Nikdo nesmí být ponechán stranou, řekl Pavel na summitu OSN o udržitelném rozvoji

Nahrávám video
Projev Petra Pavla na summitu OSN
Zdroj: ČT24

„Česko si je plně vědomo své globální odpovědnosti,“ řekl prezident Petr Pavel na summitu OSN o udržitelném rozvoji v New Yorku. Na něm země hodnotí pokrok v plnění cílů stanovených před osmi lety v rámci takzvané Agendy 2030. Ta měla podpořit ekonomickou prosperitu, sociální spravedlnost a také ochranu životního prostředí. Pavel vystoupil na plénu jménem skupiny 46 zemí, takzvaných Pathfinders, a zavázal se k naplnění Pařížské dohody.

„V roce 2015 se světoví lídři dohodli na tom, že je třeba učinit naši planetu příjemnější pro život. Bohužel o osm let později je cesta k naplnění cílů udržitelného rozvoje ve velkých nesnázích,“ řekl Pavel na summitu.

Připomněl následky pandemie nemoci covid-19 i ruské invaze na Ukrajinu, které jsou podle něj „katastrofální“. Kromě lidského utrpení vede válka také k potravinové a energetické krizi a má dopady i na plnění cílů udržitelného rozvoje, řekl. Upozornil, že žijeme „v záplavě překrývajících se krizí“.

Vyslovil se proto pro „podporu ambiciózních opatření k rychlému plnění cílů udržitelného rozvoje“ do roku 2030. Své globální odpovědnosti si je vědomo také Česko, řekl prezident na summitu. Kromě naplnění Pařížské dohody se proto Česká republika chystá přispět částkou čtyř milionů dolarů (asi 92 milionů korun) do Zeleného klimatického fondu na období 2024 až 2027, uvedl Pavel. O kroku už dříve rozhodla česká vláda.

„Zavazujeme se vytvořit národní platformu pro sledování a podávání zpráv o plnění cílů udržitelného rozvoje,“ doplnil. „Abychom dosáhli společného cíle do roku 2030, musíme naléhavě poukázat na vazbu mezi mírem, bezpečností, rozvojem, klimatem, životním prostředím a lidskými právy, a také klást větší důraz na mír, spravedlnost a silné instituce,“ uvedl prezident na závěr svého zhruba pětiminutového vystoupení.

Prezident Pavel odsoudil ruskou agresi i při pondělní schůzce s předsedou Valného shromáždění OSN Dennisem Francisem. Zdůraznil na ní, že ruský vpád na Ukrajinu je pošlapáním Charty OSN a základních principů, na kterých organizace stojí, sdělil tiskový odbor Hradu.

Kromě Pavla na fóru hovořila například i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo prezidenti Palau, Sierry Leone či Kuby. Rovněž von der Leyenová ve svém vystoupení zmínila „zničující dopad ruské války na Ukrajině“.

Národní závazky

Členské státy OSN si v roce 2015 vytyčily dohromady sedmnáct cílů udržitelného rozvoje, které se týkají například boje s chudobou, hladem a násilím, změnami klimatu nebo úsilí o spravedlivější a ekonomicky stabilnější společnost. Český prezident je při této příležitosti mluvčím zemí, které se zaměřují na téma míru, spravedlnosti a silných institucí.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) začátkem září novinářům sdělil, že prezident bude na summitu OSN prezentovat i národní závazky, které se týkají odklonu od fosilních paliv a přechodu k obnovitelným zdrojům, regenerace přírody nebo ochrany ovzduší.

Skupina odborníků před summitem zveřejnila v časopise Science analýzu, podle které se zatím cíle udržitelného rozvoje z většiny nepodařilo přetavit v realitu. Zároveň vyzvala, aby zejména bohaté státy projevily větší solidaritu a aby si tváří v tvář hrozící klimatické krizi stanovily ambicióznější úkoly.

Prezident Pavel, který tento týden vede českou delegaci na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, měl v pondělním programu i několik dvoustranných schůzek, například s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem. Mluvili spolu mimo jiné o možnosti korejských investic do takzvané gigafactory v Česku. „Korejská strana má velký zájem na rozvoji spolupráce s Českou republikou v řadě oblastí, nejenom v jaderné energetice, ale například i ve vysokorychlostních tratích, případně vyspělých technologiích,“ uvedl Pavel po jednání s Jun Sok-jolem.

Pavel se setkal se také s gruzínským premiérem Iraklim Garibašvilim nebo s předsedou Amerického židovského výboru (AJC) Tedem Deutschem.

V newyorském sídle OSN zčíná ambiciózní klimatický summit ve středu, o dva dny později 78. zasedání Valného shromáždění OSN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 8 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 8 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 9 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 14 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 15 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...