restaurací.

Sněmovní zemědělský výbor chce, aby ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) připravil podporu pro budování regionálních skladovacích kapacit a zpracování lokální zemědělské produkce. Mělo by to přispět k zastavení růstu cen potravin. V úterním usnesení výbor také žádá, aby navrhl maximální možné navýšení investic do obnovitelných zdrojů v dodavatelsko-odběratelském řetězci produkce a prodeje potravin. Podle výboru by měl rovněž připravit návrhy na snížení administrativní zátěže produkce potravin. Ministr vidí cestu v pravidelných kontrolách, cenové stropy nechystá. Premiér Petr Fiala (ODS) slíbil situaci řešit jako u paliv a energií. Konkrétně řekl, že kabinet nechá fungovat trh a využije nástroje, které už stát má. Podle opozice jsou ale opatření nedostatečná.

Česko letos čeká mírná recese a hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta. V příštím roce pak přijde oživení a ekonomika vzroste o 2,4 procenta, uvádí zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ve čtvrtek ji představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Česko se podle zprávy i nadále bude potýkat s vysokou inflací, letos by se měla držet na úrovni třinácti procent a příští rok klesnout na 4,2 procenta. Fiala zmínil, že vláda chce deficit snižovat zhruba o sedmdesát miliard ročně.

Míra inflace v Evropské unii v únoru opět mírně klesla a poprvé od loňského července se dostala pod úroveň deseti procent. Tempo meziročního růstu cen zpomalilo proti lednu o desetinu procentního bodu na 9,9 procenta, uvedl v pátek evropský statistický úřad Eurostat. Inflace se snížila i v České republice, kde však s hodnotou 18,4 procenta zůstává stejně jako v lednu třetí nejvyšší v celé Unii.

Ceny výrobců v Česku letos v lednu dále meziročně rostly o desítky procent. V zemědělství stouply o 25,5 procenta, v průmyslu o 19 procent a ve stavebnictví o 11,4 procenta. Také ceny tržních služeb pro podniky meziročně vzrostly, a to o 6,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční růst cen ale ve všech zmíněných skupinách oproti prosinci zpomalil.

Míra inflace v Evropské unii v lednu pokračovala v poklesu z předchozích dvou měsíců a snížila se na deset procent. Tempo meziročního růstu cen zpomalilo z prosincových 10,4 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Naproti tomu v České republice inflace po prosincovém poklesu opět zrychlila. S hodnotou 19,1 procenta byla třetí nejvyšší v celé Unii.

Za vysoké ceny některých potravin podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) mohou i nepřiměřené marže části obchodníků či zpracovatelů. Ti to ale odmítají a poukazují na růst nákladů i dražší produkty od zemědělců. Nekula proto svolává jednání. A pohrozil také kontrolami marží. Ekonomové upozorňují, že někteří obchodníci a potravináři mohou zneužívat velkou moc nad trhem.

Dětské skupiny od pololetí začaly zdražovat. Strop maximálního školného, které mohou skupiny rodičům ze zákona účtovat, vláda navýšila o 18 procent. Tomu se přizpůsobují i provozovatelé skupin. Na řadě míst si rodiče za celotýdenní docházku připlatí až sedm set korun. Zatímco v menších městech nebo chudých regionech nejčastěji plánují ceník měnit až od začátku nového školního roku, v bohatších krajích přistupují ke zdražování už teď v pololetí.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že kroky vlády během energetické krize jsou viditelné, cena elekřiny a plynu se snížila. Podle něj by Česko mělo mít větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou, ale i veřejnými financemi. Další daňové zatížení ale prý vláda nechystá. V rozhovoru pro Události, komentáře mluvil premiér i o prezidentských volbách či vztahu s Čínou. Podle Fialy by se také měly srovnávat rozdíly mezi regiony.

Hospodám a restauracím se daří hlavně ve velkých městech, zatímco v menších obcích mívají často potíže. Celkově jsou teď tržby gastronomických podniků podle čísel z pokladních systémů o jedenáct procent vyšší než před covidem. Data ale nezahrnují inflaci.

Klíčové odvětví české ekonomiky – automobilový průmysl – má za sebou jeden z nejkomplikovanějších roků. Tuzemští producenti sice loni vyrobili zhruba o desetinu osobních vozů víc než rok předtím, ale na výkon z dob před pandemií se stále ještě nevrátili. Navíc klesly prodeje aut – v Česku o sedm procent, v celé Evropské unii o pět.

