Sluneční soustava strana 2 z 5

Planeta, která je pohlcená svou hvězdou, je oblíbeným prvkem vědeckofantastického žánru. Ale přestože se objevuje v tolika sci-fi, ve skutečnosti něco takového vědci nikdy nepozorovali. Až doposud.

Brněnská společnost OHB Czechspace od března pracuje na přípravě studie proveditelnosti pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Týká se možností využití jaderného paliva pro vesmírné mise.

V pátek z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala raketa Ariane 5 s obří sondou Juice, která se tak vydala na osm let dlouhou cestu k Jupiteru. Úkolem sondy je kromě zkoumání systému největší planety Sluneční soustavy také prostudovat trojici jejích ledových měsíců: Callisto, Europu, a zejména největší měsíc Ganymedes. Mimo jiné se pokusí zjistit, jestli se na nich může vyskytovat život. Na projektu pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) se podíleli i čeští vědci.

Noah Petro je americký geolog, který se stal hlavním vědcem pro misi Artemis 3. Ta by měla přistát na Měsíci s lidskou posádkou, poprvé od roku 1972. Petro poskytl České televizi rozhovor, ve kterém popsal, proč je návrat člověka na naši přirozenou družici tak důležitý a jakou v něm hraje roli.

Zatím největší záblesk gama záření, který prošel Sluneční soustavou loni v říjnu a detekovalo ho mnoho kosmických sond, pozorovala také nejmenší astrofyzikální družice GRBAlpha. Za analýzu dat z minidružice je zodpovědná výzkumná skupina astrofyziky vysokých energií z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Malá družice díky svým vlastnostem rozšířila zjištění velkých kosmických misí.

Webbovu vesmírnému teleskopu se podařilo zjistit, jak teplá je pevná exoplaneta TRAPPIST-1 b. Protože obíhá blízko kolem extrémně žhavé hvězdy a sama není příliš velká, nebylo to až doposud možné. Mezinárodní tým vědců nyní využil vesmírný teleskop NASA Jamese Webba.

Vědcům se podařilo vysvětlit neočekávanou dráhu tajemného vesmírného tělesa nazvaného Oumuamua, které jako první objekt z cizího hvězdného systému proletělo v roce 2017 kolem Slunce. Ve studii zveřejněné v časopise Nature došli k závěru, že jeho pohyb ovlivnilo uvolňování molekul vodíku při průletu Sluneční soustavou. Zastánce teorie, podle které může být Oumuamua důkazem o existenci mimozemské civilizace, ale nová hypotéza nepřesvědčila.

Japonská mise, která odebrala vzorky prachu z planetky, zveřejnila, že tato hmota obsahuje základní stavební prvky, z nichž vzniká život. Analýza těchto sloučenin navíc říká, že se mohou vyskytovat na různých místech v kosmu.

Zatím nejlepší stavební hmotou, která by se dala použít pro budování základen na Marsu a Měsíci, je škrob, který se dá získat z brambor. Pokud by se obohatil lidskými slzami nebo dalšími tělními tekutinami a smíchal s tamními horninami, vznikl by materiál, jenž pevností předčí beton.

Vědci objevili nový systém prstenců kolem trpasličí planety na okraji Sluneční soustavy. Tento prstencový systém ale odporuje tomu, co astrofyzika o těchto objektech ví – obíhá mnohem dále, než je pro jiné prstencové systémy typické. Podle autorů objevu to zpochybňuje dosavadní teorie o vzniku prstencových systémů.

Astronomové objevili dvanáct nových měsíců kolem Jupiteru. Má jich tak dohromady 92, což je více než kterákoli jiná planeta Sluneční soustavy. Popsali to astronomové na webu Sky and Telescope.

Na mezinárodní konferenci v New Orleans vyhráli vědci z ČVUT soutěž o nejpřesnější předpověď počasí a soutěž na modelaci atmosféry exoplanet. Výherci působí jako odborníci na umělou inteligenci na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT). Každoročně se během konference koná několik soutěží, kde se řeší úlohy od základního výzkumu po AI aplikace. Češi se akce účastnili spolu s dalšími deseti tisíci odborníky z celého světa.

Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil svou první exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Vzdálený svět má téměř stejnou velikost jako Země. Spolu s informacemi o této exoplanetě Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila nový snímek hvězdokupy NGC 346, jedné z nejdynamičtějších oblastí zrodu hvězd v blízkých galaxiích.

Sluneční sonda Solar Orbiter se přiblížila rekordně blízko naší hvězdě a pořídila při tom záběry, které ji ukazují v doposud neviděném detailu.

Agentura NASA odhalila led v kráteru na Marsu nedaleko rovníku. Jeho přítomnost v těchto místech může být rozhodující pro misi člověka na planetu, uvedla agentura.

Starší modely předpokládaly, že vznik Měsíce trval měsíce nebo roky a že se na něm podobně podílela Země a těleso, které do ní narazilo. Nová hypotéza ale naznačuje, že všechno se odehrálo úplně jinak. Vychází ze zatím z nejdetailnější simulace této srážky.

Malý měsíc Dimorphos, do kterého na konci září cíleně narazila sonda americké vesmírné agentury NASA v rámci mise planetární obrany, za sebou nyní vleče tisíce kilometrů dlouhý pás úlomků. Výjev, na kterém Dimorphos vypadá jako kometa s dlouhým chvostem, zachytili astronomové teleskopem v Chile.

Vědci se pokusili vysvětlit záhadu bouří na Jupiteru. Nový výzkum chce odpovědět na otázku, jak je možné, že tamní obrovské cyklony vydrží bez větších změn celé roky.

Mezinárodní výzkumný tým v pondělí odhalil první snímky mlhoviny v Orionu pořízené vesmírným teleskopem Jamese Webba. Dokázaly proniknout za prachový závoj, který ukrýval, co se v tomto místě děje.

Americká sonda Voyager 1 dosáhla při výzkumu vesmíru, a zejména vzdálených oblastí Sluneční soustavy řady prvenství, mezi které patří i to, že 25. srpna 2012 opustila jako první člověkem vyrobené těleso heliosféru. Do kosmu stroj zamířil před 45 lety – 5. září 1977.

Astronomové poprvé použili vesmírný teleskop Jamese Webba k pořízení přímého snímku exoplanety – tedy vzdálené planety mimo Sluneční soustavu. Tento objekt patří mezi takzvané plynné obry, což znamená, že nemá skalnatý povrch a nemůže být obyvatelný.

Vesmírný teleskop NASA Jamese Webba zachytil první jasný důkaz přítomnosti oxidu uhličitého v atmosféře planety mimo Sluneční soustavu. Nejde zatím o žádný důkaz života – na této planetě nejspíš být žádný nemůže. Ale pro vědce je to i tak skvělá zpráva: Webbův dalekohled totiž bude moci tento plyn související s životem najít i na planetách, které takové podmínky mají.

Vesmírný teleskop Jamese Webba zachytil zuřící bouře, prudký vichr i polární záře Jupiteru. Na dvou nově zveřejněných snímcích se vyjímá největší planeta Sluneční soustavy i společně s několika měsíci a prstenci.

Sonda Voyager 2 je skoro dvacet miliard kilometrů daleko od Země a vědcům slouží přesně pětačtyřicet let. Během své cesty mimo jiné zblízka prozkoumala dvě nejvzdálenější planety Sluneční soustavy, Uran a Neptun. Data ze své vesmírné plavby posílá dodnes.