Zdražování strana 2 z 5

Růst spotřebitelských cen v Česku zpomalil. V listopadu inflace meziročně zmírnila své tempo na 7,3 procenta z říjnových 8,5 procenta. Oproti loňsku klesly ceny plynu nebo tuhých paliv. Zdražování elektřiny sice zpomalilo, i tak ale lidé dále platí více než dvojnásobek loňských cen. U potravin zlevnily vejce nebo cukr, naopak dražší bylo pivo či brambory. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 procenta. Vyplývá to z dat, která v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výši inflace stejně jako v říjnu zkresluje statistický vliv vládního úsporného tarifu na energie.

Lidé v Česku si od příštího roku většinou výrazně připlatí za vodu. Vodárny od 1. ledna zvýší svoje ceny zhruba o jedenáct procent, někde ale až o čtvrtinu – to se týká třeba obyvatel Kladna nebo Mělníku. Do cen se podle odborníků promítají zvýšené náklady, jako jsou energie nebo stavební práce, ale také odložené opravy infrastruktury z minulého roku. Vliv na cenu má také zvýšení daně z letošních deseti na dvanáct procent. Na některých místech lidé zaplatí za dodávku a vyčištění metru krychlového vody jen pár korun navíc, třeba ve Znojmě necelé tři. V Českých Budějovicích pak dokonce nezdraží voda vůbec.

Restaurace v Německu budou od příštího roku zdražovat. Reagují tak na konce daňových úlev, které jim poskytla spolková vláda během pandemie. Namísto sedmi procent budou muset na dani z přidané hodnoty odvádět opět devatenáct procent. Většina restauratérů přenese vyšší daňovou zátěž na zákazníky. Tisíce majitelů podniků hrozí tím, že své restaurace uzavřou.

Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice růst cenové hladiny dosáhl podle Eurostatu 9,5 procenta a byl druhý nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 procenta Maďarsko.

Plzeňští zastupitelé odsouhlasili zdražení tepla od ledna 2024 o 28,3 procenta. Představenstvo Plzeňské teplárenské navrhovalo zvýšení ceny o 40 procent, což vedení města odmítlo. Průměrná domácnost tak bude platit měsíčně o 268 korun víc. Pro zdražení hlasovalo 30 z přítomných 42 zastupitelů, opoziční ODS a TOP 09 se zdržely. Teplárnu vlastní většinově Plzeň a 35 procent skupina EPH Daniela Křetínského, jejíž zástupci nárůst schválili ve středu. Definitivní slovo bude mít valná hromada teplárny 28. listopadu.

Některé domy dětí a mládeže evidují rostoucí zájem o kroužky navzdory jejich zdražování – většinou se ceny zvedly o stokoruny. S novým školním rokem můžou rodiče stále získat příspěvky na aktivity pro děti. Rodinám v tísni pomáhá také projekt „Darujme kroužky dětem“, který na pololetí přispívá dva tisíce.

Říjen, listopad a prosinec jsou letos měsíce zdražování piva. Počátkem října začali v Plzni, v listopadu se přidají v Humpolci, na listopad a prosinec rozdělí zdražování i v Českých Budějovicích. A podobné plány mají i menší pivovary. V lednu na zdražení, které iniciují samotné pivovary, nejspíše naváže zvýšení DPH na čepované pivo, které se v parlamentu snaží prosadit vláda. Podle zástupců pivovarů nelze očekávat, že by růst DPH dokázaly absorbovat hospody do svých marží, takže patrně znovu stoupnou ceny i pro zákazníky. Zdražování piva bylo tématem Byznysu ČT24.

Zdražování pohonných hmot pokračuje, litr benzinu i nafty již stojí přes 40 korun. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 40,48 koruny, před týdnem byl o 43 haléřů levnější. O 1,34 koruny na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 40,22 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků zdražování paliv v nejbližší době neskončí, přičemž poroste zejména cena nafty. Odůvodňují to hlavně zdražením ropy kvůli vyšší poptávce a omezeným kapacitám rafinérií.

Více než čtyřicet korun zaplatí motoristé v průměru za litr benzinu Natural 95. Celorepublikový průměr činí podle společnosti CCS 40,05 koruny. Průměrná cena nafty je těsně pod devětatřiceti korunami. Pohonné látky zdražují od května, v létě tomu napomohlo také navrácení spotřební daně na naftu na původní úroveň.

Až tam, kde se potraviny prodávají, zůstává největší část peněz, které lidé platí za potraviny. Jsou o tom přesvědčeni politici stran vládních i opozičních, ačkoli z koaličních stran zní i výtky vůči některým potravinářským firmám, jmenovitě těm ze skupiny Agrofert, a od opozice zase kritika snížení zemědělských dotací. O cenách potravin diskutovali v Událostech, komentářích politici Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a Martin Hlaváček (za ANO) a také předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna a Jana Neumannová z Reportérů ČT.

Spotřebitelské ceny byly v srpnu o 8,5 procenta vyšší než loni, oznámil Český statistický úřad. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,2 procenta. Meziroční inflace sice dál zpomaluje, ale ve srovnání s červencem byl pokles jen malý. Analytici míní, že inflace nyní klesá jen díky tomu, že loni byla obzvlášť vysoká, jenomže efekt vysoké srovnávací základny se podle nich již vyčerpává. Srpnový výsledek považují za argument pro to, aby centrální banka nesnižovala sazby.

Pohonné hmoty opět zdražily. Za poslední týden se zvýšila průměrná cena benzinu Natural 95 o deset haléřů na 39,85 koruny za litr, přičemž v některých regionech je cena nad 40 korunami. Motorová nafta stojí o čtrnáct haléřů víc než minulý týden, tedy v celorepublikovém průměru 38,18 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny jsou nejvyšší od loňského ledna, respektive prosince, zároveň ale nižší než loni touto dobou.

