Summit strana 5 z 5

V Bruselu skončil summit Severoatlantické aliance (NATO). Lídři zemí se na něm zavázali ke zvyšování výdajů na obranu. V závěrečném usnesení také prohlásili, že Moskva ohrožuje bezpečnost spojenců z Aliance. Česka se přímo týká právě vztah k Rusku i požadavek dvou procent z hrubého domácího produktu na obranu. Poslanci Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Pavel Žáček (ODS) vidí ve splnění závazku nutnost. Pro navýšení rozpočtu na obranu je i šéf resortu Lubomír Metnar (za ANO), podle něj ale musíme také brát v potaz ekonomickou realitu.

Ekonomicky silné země skupiny G7 poskytnou v následujícím roce miliardu vakcín proti covidu-19 chudým zemím, aby mohly naočkovat svoji populaci. Na tiskové konferenci po skončení summitu to řekl britský premiér Boris Johnson. V prohlášení vydaném po třídenním jednání G7 v Cornwallu také mimo jiné účastníci slíbili další peníze na boj proti globálnímu oteplování a kritizují Čínu.

Ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s blížícím se summitem s americkým prezidentem Joem Bidenem uvedl, že hlavní bude obnovit osobní kontakt a zavést dialog. Informují o tom ruské tiskové agentury. Oba prezidenti se sejdou ve středu ve Švýcarsku. Rusko-americké vztahy jsou v poslední době mimořádně napjaté kvůli řadě neshod. Podle Putina jsou dokonce nejhorší za řadu let. Řekl to v rozhovoru pro americkou NBC. Biden v neděli na summitu zemí G7 sdělil, že s tímto výrokem souhlasí, informovala agentura Reuters.

Politici se s lepšící epidemickou situací vracejí k zahraničním cestám. Třeba prezident Miloš Zeman tento týden navštívil Rakousko a v neděli odlétá na summit NATO do Bruselu. Senát zase počítá s návštěvou Braniborska, Saska a Španělska.

Česko nebude schopné do roku 2024 dávat na obranu země slibovaná dvě procenta HDP. ČT to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Česká republika tak nesplní svůj vlastní závazek, který dala v roce 2014 vůči Severoatlantické alianci (NATO) na summitu ve Walesu. O výdajích na obranu budou jednat lídři aliančních států i na pondělním summitu v Bruselu. Vláda v pondělí schválila první návrh rozpočtu na rok 2022, který v plánu na rok 2024 počítá s obranným rozpočtem ve výši necelého 1,5 procenta HDP.

Evropská unie je neskutečně silná a životem pulzující organizace, řekl podle Reuters americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron při rozhovoru s ním ocenil, že USA mají opět zájem o spolupráci na světové úrovni. Lídři EU apelovali na britského ministerského předsedu Borise Johnsona, aby dodržoval brexitovou dohodu, kterou s EU podepsal.

Do summitu prezidentů Joea Bidena a Vladimira Putina ve Švýcarsku zbývají necelé dva týdny. Zatímco v hostující Ženevě běží organizační i bezpečnostní přípravy, mezi oběma zeměmi to jiskří. Washington trvá na ochraně lidských práv v Rusku, ale také v Bělorusku. Moskva to odmítá jako vměšování do vnitřních záležitostí a hrozí nejasnými odvetnými kroky.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie vyzvali unijní přepravce k zastavení přeletů Běloruska a k přijetí dalších sankcí vůči Bělorusku. V reakci na nedělní Minskem vynucené přistání civilního letu také chtějí, aby Unie zakázala běloruským aerolinkám přelety a přistání na svém území.

Napjatě očekávané první setkání amerického prezidenta Joea Bidena s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem se odehraje v Ženevě, napsal švýcarský list Tages-Anzeiger s odkazem na „spolehlivé zdroje“. Se stejnou informací přišla rovněž agentura AP, která se odvolává na nejmenované americké činitele.

Další vyhošťování ruských diplomatů ze zemí Evropské unie, o které Praha usilovala v reakci na případ Vrbětice, nebude na programu pondělního summitu. Uvedl to diplomatický zdroj, podle kterého se v unijních kruzích o žádné podobně viditelné akci na podporu Česka nejedná. Mimo jiné proto, že česká žádost nebyla správně načasována. Podle bruselského webu Politico vytkla nedávno německá kancléřka Angela Merkelová českému premiéru Andreji Babišovi (ANO) fakt, že Praha před vypovězením pracovníků ruské ambasády nekoordinovala svou akci s unijními spojenci.

V Portu probíhá neformální summit Evropské unie. Lídři členských zemí se neshodli na uvolnění patentů. Zásadní podle EU je, aby další západní země začaly více vyvážet vakcíny a aby se mimoevropským státům dostalo technické podpory k jejich výrobě. Účastníci summitu se věnují také sociálním tématům. Shodli se na pomoci v zaměstnanosti a na sociálně spravedlivé ekonomice.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) odmítl informace serveru Seznam Zprávy, že chtěl na plánované cestě do Moskvy vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V a uspořádání summitu amerického a ruského prezidenta v Praze.

