Summit strana 4 z 5

Státy Evropské unie se v úterý shodly na rozdělení přibližně 20 miliard eur (490 miliard korun) určených k podpoře energetické nezávislosti na Rusku. Ministři financí podpořili návrh připravený českým předsednictvím, na jehož základě budou moci unijní země využít při přechodu k novým zdrojům energií část peněz z unijních fondů či prodeje emisních povolenek.

Summity Evropského politického společenství a Evropské rady, které se uskuteční v Praze 6. a 7. října, mohou zpozdit část letů na ruzyňském letišti. Důvodem jsou specifická opatření pro odbavení jednotlivých státních letů. Primárně budou odbavovány na čtvrtém terminálu, sdělila mluvčí Letiště Praha Klára Divíšková. Doporučuje proto cestujícím, aby vyrazili na letiště s předstihem. Na pražské letiště by podle dosavadních informací úřadů mělo dorazit asi 49 státních delegací.

Prahu čekají dva propojené vrcholné summity. Do metropole v týdnu zamíří prezidenti a premiéři sedmadvacítky, ale i představitelé Ukrajiny, Británie, Turecka, Izraele a dalších zemí. Na čtvrteční jednání Evropského politického společenství přijede až padesát delegací. V pátek se pak v Praze v rámci českého předsednictví sejde neformální summit členských zemí. Bezpečnost a doprovod účastníků bude zajišťovat Ochranná služba a stovky dalších policistů. Nejvytíženějšími lokalitami budou cesty do centra města z Letiště Václava Havla a oblast kolem Pražského hradu. Ten bude od úterý do soboty pro veřejnost uzavřen.

Na Pražském hradě se 6. října uskuteční první summit nového Evropského politického společenství. To se bude pravidelně scházet k debatě o bezpečnostních problémech Evropy, energetice nebo klimatu. Dorazit mají země sedmadvacítky, ale také sedmnáct nečlenských států.

Francie a Německo jsou proti tomu, aby Evropská unie zcela zastavila vydávání víz ruským turistům, jak to požadují některé členské země včetně Česka. Vyplývá to z návrhu společného postoje Berlína a Paříže, o němž informovala agentura Reuters. Turistická víza pro ruské občany jsou jedním z témat neformálního zasedání unijních ministrů zahraničí, které v úterý začíná v Praze. Diplomaté už dříve avizovali, že EU se zřejmě shodne na kompromisu – pozastavení zjednodušeného vydávání víz.

Ministři obrany zemí Evropské unie se shodli na potřebě připravit výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky, řekl v úterý šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zdůraznil, že ministři nerozhodli přímo o spuštění mise, protože šlo o neformální setkání, shodli se ale na potřebě zahájení přípravných kroků. Po setkání ministrů v Praze také dodal, že EU je v podpoře Ukrajiny jednotná a bude jí pomáhat tak dlouho, jak to bude zapotřebí.

V Praze se sešli ministři spravedlnosti a vnitra v rámci českého předsednictví v Radě EU. Na tomto setkání podepsaly moldavská ministryně vnitra Ana Ravencová a eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová rozhodnutí o tom, že v moldavském hlavním městě Kišiněvě vznikne platforma Evropské unie, která sdruží bezpečnostní experty zemí EU pro boj s mezinárodním organizovaným zločinem. Jejím cílem je posílit vnitřní bezpečnost Moldavska a ochranu jeho hranic.

Na vrcholném setkání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, konané v Helsinkách, se sešlo 51 šéfů států a vlád, včetně prezidenta Václava Havla. Ve svém projevu Havel zdůraznil, že dosavadní evropské mírové pořádky se hroutí. A formuloval výzvu k upevnění nového systému, jenž by odpovídal nárokům jedenadvacátého století. Jeho následná dvoustranná jednání se světovými státníky pak provázela otázka možného rozpadu Československa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992. 

Neformální summit Evropské unie se uskuteční v Praze v říjnu, oznámil premiér Petr Fiala (ODS) po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Schůzka se má podle Michela uskutečnit 6. a 7. října. Tématem má být širší spolupráce Evropské unie s nečlenskými státy.

Severoatlantická aliance jedná o situaci na svém jižním křídle, o potravinové krizi a jejích dopadech na bezpečnost. Švédsko a Finsko v úterý podepíší přístupové protokoly ke vstupu do NATO, oznámil na tiskové konferenci generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Protokoly musí ratifikovat všechny členské státy. Lídři evropských států hovořili o pokračování podpory Ukrajině. Americký prezident Joe Biden přislíbil další vojenskou pomoc z USA ve výši osmi set milionů dolarů.

