Summit strana 4 z 5

Americký prezident Joe Biden v neděli řekl, že v sobotním projevu nevyzýval ke změně režimu v Rusku. Biden při návštěvě Polska prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin nemůže zůstat u moci. Slovensko a Lotyšsko podporují sankce proti Rusku s tím, že válka se Rusku nesmí vyplatit. Státy skupiny G7 zase odmítly platit za ruský plyn v rublech. Německo varuje obyvatele před používáním symbolu Z. Polsko opustili vyhoštění ruští diplomaté.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na embargu na dovoz ruských energií ani jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny a umožnit lidem z ostřelovaných měst odejít či do nich dostat humanitární pomoc. Lídři v závěrech prvního dne summitu také slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i země, které je přijímají.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také USA z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. V Bruselu ve čtvrtek začne mimořádný summit NATO, na kterém chce k vyslání mírové mise vyzvat své spojence Polsko. Ministerstvo zahraničí Polska si ve středu ráno předvolalo ruského velvyslance, Varšava později oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů, které viní ze špionáže.

Vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou by znamenalo přímou konfrontaci s Ruskem, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jako realističtější cestu proto vidí pokračovat ve vyzbrojování ukrajinské armády, aby si sama postupně dokázala svůj vzdušný prostor chránit. Ministr je také velmi obezřetný k úvahám Polska o vyslání vojenských jednotek na Ukrajinu.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až pěti tisíc vojáků. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se Rusko dopouští v ukrajinském Mariupolu masivních válečných zločinů. Velvyslankyně USA při OSN zopakovala, že Spojené státy nevyšlou vojáky na Ukrajinu, budou ale bránit země NATO. Slovinsko do Kyjeva vrátí své diplomatické zastoupení. O další pomoci Ukrajině rozhodl Nový Zéland. Podle Kremlu jednání mezi Ukrajinou a Ruskem nepokročila. Moskva také oznámila, že kvůli sankcím ukončila jednání o mírové smlouvě s Tokiem.

Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity sankce neobcházely. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na závěr summitu ve Francii navíc unijní lídři schválili text Versailleské deklarace slibující postupné odbourání závislosti na ruském plynu či výrazné zvýšení výdajů na obranu.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v pátek nad ránem ukončili první den neformálního summitu ve francouzském Versailles. Pohrozili Rusku přijetím dalších sankcí kvůli pokračující invazi na Ukrajinu a ve společném prohlášení také přislíbili posílení vazeb s Kyjevem. Nevyjádřili se však k ukrajinské žádosti o urychlené přijetí do řad bloku, na něž mají členské země rozdílné pohledy. Předsedkyně  Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová rovněž prohlásila, že Komise do května předloží plán postupného ukončení odběru plynu z Ruska do roku 2027.

V turecké Antalyi jednali ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny, Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba. Kuleba se snažil vyjednat otevření humanitárních koridorů z města Mariupol a také přerušení palby. V těchto otázkách ale nedošlo k pokroku. Schůzka nebyla snadná, Lavrov se držel tradiční rétoriky, řekl po jednání ukrajinský ministr. Je ale připraven sejít se znovu. Podle Lavrova se Západ chová nebezpečně, když dodává zbraně na Ukrajinu. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová je kvůli válce na Ukrajině na návštěvě Polska.

Severoatlantická aliance v reakci na ruskou agresi posiluje své východní křídlo a v případě potřeby rozmístí v Evropě další jednotky. Shodli se na tom v pátek prezidenti a premiéři zemí NATO během mimořádného videosummitu, který vyjádřil podporu Ukrajině, aniž by přislíbil Kyjevem požadované zbraně. Ještě v pátek večer německá ministryně obrany Christine Lambrechtová uvedla, že na Slovensko pošle vojáky.

Evropská komise (EK) chce zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Informoval o tom v sobotu ekonomický list Financial Times (FT), který má chystaný návrh k dispozici. O zařazení jaderné energie na seznam zelených investic dlouhodobě usiluje například Česko a Francie. Striktně proti tomu jsou Rakousko či Německo. Návrh EK ocenili premiér Petr Fiala (ODS), ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), bývalý ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) i další čeští politici.

Lídři členských zemí Evropské unie za vzestupu koronavirové varianty omikron znovu vyzdvihli význam očkování proti covidu-19 a slíbili silnější podporu vakcinace po celém světě. Uvádí to závěry přijaté na čtvrtečním zasedání Evropské rady. Po debatě o vývoji pandemie se lídři přesunuli k cenám energií, kde však shodu nenašli. Pak se věnovali zahraniční politice. Vyzvali unijní orgány, aby pokročily s iniciativami spojenými s nelegální imigrací včetně návrhu na uvolnění imigračních pravidel kvůli krizi na hranicích s Běloruskem. Pohrozili také Rusku vysokou cenou za případný vpád na Ukrajinu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že australský premiér Scott Morrison mu v září lhal ohledně zrušení kontraktu na stavbu ponorek. Zároveň naznačil, že je zapotřebí více úsilí k obnovení důvěry mezi oběma spojenci. Americký prezident Joe Biden řekl, že Spojené státy se zachovaly ohledně kontraktu neobratně.

