Stín ekonomické recese dopadá na celý svět. Nejen vysloveně chudé, ale i rozvíjející se země se s jejími citelnými důsledky musejí potýkat už dnes. Mnoho lidí i firem jen těžko zvládá růst cen energií a inflaci a nepřímo také zásahy, kterými se rozvinuté státy snaží ochránit své hospodářství.
Na chudší země dopadá ekonomická recese nejdřív. Mohou za ni covid, válka a sílící dolar
Horizont: Recese v rozvojových ekonomikách (zdroj: ČT24)
Na jednom z předměstí metropole Nairobi, známé svými opravnami aut i sklady náhradních dílů, ubývá zákazníků tak rychle, jak rychle slábne národní měna – keňský šilink. Za poslední dva roky se vůči dolaru propadla o pětinu a tento trend akceleroval zejména v uplynulých měsících.
„Zjistíte, že během šesti až dvanácti měsíců narostou náklady na určitý náhradní díl asi o deset až pětadvacet procent, což lidé neočekávají,“ podotýká manažer nákupu firmy Shamas Auto Parts Michael Gachie.
V zemi, jakou je Keňa, se jen málokdo může opřít o nějakou finanční rezervu. Na luxus, který představuje například funkční vůz, tak už nezbývá. A nejen na něj. „Sčítáme ztráty. Brával jsem děti na prázdniny. Kvůli slábnoucímu šilinku si už dovolenou nemohu dovolit. Nemáme dost peněz ani na domácnost,“ stěžuje si ředitel skladu náhradních dílů Speedline Albert Chege.
Drahý dolar
I on prožívá frustraci, kterou sdílejí lidé na mnoha místech světa. Rozvíjející se ekonomiky svírají nejen rostoucí ceny energií a potravin, ale také stále dražší dovoz všeho, co je třeba nakoupit v zahraničí. Ceny na mnoha místech žene vzhůru prudce rostoucí dolar. Vůči balíku jiných klíčových měn jen letos posílil o 18 procent. To je rozdíl, který působí značné potíže například výrobcům galanterie a textilu v Turecku. „Za dolary nakupujeme materiál. Prodáváme ale za turecké liry, takže máme potíže,“ přiznává turecký podnikatel Celal Kaleli.
Je to vedlejší efekt snahy vyřešit jiné, stejně palčivé problémy. Americký Federální rezervní systém letos už pětkrát zvýšil krátkodobou úrokovou sazbu a signalizuje, že další podobné kroky přijdou. To láká finanční investory a posiluje americkou měnu.
Podle expertů jsou tyto změny ale příliš rychlé a kartami navíc míchá i globální inflace; ta násobí nejistotu. „Když prodávám třeba hamburgery, jakou cenovku jim mám dát dnes? A mám tu cenu měnit každý den?“, vžívá se do pozice stánkového prodavače Manmohan Sodhi, profesor ekonomie Bayes Business School v Londýně.
Kdo chce udržet svůj rozpočet na uzdě, musí pracovat víc – jako například řidiči minibusů na Filipínách. I oni zápolí s rostoucími náklady na servis i paliva. „Když jsme se předtím otočili pětkrát, teď to uděláme šestkrát. Zdvojnásobíme práci, abychom pokryli výdaje. Jen aby naše výdělky vůbec stačily,“ říká řidič Raymond Manaog.
Kolotoč, který rozhýbala pandemie covidu, zrychluje s ruskou agresí na Ukrajině i neúprosnou klimatickou změnou. A přestože se v něm veze celý svět bez výjimky, chudší pasažéři musejí platit jako první.