Turecko souhlasilo s podporou členství Finska a Švédska v Severoatlantické alianci. Změna tureckého postoje přišla na madridském summitu podle finského prezidenta Sauliho Niinistöa poté, co tato trojice zemí podepsala společné memorandum, které obavy Turecka řeší. Souhlas Turecka se vstupem severských zemí do Aliance potvrdil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters řekl lídrům ze skupiny velkých světových ekonomik na summitu G7, že by si přál, aby válka s Ruskem skončila do konce roku, dříve než nastane zima. Zároveň požádal o další protiruské sankce, protiletecké systémy a pomoc s vývozem obilí a poválečnou rekonstrukcí země. Reuters se odvolává na informace od nejmenovaných činitelů Evropské unie.

Žádný stát se nemůže dokonale připravit na případné brzké přerušení dodávek ruského zemního plynu, ale Česko se připravuje několika různými cestami v maximální rychlosti. Po summitu EU to v pátek uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tím na nepotvrzené zprávy médií, že Moskva ukončí dodávky od 11. července při technické odstávce. Lídři EU nenašli recept na vysoké ceny energií, EK do konce léta navrhne reformu.

Delegace ve volbách vítězných stran ODS a HZDS se napočtvrté dohodly na programovém prohlášení nové vlády. Po dvanáctihodinovém jednání o tom v noci informovali Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Sdělili také, jak si představitelé obou stran představovali tolik diskutovanou otázku rozdělení Československa na dva státy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v první části mimořádného summitu neshodli na podrobnostech embarga na dovoz ruské ropy. Sdělil to diplomatický zdroj, podle kterého ale summit patrně podpoří obecný závazek k ukončení dovozu ruské ropy tankery. Detaily se však budou dojednávat až v následujících dnech. Před půlnocí na jednání navázala pracovní večeře, jejímž tématem byla vedle protiruských sankcí a podpory Ukrajiny také energetika.

Jednání mezi Tureckem a zástupci Finska a Švédska ohledně členství v Severoatlantické alianci nebyla na očekávané úrovni, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara podle něj nemůže souhlasit s tím, aby do NATO vstoupily země, které podporují terorismus. V neděli o tom informovala turecká televizní stanice TRT Haber. V neděli také jednaly státy Evropské unie o ropném embargu. Před pondělním summitem ale nenašly shodu.

Česko v pátek navštívila britská ministryně zahraničí Liz Trussová. S šéfem české diplomacie Janem Lipavským (Piráti) se shodla na potřebě další vojenské i politické podpory Ukrajiny a nutnosti pracovat na obnově napadené země. Společně hovořili také o budoucnosti NATO a o tom, jak podpořit úsilí Finska a Švédska ve vstupu do Aliance. Trussová se také zúčastnila vzpomínkové akce k 80. výročí operace Anthropoid.

Po rozpadu Sovětského svazu československá a ruská diplomacie usilovaly o budování korektních vztahů, takže ministři zahraničí obou zemí mohli v únoru 1992 podepsat dohodu o přátelství a spolupráci. Tři měsíce poté se tito diplomaté krátce setkali na ruzyňském letišti, aby si ujasnili postoje v zahraniční politice.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Přípravy českého předsednictví Evropské unii vrcholí, začne 1. července. Jedním z cílů je uspořádat summit, kterého by se zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dalšími tématy českého předsednictví mají být energetická bezpečnost, uprchlická krize a zvyšování obranyschopnosti EU.

Spojené státy budou 12. května spolupořádat světový summit o ukončení pandemie covidu-19 a o strategiích pro budoucí hrozby pro lidské zdraví. Koronavirus se nyní výrazně projevuje například v Číně. Tamní finanční metropole Šanghaj oznámila tři úmrtí nakažených lidí, což tam představuje první oficiálně potvrzené případy zemřelých v nynější vlně epidemie, informovala agentura Reuters.

Koalice vedená Saúdskou Arábií oznámila, že od středečního rána pozastavuje své vojenské operace v Jemenu. Jednostranně vyhlášené příměří má podle ní pomoci vytvořit pozitivní atmosféru během blížícího se muslimského postního měsíce ramadánu a zajistit příznivé podmínky nezbytné pro úspěch při vyjednávání mezi stranami konfliktu, napsaly světové tiskové agentury.

Americký prezident Joe Biden v neděli řekl, že v sobotním projevu nevyzýval ke změně režimu v Rusku. Biden při návštěvě Polska prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin nemůže zůstat u moci. Slovensko a Lotyšsko podporují sankce proti Rusku s tím, že válka se Rusku nesmí vyplatit. Státy skupiny G7 zase odmítly platit za ruský plyn v rublech. Německo varuje obyvatele před používáním symbolu Z. Polsko opustili vyhoštění ruští diplomaté.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na embargu na dovoz ruských energií ani jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny a umožnit lidem z ostřelovaných měst odejít či do nich dostat humanitární pomoc. Lídři v závěrech prvního dne summitu také slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i země, které je přijímají.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také USA z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. V Bruselu ve čtvrtek začne mimořádný summit NATO, na kterém chce k vyslání mírové mise vyzvat své spojence Polsko. Ministerstvo zahraničí Polska si ve středu ráno předvolalo ruského velvyslance, Varšava později oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů, které viní ze špionáže.