Kniha Goethe v Mariánských Lázních je příběhem o lásce a stárnutí

Nahrávám video
Vratislav Maňák o knize Goethe v Mariánských Lázních
Zdroj: ČT24

Pozdní lásky k mladšímu protějšku jsou tím, co propojuje dva významné zástupce literatury – německého klasika Johanna Wolfganga Goetheho a novelu Smrt v Benátkách od Thomase Manna. Tato podobnost přivedla spisovatele a také editora Událostí v kultuře České televize Vratislava Maňáka k námětu knihy Goethe v Mariánských Lázních.

Novelu Smrt v Benátkách napsal německý prozaik Mann na konci dvacátých let minulého století. Hrdinou je spisovatel Gustav von Aschenbach, jehož při pobytu v italském přímořském městě okouzlí čtrnáctiletý Tadeáš. Johan Wolfgang Goethe svou pozdní múzu potkal o století dříve v Mariánských Lázních, kde tehdy sedmdesátiletý literát pobýval. Ulrice von Levetzowové, jíž se dvořil, bylo sedmnáct.

Maňákova kniha skutečného a fiktivního spisovatele svedla dohromady. Souvislost obou příběhů ještě prohlubuje, že Thomas Mann chtěl původně obsadit svou novelu jinými postavami a vydat ji právě pod názvem Goethe v Mariánských Lázních.

Žánrový hybrid o velké lásce

„Goethe a Ulrika von Levetzow, to je velká láska, spojená navíc českou krajinou. My si obvykle česko-německou relaci asociujeme s mocí, politickou, v minulosti vojenskou, a tady má česko-německá vazba úplně jiné souvislosti. Mluvíme o lásce nejslavnějšího německého autora v českých kulisách,“ vysvětluje autor nové knihy.

A ztotožnit se mohou také s obecnějším tématem, jímž je vyrovnání s vlastním stárnutím. „Zamilovali se nikoliv do konkrétních osob, ale do mládí jako do něčeho, co jim uniká, o čem si člověk v lázních o to víc uvědomuje, že mu může unikat,“ míní spisovatel.

Svůj text označuje za žánrový hybrid. Podtitul knihy zní: récit pro Thomase Manna. „Jde o specifický žánr, který má francouzskou tradici. Je v něm výrazně posílena role autora, který promlouvá, komentuje situaci, o níž zároveň vypráví. Kombinuji esej, historickou faktografickou prózu a klasickou beletrii,“ upřesnil Maňák. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...