Čína chce za pět let začít snižovat spotřebu uhlí. Oznámila to na klimatickém summitu pořádaném americkým prezidentem Joem Bidenem. Staví přitom další bloky tepelných elektráren doma i ve světě – mimo jiné v bosenské Tuzle. Čína je považována za největšího znečišťovatele ovzduší na světě.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.

Americký prezident Joe Biden plánuje virtuální klimatický summit za účasti světových lídrů. Měl by se uskutečnit 22. a 23. dubna. Hlava Spojených států na setkání pozvala celkem čtyřicet státníků včetně ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho čínského protějšku Si Ťin-pchinga. O summitu ve svém prohlášení informoval Bílý dům. Avizoval, že do konání rozhovorů oznámí „ambiciózní“ cíl ohledně snižování emisí skleníkových plynů v nejbližších letech.

Vakcíny Pfizer/BioNTech z urychlené dodávky deseti milionů dávek by se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) měly použít na vyvážení nerovností v distribuci mezi státy EU. Premiér to řekl po videosummitu unijních lídrů. Babiš ocenil přístup předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové i šéfa Evropské rady Charlese Michela k tématu. Problém nerovnoměrných dodávek se podle něj musí vyřešit a EU musí pomoci státům, které jsou na tom nejhůř.

Evropská unie musí urychlit výrobu a distribuci vakcín proti covidu-19 a přísněji kontrolovat jejich vývoz. Shodli se na tom ve čtvrtek prezidenti a premiéři členských zemí bloku. Jednotu ale nenašli v pohledu na kompenzaci nyní nerovného rozdělení dávek, které požaduje Rakousko nebo Česko. Dalšími kroky pověřili velvyslance členských států. Lídři EU jednali ve čtvrtek také s americkým prezidentem Joe Bidenem o spolupráci na globálních tématech.

Navzdory telefonátům britského premiéra Borise Johsona s unijními politiky se stále nedaří vyřešit spor o dodávky vakcíny AstraZeneca. Britové obviňují Evropskou unii, že zadržuje dodávky do Británie, AstraZeneca zase dlouhodobě nedodržuje nasmlouvané dodávky do Unie. Před tím, že by EU mohla přikročit k omezením vztahujícím se na export vakcín vyrobených farmaceutickými firmami v unijních zemích do států vně bloku, varovala minulý týden předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Prezidenti zemí Visegrádské skupiny, tedy Polska, Česka, Maďarska a Slovenska, si připomínají třicetileté výročí tohoto neformálního regionálního uskupení. Hostitelem dvoudenního summitu je polský prezident Andrzej Duda, který setkání věnované debatám o boji proti koronaviru, energetické bezpečnosti nebo mezinárodních vztazích uspořádal v rezidenci nedaleko letoviska Jurata na poloostrově Hel.

Lidem z nejpostiženějších států pandemií covidu-19 se zkomplikuje cestování po Evropě. Unijní politici odsouhlasili, že zavedou nový stupeň rizikové země – na škále bude mít tmavě červenou barvu a lidé budou potřebovat test, aby ji mohli opustit.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve čtvrtek na bruselském summitu prolomili pat kolem budoucího sedmiletého rozpočtu a krizového koronavirového fondu, jejichž schválení dosud blokovalo Maďarsko a Polsko. Šéfové států a vlád se shodli na pravidlech, za nichž bude čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním nezávislosti justice. Informoval o tom mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michel. EU také prodlouží sankce vůči Rusku.

Ve Francii vyvrcholila Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě podpisem Pařížské charty za novou Evropu. Ta vyhlásila nové základní zásady bezpečnostní politiky po konci studené války a zavázala se k  dodržování lidských práv včetně ochrany a podpory práv národnostních menšin. Výsledky konference po návratu do vlasti hodnotil i prezident Václav Havel, který promluvil také o významu NATO. Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Evropa upouští od vzájemného nepřátelství. Na pařížské Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě přijali zástupci zúčastněných zemí včetně Československa dohodu o radikálním snížení stavu zbraní. Dohoda se týkala Varšavské smlouvy i Severoatlantické aliance.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990. 

Evropská unie soudí, že prezidentské volby v Bělorusku nebyly ani svobodné, ani spravedlivé, a proto neuznává jejich výsledek. Uvedl to předseda Evropské rady Charles Michel po mimořádném summitu. „Jsme na vaší straně,“ vzkázal Michel podle agentury Reuters demonstrantům v Bělorusku, kteří jedenáctý den žádají odchod prezidenta Alexandra Lukašenka. Česká sněmovna násilí v Bělorusku odsoudila a podpořila postup vlády.