Unijní špičky míří do Pekingu. Jednat budou o přístupu evropských firem na čínský trh i o ruské agresi

3 minuty
Události: Summit EU a Číny
Zdroj: ČT24

Poprvé od pandemie se ve čtvrtek osobně setkají představitelé Evropské unie a Číny. Vztahy jsou napjaté. Evropa se snaží zbavit závislosti na čínských surovinách a technologiích a také vyrovnat masivní obchodní deficit. Na summitu chce zároveň přesvědčovat Peking, aby tlačil Rusko k ukončení agrese na Ukrajině.

Zářijovému autosalonu v Mnichově dominovaly elektrické vozy. Evropské značky se snaží dohnat náskok, který si v tomto odvětví vytvořila Čína. Na veletrh poslala 75 firem, což je dvojnásobek oproti předchozímu ročníku.

„Evropské automobilky raději co nejdéle vydělávaly peníze na stávajících technologiích jako spalovací motory a odkládaly investice do elektroaut. Tato strategie se jim vymstila,“ komentoval to Niclas Poitiers, výzkumný pracovník z think-tanku Bruegel.

Čínské státní dotace


Jenže Evropská komise má podezření, že to není jen um výrobců, ale i skryté dotace čínské vlády, které snižují cenu aut. Jejich podíl na evropském trhu je malý, s přechodem na elektromobilitu však poptávka poroste.

„Globální trhy jsou zaplavené levnějšími čínskými elektroauty. A jejich cenu uměle drží dole obrovské státní dotace. To způsobuje pokřivení našeho trhu,“ podotkla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Šetření možných dotací – a toho, jestli škodí evropskému průmyslu – potrvá měsíce a může vyústit v uvalení dodatečných cel na elektroauta z Číny. Peking mluví o protekcionismu a neférové praktiky odmítá.

„Případné přijetí sankcí se může zároveň negativně projevit přijetím nějakých protisankcí, s čímž je potřeba počítat,“ konstatoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Obří schodek obchodní bilance


Snaha ochránit evropské firmy před agresivní čínskou konkurencí a zajistit jim přístup na čínský trh bude jedním z témat společného summitu. Evropu trápí obří schodek v obchodování s Pekingem, v přepočtu jde o deset bilionů korun.

„Zabýváme se velmi citlivě otázkou, kde je ta zdravá míra liberálního trhu, otevřeného trhu a zároveň ochrany vlastních zájmů, abychom nepoškodili vlastní byznys,“ shrnul prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Naposledy se šéfové evropských institucí s čínským vedením sešli v roce 2019 v Bruselu. To byla ale jiná doba, bylo to před pandemií a před plnohodnotnou ruskou válkou proti Ukrajině.

Evropa mluví o tom, že se musí ve vztahu s Čínou zbavit rizik, třeba závislosti na zelených technologiích. Asijskou velmoc chce také přesvědčit, aby přestala Rusku pomáhat s obcházením sankcí tím, že mu posílá zboží s vojenským využitím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 48 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...