V Římě začal summit skupiny velkých ekonomik G20, kde se státníci osobně setkávají poprvé po téměř dvouleté pauze vyvolané pandemií. Právě zdravotní a ekonomická krize způsobená šířením koronaviru je jedním z hlavních témat schůzky, což v úvodním projevu potvrdil i premiér hostitelské země Mario Draghi. Ten apeloval, aby bohaté státy věnovaly větší úsilí tomu, aby do rozvojových zemí putovalo více vakcín. Představitelé skupiny taktéž schválili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně globální minimální daně, uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po zhruba čtyřhodinové debatě shodli na tom, že by evropský blok měl zvláště v reakci na počínání běloruského režimu posílit ochranu svých vnějších hranic. Lídři však zůstali rozděleni v pohledu na požadavek zemí východního křídla Unie, aby společenství financovalo stavbu plotů na hranicích. Podpořili naproti tomu urychlenou přípravu dalších sankcí vůči běloruským představitelům a společnostem.

Balkánské země se mohou stát členy Evropské unie, jejíž rozšíření však není samozřejmostí a bude záležet na budoucí shodě unijních států. Tak zní hlavní závěr středečního setkání prezidentů a premiérů zemí evropského bloku s vůdci šesti států západního Balkánu, kteří dlouhodobě usilují o urychlení stagnujícího přijímacího procesu.

Evropská unie musí jednat aktivněji a samostatněji v obranné a bezpečnostní politice, zároveň ale dbát na partnerství s USA a dalšími spojenci v NATO. Po neformálním jednání prezidentů a premiérů členských zemí, které nepřineslo konkrétní závěry, to uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Lídři unijních zemí se bavili o posilování společné obrany či o budoucích vztazích s Čínou, jejich rozdílné názory však pracovní večeře ve Slovinsku nesjednotila. Několik politiků včetně českého premiéra Andreje Babiše (ANO) krátce hovořilo o potřebě společně řešit růst cen energií, na větší debatu však nedošlo.

Evropská komise řeší rostoucí ceny energií. Brzy má představit soubor nástrojů, jak proti tomuto trendu bojovat. Možností je třeba oddělit ceny elektřiny a plynu – právě dražší plyn podle šéfky komise Ursuly von der Leyenové tlačí ceny nahoru. O energetice by měli diskutovat i unijní lídři na summitu v druhé polovině října. Předsedkyně von der Leyenová  prohlásila, že Unie zváží například oddělení dosud svázaných cen plynu a elektřiny či vybudování společných strategických rezerv plynu.

Severní a Jižní Korea v pondělí ráno obnovily horkou linku. S odkazem na sdělení Soulu o tom informuje agentura AP. KLDR prostřednictvím své státní agentury KCNA obnovení společného komunikačního kanálu krátce předtím avizovala. Zároveň vyzvala Soul, aby se zasadil o zlepšení napjatých vzájemných vztahů. Komunikaci se svým jižním sousedem Severní Korea přerušila po pouhých několika týdnech letos v srpnu.

Jižní Korea doufá v rychlé zahájení rozhovorů se svým severním sousedem. Soul tak reagoval na vyjádření sestry a poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una, že je KLDR ochotna zvážit účast na summitu obou zemí. Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení však připomnělo, že nejprve je zapotřebí obnovit komunikační horkou linku mezi oběma zeměmi.

Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki zrušil plánovanou cestu na demografický summit v Budapešti. Důvodem je přítomnost českého premiéra Andreje Babiše, napsal zpravodajský portál wPolityce.pl. Mluvčí polské vlády Piotr Müller potvrdil, že zrušení premiérovy cesty do Budapešti souvisí se sporem s Čechy o důl Turów. Babiš novinářům před odletem z Maďarska řekl, že se mu nechce věřit, že by kvůli tomu Morawiecki nedorazil. Polská vláda je podle polského tisku blízko k tomu, aby rozhovory s českou vládou přerušila, a polští vyjednávači zvažují zrušení páteční cesty do Prahy k dalšímu kolu jednání o dolu Turów.

Večer 26. června 1991 vyhlásilo Slovinsko v Lublani nezávislost a na Balkáně se vzápětí rozpoutal první ze série ozbrojených konfliktů známých pod souborným označením válka v Jugoslávii. Do Prahy se proto sjeli zástupci států Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, aby hledali řešení nastalé krize.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Ruský prezident Vladimir Putin ocenil prezidenta Spojených států Joea Bidena jako profesionála, který jde obratně za tím, čeho chce dosáhnout. „Obraz prezidenta Bidena, který vykresluje náš a dokonce i americký tisk, nemá nic společného s realitou,“ prohlásil šéf Kremlu po návratu ze summitu v Ženevě.

Většina pozorovatelů se shoduje na tom, že výsledky summitu mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem byly očekávatelné. Přesto je dobře, že se oba státníci v Ženevě sešli. Mírným vítězem setkání se podle části hostů ČT24 zdá být Putin, skutečné důsledky ale ukáže až čas, shodují se politici, diplomaté a komentátoři. Za klíčovou považují oblast kyberbezpečnosti či jednání o jaderných zbraních.

Americký prezident Joe Biden a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sešli k jednání v Ženevě. V městské vile La Grange je uvítal švýcarský prezident Guy Parmelin. Summit se konal v napjaté atmosféře mezi oběma zeměmi – Washington a Moskva mluví o vzájemných vztazích jako o nejhorších od konce studené války. Bílý dům i Kreml už dopředu krotily očekávání, Biden s Putinem hodlali probírat například jaderné odzbrojení, kyberkriminalitu nebo situaci v konfliktních regionech.