Česká kosmická mise SLAVIA úspěšně dokončila přípravnou fázi. Jejím cílem je vynést na oběžnou dráhu země dva mikrosatelity vybavené pokročilými technologiemi pro hledání zdrojů surovin ve vesmíru. Odstartovat by měla v roce 2027.
Lidstvo v nadcházejících letech plánuje návrat na Měsíc, který se má stát branou pilotovaných letů k Marsu i misí do vzdálenějších koutů Sluneční soustavy. Ambiciózní ideje počítají s využitím zdrojů vody a kovů přímo na Měsíci, Marsu nebo asteroidech. Tato tělesa by navíc ve vzdálenější budoucnosti mohla poskytnout další suroviny důležité pro elektroniku, energetiku a pokročilé strojírenství.
Mapování nerostného bohatství v kosmu vyžaduje odlišný přístup než jejich vyhledávání v pozemských podmínkách. Řešením se mohou stát levné a lehké mikrosatelity nebo malá vozítka, která automaticky udělají práci za kosmonauty a prohledají mnohem větší oblast než velké a drahé družice, a navíc za zlomek ceny.
Česká kosmická mise SLAVIA by těmto technologiím a konceptům měla vydláždit cestu. „Bylo by skvělé, kdyby se Česko stalo velmocí ve vývoji miniaturních přístrojů, které jsou schopné poskytnout kompletní informaci o prvcích, chemických sloučeninách, minerálech a horninách na jakémkoli zkoumaném tělese ve vesmíru. SLAVIA má všechny předpoklady být tím prvním krokem,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd. „Je to běh na dlouhou trať, ale čeští vědci jsou na tento závod velmi dobře připraveni.“
Přípravu mise zaštítila Evropská kosmická agentura (ESA) a podpořilo ji tuzemské ministerstvo dopravy.
Miniaturní balení revolučních technologií
Misi SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications) tvoří dva mikrosatelity o rozměrech 20 krát 20 krát 40 centimetrů na oběžné dráze Země. Družice budou vybaveny třemi přístroji, přičemž tím nejdůležitějším bude hmotnostní spektrometr. Na palubě bude také širokospektrální kamera pro detekci obecných kovů v meteorech a anténní systém pro záznam a zaměření jejich rádiových signálů.
Hmotnostní spektrometr s vysokým rozlišením HANKA (Hmotnostní ANalyzátor pro Kosmické Aplikace) dokáže detailně zkoumat chemickou a mineralogickou skladbu meziplanetárního prachu a mikrometeoroidů. „Je to první vesmírný projekt, při kterém bude hmotnostní analýza s vysokým rozlišením probíhat přímo ve vesmíru, nikoli až v pozemských laboratořích po návratu vzorků,“ upřesňuje Ján Žabka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, který hmotnostní spektrometr HANKA vyvíjí.
Kamera Vesna zase zaznamená v širokém rozsahu vlnové délky záření meteorů a detekuje otisky spektrálních čar různých prvků. Fyzikální parametry plazmatu pak upřesní antény Říp-2, které zachytí odrazy a emisi jeho rádiových signálů, což se zatím nikdy z oběžné dráhy nepovedlo. Anténa umí také detekovat dopady prachových zrn na družici a měřit rádiové signály atmosférických výbojů.
„Udělat dvojče jedné družice stojí zlomek ceny konstrukce jednoho satelitu. Proto je také cílem mise vyvinout zcela nové technologie, které budou připraveny k sestavení jakékoli vhodné mise vybavené naprosto převratnou univerzálně použitelnou instrumentací pro bezprecedentně komplexní chemickou a mineralogickou analýzu, ale s již velmi nízkými náklady,“ nastiňuje vedoucí Oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Martin Ferus.
Česko podle něj může získat vedoucí pozici ve vývoji a využití těchto nových všestranných zařízení. „Přístroje HANKA, Vesna a Říp-2 se dají použít nejen na malých satelitech podobných misi SLAVIA, ale také pro lunární a marsovská vozítka či přistávací sondy,“ dodává Ferus.
