Zdražování strana 5 z 5

Zdražování už pociťuje podle průzkumů z posledního měsíce naprostá většina Čechů. Zvláště silně dopadá na lidi v penzi. Hledají proto další a další cesty, jak ušetřit ve svých domácnostech. A v některých případech se obracejí na pomoc ke státu.

Na většině míst v Česku od příštího roku zdraží vodné a stočné. Například v Praze by to mělo být do dvaceti procent. Někde ale může jít až o třetinový nárůst cen.

Stín ekonomické recese dopadá na celý svět. Nejen vysloveně chudé, ale i rozvíjející se země se s jejími citelnými důsledky musejí potýkat už dnes. Mnoho lidí i firem jen těžko zvládá růst cen energií a inflaci a nepřímo také zásahy, kterými se rozvinuté státy snaží ochránit své hospodářství.

Míra inflace v Evropské unii v září překonala další rekord, ze srpnových 10,1 procenta se dostala na 10,9 procenta . Oznámil to ve středu statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen zrychlilo o sedm desetin procentního bodu a s hodnotou 17,8 procenta je míra inflace pátá nejvyšší v Unii. Nejvyšší inflaci mají pobaltské státy a po nich Maďarsko.

Úroda základních obilovin bude letos v Česku o 4,7 procenta vyšší než loni. Naopak méně bude podle odhadu Českého statistické úřadu brambor, cukrovky a kukuřice. Na pěstitele také výrazně dopadá růst cen – více platí za hnojiva, pohonné hmoty, ale hlavně elektřinu a plyn, což se propisuje i do koncových cen pro spotřebitele.

Růst cen v Česku znovu zrychlil, meziroční inflace dosáhla v září 18 procent. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny týkající se bydlení, a to především zdražení energií.

Česká pošta plánuje další zdražení, kromě toho listopadového bude zřejmě ceníky znovu přepisovat i po Novém roce. Podle končícího ředitele Romana Knapa nebude totiž bez výraznějších změn dost peněz na provoz poboček ve stávajícím rozsahu.

Takzvané normativní náklady, které představují strop pro výpočet dávek na bydlení, se od října kvůli zdražování energií zvednou o dva tisíce až 4500 korun. Nejvíc vzrostou samostatně žijícím lidem či dvojicím v nájmu. Návrh nařízení ve středu schválila vláda. Kabinet měl rovněž projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok, ale ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil, že tento bod bude vláda projednávat až v pondělí 26. září. Pro příští rok připouští vyšší schodek než nyní navrhovaných 270 miliard korun, zejména v souvislosti s vysokými cenami energií.

Velmi vysoká inflace netrápí jen Česko, velmi podobně je na tom i Polsko, kde inflace v srpnu vystoupala na 16,1 procenta. Meziročně nejvíc zdražily energie, potraviny či pohonné hmoty. Podle předsedy strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského se vláda chystá zastropovat cenu energií, aby lidem ulevila. Část expertů ale vládě vyčítá, že její pomoc je neadresná a více z ní těží spíše movitější Poláci.

O příspěvek na bydlení by od října mohlo žádat víc lidí. Ministerstvo práce chce zvýšit normativy – hranice přiměřených nákladů na bydlení, ze kterých se dávka počítá. Dál bude platit, že na ni dosáhnou ti, kdo vydají víc než třicet procent příjmů, v Praze to pak bude 35. Ne všem ale chodí peníze včas.

Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, v pátek ve zrychleném režimu jednomyslně schválila sněmovna. Během dne stihli zakonodárci schválit také to, že spotřební daň na naftu zůstane snížená o korunu padesát až do konce příštího roku místo konce letošního září. Obě normy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident.

Evropská komise navrhuje zastropovat zisky výrobců elektřiny z neplynových zdrojů, které jsou nebývalé v souvislosti s rekordním růstem cen. Oznámila to ve středu předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž krizové opatření přinese členským zemím Evropské unie 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Na pomoci se budou podílet i poplatky získané od producentů fosilních paliv, dodala.

Míra inflace v Turecku v srpnu meziročně podle oficiálních dat vystoupila na 80,2 procenta, dosáhla tak nejvyšší míry od září 1998. K růstu vedle cen energií přispělo zejména zdražování dopravy, vybavení domácností a potravin. Před rokem se inflace pohybovala těsně pod 20 procenty, zrychlovat začala na podzim.