Úřady práce v prosinci vyplatily 228 tisíc příspěvků na bydlení, meziročně to je o 48 procent víc. Průměrná domácnost dostala 4777 korun. Stát minulý rok na příspěvky vydal celkem 8,56 miliardy korun, což je téměř o dvě miliardy víc než předloni. Vyplývá to z informací ministerstva práce. Podle statistických dat je ale domácností, které příspěvek pobírají, méně než v letech po minulé krizi. Nižší než tehdy jsou teď také výdaje.

Už bezmála dva týdny platí Chorvaté ve své zemi eurem. Řada z nich si ale hlavně na internetových fórech stěžuje na náhlé zvyšování cen potravin i služeb. Vláda už obchodníky před umělým zdražováním varovala a hrozí třeba cenovými stropy. Někteří odborníci ale růst cen přičítají spíš vysoké inflaci. Jednotná evropská měna nahradila 1. ledna domácí kunu, se kterou mohou Chorvaté platit už jen do soboty 14. ledna.

Analytici oslovení Českou televizí se shodují, že jak pro domácnosti, tak pro firmy bude rok 2023 po ekonomické stránce složitý. Hlavní důvod je třeba hledat v přetrvávajících vysokých cenách. Od jara se sice očekává alespoň mírnější tempo zdražování, tuzemské hospodářství se nicméně nachází na začátku recese.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přednesl svůj novoroční projev. „Rok 2022 byl složitý, přesto jsme mnoho dokázali,“ řekl. Vzpomenul třicetileté výročí vzniku samostatné České republiky a také aktuální válku na Ukrajině. Občanům Česka poděkoval za solidaritu a ujistil je, že na každém v demokratické společnosti záleží. K Česku promluví na Nový rok také premiér Petr Fiala (ODS). Své vánoční poselství už dříve sdělil prezident Miloš Zeman.

Většině domácností s dálkovým vytápěním se zdražilo, nebo ještě zdraží teplo. Z tepláren jej odebírá třetina bytů v Česku. Jednotlivé teplárny navyšovaly ceny podle toho, z jakého zdroje vyrábí a nejvíce podražily ty, které používají plyn. V příštím roce ale s dalším navyšováním i díky cenovému limitu nepočítají. I tak ale cena u většiny z nich bude vyšší a někde i o desítky procent.

Rok 2022 v ekonomice přinesl zejména rekordní ceny potravin, pohonných hmot a energií. Devět kandidátů na post prezidenta se v názorech na to, jak má stát v obtížné situaci pomáhat obyvatelům a firmám, liší. Někteří volají po větší regulaci cen, podle jiných by se měla současná podpora lépe zacílit.

Dvě třetiny Čechů se letos kvůli ekonomické situaci na vánoční oslavy uskromní. Vyplývá to z každoročního průzkumu agentury Ipsos pro společnost Zonky, podle kterého pětina oslovených omezí na nejnutnější minimum například výdaje na cukroví, výzdobu, ale také na vánoční dárky. Těch plánuje téměř devadesát procent lidí pořizovat menší nebo stejný počet jako loni.

Jízdenky podraží. Cenu plánují zvednout téměř všichni železniční dopravci. Cestující si připlatí i v meziměstských autobusových spojích a za veřejnou dopravu v řadě měst. Vláda si chce navíc udělat analýzu, jestli by státnímu rozpočtu pomohlo další omezení slev na jízdném pro studenty a seniory.

Zhruba o čtvrtinu vyšší než loni byly v říjnu výrobní ceny v průmyslu a zemědělství. O dvanáct procent pak stouply ve stavebnictví a o šest procent ve službách, informoval Český statistický úřad. Meziroční růst byl mírnější než v září, ale meziměsíčně ceny ve většině odvětví i tak rovněž mírně rostly. Výjimkou je zemědělství, kde byly ceny výrobců oproti předchozímu měsíci o tři procenta nižší.

Zdražování se nevyhýbá ani školním jídelnám. Rodiče letos platí za obědy svých ratolestí asi o 15 procent víc. Kvůli obavám z dalšího růstu cen surovin navrhuje ministerstvo školství ještě navýšit cenové limity, za které se ve školách vaří. Přibývá ale přitom rodin, které si obědy pro děti nemůžou dovolit.

Zdražování už pociťuje podle průzkumů z posledního měsíce naprostá většina Čechů. Zvláště silně dopadá na lidi v penzi. Hledají proto další a další cesty, jak ušetřit ve svých domácnostech. A v některých případech se obracejí na pomoc ke státu.

Na většině míst v Česku od příštího roku zdraží vodné a stočné. Například v Praze by to mělo být do dvaceti procent. Někde ale může jít až o třetinový nárůst cen.