Maďarsko trápí pokračující zdražování, inflace v zemi je nejhorší v celé Evropské unii. Svou daň si vybrala i na dovolených, jelikož pobyty v tradičních destinacích si mohlo dovolit výrazně méně turistů než loni. Maďaři častěji jedí doma a vyhýbají se hotelům. Samotní provozovatelé ubytovacích zařízení se také museli nové situaci přizpůsobit. Vláda opakovaně tvrdila, že růst cen dostane pod kontrolu, nakonec ale přiznala, že i podzim bude obtížný.
Drahota přiměla Maďary omezit dovolené. Úbytek turistů pocítil i populární Balaton
U břehů Balatonu je v srpnu tradičně narváno, letos ale přijelo kvůli stále značně rostoucím cenám až o patnáct procent lidí méně než loni. Ti, kteří dorazili, se navíc často museli omezit.
Třeba elektrikář Kristian Mercsek z Budapešti bydlí místo hotelu u příbuzných a chodí méně do restaurací. „Nejde jen o Balaton, ale všechno všude stojí čtyřikrát víc než dřív. Je to neskutečné. Předpokládám, že obchodníci vydělají méně,“ říká Mercsek.
Chování změnili i provozovatelé hotelů. Od většího propadu je sice zachránili zahraniční turisti, přesto se podnikatelé museli výrazně přizpůsobit. Aby ušetřili na nákladech, nakupují jen základní suroviny a mnohem víc jídel si připravují sami. „Čekali jsme, že bude méně zákazníků než loni. Ale zatím to není žádná velká tragédie a nemáme důvod si příliš stěžovat,“ uvedl ředitel Asociace maďarských hotelů a restaurací Tamas Flesch.
Výrazně silněji dopadl trvalý růst cen na nejchudší obyvatele. Maďarsko zůstává smutným rekordmanem Evropské unie v meziroční inflaci. Poprvé za jedenáct měsíců sice spotřebitelské ceny v červenci stouply o méně než dvacet procent, číslo 17,6 přesto zůstává dvojnásobné oproti ostatním středoevropským zemím.
Těžký podzim na obzoru
Premiér Viktor Orbán přitom rok a půl opakoval, že inflaci brzy zkrotí. Teď věří, že do konce roku klesne aspoň pod deset procent. Přesto zůstává opatrnější. „Neúnavně pracujeme na tom, abychom snížili inflaci a zvýšili mzdy. Po srpnu by platy měly odrážet růst cen. Ale čeká nás těžký podzim,“ přiznává Orbán.
Vláda svaluje vinu na válku, ekonomické sankce a růst cen energií. Její dosavadní opatření včetně jisté vstřícnosti k Moskvě přitom nezabrala. Kabinet se snažil zmírnit inflaci zastropováním cen benzinu a základních surovin včetně mouky nebo masa. Jenže prodej paliva pak úřady musely omezovat.
Sucho a nízká produktivita potravinářského sektoru zase vyústily v další růst cen. Obchodníci si navíc zvýšili marže na ostatních potravinách. Žádný z cenových limitů už teď neplatí.
„Z hlediska ekonomické politiky je jedno, jestli bude inflace jedenáct nebo devět procent,“ podotýká analytik ING bank Peter Virovacz.
Podle analytiků ani samotná vláda neví, jak ze začarovaného inflačního kruhu ven, a tak přijímá opatření, která jdou někdy proti sobě. Většina z ekonomů nevěří, že by se trend měl do konce roku zásadně změnit. Lidí u Balatonu by se tak příští rok mohlo slunit ještě méně.