Prudký růst cen energií začíná těžce dopadat i na Polsko. V ohrožení jsou tisíce podniků ve službách, které jsou závislé na dodávkách plynu a elektřiny. Jejich ceny podražily o stovky procent. Míra inflace se navíc v srpnu zvýšila o půl procentního bodu na 16,1 procenta. Problém mohou mít přes zimu i statisíce domácností, které stále využívají k vytápění domovů uhlí.

Ceny potravin nadále rostou, je potřeba zastropovat ceny energií a vyplatit potravinářům kompenzace, řekla v Událostech, komentářích prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Podle místopředsedy zemědělského výboru Petra Bendla (ODS) vláda hledá způsob, jak potravinářům pomoci nikoliv na úkor státního rozpočtu, ale odstraňováním byrokracie.

Po dvou měsících poklesu průměrná cena benzinu Natural 95 u čerpacích stanic v Česku v uplynulém týdnu vzrostla o 22 haléřů na 40,54 koruny za litr. Nafta stála ve středu v průměru 45,23 korun, cena tak za týden vyskočila o 2,37 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Podle analytiků bude nafta ještě zdražovat, cena benzinu by měla stagnovat.

Prudce rostoucí náklady na energie a obaly se promítnou v cenách piva. Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdražuje od 1. října většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 korun na půllitru. Změny se týkají balených i čepovaných piv, což potvrdil mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. V podobném duchu reaguje také Budějovický Budvar, Staropramen nebo náchodský Primátor.

Rodiče žáků si letos připlatí za nákup školních potřeb, některé položky oproti loňsku zdražily o deset procent. Víc zaplatí strávníci také v některých jídelnách. S rostoucími náklady na energie se potýkají také zřizovatelé kroužků, například v Praze jim ale s výdaji pomůže magistrát. Rodiče mohou kvůli rostoucím cenám zažádat o příspěvky sociální podpory.

Náklady palíren a lihovarů na vypálení ovocných destilátů vzrostly i o stovky procent, tvrdí Unie destilatérů. Vyšší jsou nejen ceny za plyn a elektřinu, ale také za sklo, kterého je navíc nedostatek. Kvůli dražším pohonným hmotám platí lihovarníci víc také za dovoz ovoce, zejména toho exotického. Jsou tak nuceni zdražit své služby o desítky procent. Některým palírnám podle unie dokonce hrozí krach.

Meziroční inflace v červenci potřinácté v řadě zrychlila. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Nejvíce zdražily energie a potraviny. Ve srovnání s červnem stouply ceny o 1,3 procenta, což byl nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února. Informoval o tom Český statistický úřad. Analytiky červencová čísla překvapila menším růstem, domnívají se, že inflace nadále poroste. Bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Tomáš Nidetzký věří, že se blíží vrchol současné vlny zdražování.

Po letní pauze ožila fotbalová hřiště a začaly soutěže, včetně těch nejnižších – okresních přeborů. Venkovské kluby překonaly zákaz covidové činnosti, teď ale čelí další hrozbě, růstu cen za energie. Kvůli nedostatku hráčů i peněz se začaly oddíly slučovat.

Před válkou byl na Ukrajině nezaměstnaný každý desátý práceschopný dospělý. Od února, kdy do země vtrhla ruská vojska, však oficiální statistiky neexistují. Podle expertů míra nezaměstnanosti atakuje hranici 40 procent. Jak to dopadá na běžné Ukrajince, popsal zpravodaj ČT na Ukrajině Andreas Papadopulos.

Drahé energie výrazně dopadají i na rozpočty samospráv. Některé kraje odhadují, že jim kvůli tomu vzrostou roční výdaje až na miliardu korun. Část z nich navíc připravuje kvůli rostoucím cenám finanční podporu pro své obyvatele. Zaměřují se hlavně na nízkopříjmové domácnosti. Jiné regiony se obávají, aby vůbec měly dost peněz na své účty za energie.

Poslední měsíce globální ceny energií raketově stoupají. Na jedné straně jsou miliardy domácností, kterým prudce rostou náklady, na straně druhé ropné a plynárenské společnosti, kterým se skokově zvyšují zisky. Příklad za všechny: britsko-nizozemská společnost Royal Dutch Shell si připsala historicky rekordní zisk za jediné čtvrtletí, v přepočtu 270 miliard korun. Nezvykle ostře napadl globální firmy generální tajemník OSN António Guterres. Obvinil je z chamtivosti a vyzval vlády světa, aby na jejich zisky uvalily zvláštní daň.