Thomas Mann

Pozdní lásky k mladšímu protějšku jsou tím, co propojuje dva významné zástupce literatury – německého klasika Johanna Wolfganga Goetheho a novelu Smrt v Benátkách od Thomase Manna. Tato podobnost přivedla spisovatele a také editora Událostí v kultuře České televize Vratislava Maňáka k námětu knihy Goethe v Mariánských Lázních.

Přestože historicky patří italský – ale i ruský – futurismus do počátku 20. století, jeho vliv nepolevuje a setkáváme se s ním v mnoha oblastech umění. Připomíná to i publikace Futuristické manifesty, která vyšla letos v češtině. Svazek přináší hned šestatřicet manifestů italských futuristů dotýkajících se nejen literatury a výtvarného umění, ale také architektury, hudby, kinematografie a fotografie.

Část díla Williama Shakespeara či básně řecké antické autorky Sapfó by mohly zmizet ze školní výuky v Maďarsku. Obávají se toho tamní nakladatelé a upozorňují, že v důsledku nového zákona, který zakazuje mezi mladými šířit materiály zobrazující homosexualitu nebo změnu pohlaví, může být prodej takových děl omezen i v knihkupectvích.

Nobelovu cenu ani velkou přízeň německé intelektuální smetánky Heinrich Mann na rozdíl od svého bratra Thomase nikdy nezískal. Přesto se německý spisovatel zapsal u čtenářů třeba úspěšným románem Profesor Neřád nebo satirou Poddaný. Možná nejdůležitější byl ale jeho odpor ke vstupu Německa do první světové války a boj proti dalšímu válečnému běsnění a nacismu. Od Mannova narození 27. března 1871 uplyne 150 let.