Maďarsko trápí pokračující zdražování, inflace v zemi je nejhorší v celé Evropské unii. Svou daň si vybrala i na dovolených, jelikož pobyty v tradičních destinacích si mohlo dovolit výrazně méně turistů než loni. Maďaři častěji jedí doma a vyhýbají se hotelům. Samotní provozovatelé ubytovacích zařízení se také museli nové situaci přizpůsobit. Vláda opakovaně tvrdila, že růst cen dostane pod kontrolu, nakonec ale přiznala, že i podzim bude obtížný.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci zpomalilo na 6,1 procenta z 6,4 procenta v červnu. Uvedl to ve své zprávě Evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se inflace snížila o jeden procentní bod na 10,2 procenta, i tak ale zůstává čtvrtá nejvyšší v EU. V případě eurozóny se potvrdil předchozí rychlý odhad, podle něhož inflace zpomalila na 5,3 procenta z červnových 5,5 procenta.

Tempo meziroční inflace opět zmírnilo, spotřebitelské ceny v červenci stouply o 8,8 procenta, v červnu byly meziročně vyšší o 9,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply o půl procenta. K menšímu meziročnímu růstu přispělo podle analytiků zpomalení zdražování potravin a energií. V dalších měsících podle nich bude inflace klesat pomaleji.

Provozovatelé některých restaurací a hospod na Šumavě se rozhodli, že přestanou turistům nabízet jídlo. Stále méně návštěvníků si totiž dopřeje oběd nebo večeři, což znamená velký propad tržeb. Majitelům podniků se tak nevyplácí vařit, provozy proto chtějí od podzimu výrazně omezit. Právě mimo sezonu je totiž turistů málo a na obědy moc nechodí ani místní.

Míra inflace v Turecku v červenci po osmi měsících zpomalování obnovila růst, a to na 47,83 procenta. Ve své zprávě to ve čtvrtek uvedl turecký statistický úřad. Zdražovaly zejména segment hotelů, restaurací a kaváren, dále zdravotní péče a potraviny s nápoji. Nejméně rostly náklady na bydlení. V červnu míra inflace činila 38,2 procenta, což byla nejnižší hodnota za 18 měsíců.

Čerpací stanice v Česku začaly výrazně zvedat cenu nafty. Jde o reakci na zvýšení spotřební daně od úterý o 1,50 koruny za litr, vrátila se na úroveň platnou do loňského června. Například mnohé pražské čerpací stanice v souvislosti s tím zvedly cenu o více než dvě koruny za litr, jinde se zase zvýšila o méně než 1,50 koruny za litr, vyplývá to z informací na webu mBenzin.cz. Vyšší ceny jsou i na jižní Moravě. Zatímco ještě v pondělí obvyklá cena nepřesahovala 33 korun za litr, v úterý už mnohdy převyšuje částku 34 korun. Menší prodejci v regionu zatím cenu drží.

Zákazníci podle pekařů sice stále kupují stejné množství obyčejných rohlíků a chleba, častěji ale sahají po těch nejlevnějších druzích. Naopak prodej sladkého pečiva klesl kvůli zdražování o desítky procent.

Ceny výrobců v zemědělství začaly v květnu klesat. Oproti loňskému květnu byly o desetinu nižší, uvedl Český statistický úřad. Ceny v průmyslu a stavebnictví i ceny tržních služeb pro podniky ještě meziročně rostly, zdražování bylo ale mírnější než v předchozích měsících.

Obědy v restauracích v květnu dál zdražovaly. Vyplývá to z dat společnosti poskytující zaměstnanecké benefity. V meziměsíčním srovnání ale ceny rostly jen mírně – v průměru zhruba o dvě procenta. Lidé za hlavní jídlo zaplatili průměrně 181 korun. Nejdražší zůstalo polední menu v hlavním městě, nejlevněji se lidé naobědvali v Olomouci. Ceny napříč republikou se přitom liší o desítky korun.

Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Stalo se tak poosmé v řadě a podle instituce je možné i další zpřísnění měnové politiky. ECB se tímto způsobem snaží směřovat inflaci zpět ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.

Zdražování v Česku má podle ekonomů, kteří byli hosty pořadu Otázky Václava Moravce, hned několik příčin od zvyšování marží přes plošná opatření dvou posledních vlád až k vysokým inflačním očekáváním. Podle člena poradních sborů vlády Davida Marka je třeba „dochladit“ poptávku. Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub mluví o hrozbě mzdově-inflační spirály v souvislosti s rychlým růstem mezd. S tím nesouhlasí ekonom Jan Švejnar, podle něhož mzdy rostou oproti cenám se zpožděním. Podle Švejnara by rozhodnutí nezvyšovat mzdy ohrozilo sociální smír ve chvíli, kdy se společnost polarizuje s tím, jak horní část bohatne a dolní chudne. Úrokové sazby by držel na konstatní výši. Holub s Markem se naopak vyslovili pro jejich opětovné zvýšení.

Osm z deseti českých firem se letos podle personalistů chystá přidat svým zaměstnancům. Mzdy by průměrně měly růst zhruba o osm až deset procent. Medián mezd – tedy prostřední hodnota, která zohledňuje velký počet lidí s nízkými příjmy – stoupl podle čerstvých dat statistiků skoro na 37 a půl tisíce korun. A letos má růst pokračovat. Navzdory tomu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) varuje, že letos reálné mzdy kvůli vysoké inflaci neporostou.