Sluneční soustava strana 4 z 5

Sonda Trace Gas Orbiter (TGO) Evropské kosmické agentury (ESA) objevila na Marsu pod povrchem rozsáhlého systému kaňonů Valles Marineris zřejmě velké množství vody. Agentura o tom informovala na svém webu. TGO je součástí projektu ExoMars, na němž se ESA podílí s ruskou vesmírnou agenturou Roskosmos.

Sonda americké vesmírné agentury NASA Parker Solar Probe proletěla vnější atmosférou Slunce, takzvanou korónou. Podle NASA je to poprvé, co se sonda „dotkla“ Slunce. Vědci o úspěchu informovali v úterý během zasedání Americké geofyzikální unie a také v odborné studii.

Evropská kosmická agentura (ESA) chystá novou výzkumnou misi Ariel, která by měla přinést další poznatky o planetách kroužících mimo Sluneční soustavu, neboli exoplanetách. Nový vesmírný teleskop by měl odstartovat v roce 2029 a během čtyř let prozkoumat asi tisícovku exoplanet.

Mezinárodní vědecký tým identifikoval nepříliš vzdálenou planetu u cizí hvězdy. O „druhou Zemi“ se sice nejedná, ale těleso je zajímavé mnoha svými vlastnostmi – například povrchovou teplotou až 1500 stupňů Celsia či nadprůměrnou rychlostí. Na objevu se podíleli i čeští vědci z Akademie věd.

Umělá inteligence nalezla tři stovky doposud neznámých planet ve vzdálených slunečních soustavách. Podařilo se jí to hloubkovou analýzou dat z v současnosti již nefunkčního Keplerova teleskopu.

Odlet teleskopu Jamese Webba do vesmíru se odkládá přinejmenším do 22. prosince. Po incidentu během příprav ke startu se zařízení musí opět otestovat, informoval Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Start Webbova dalekohledu, který má v budoucnu nahradit již dosluhující Hubbleův teleskop, se původně plánoval na březen, ale kvůli pandemii se musel přeložit nejprve na listopad a později na 18. prosince.

Z floridského Mysu Canaveral odstartovala raketa Atlas V, která vynesla do vesmíru sondu Lucy. Ta míří k asteroidům doprovázejícím planetu Jupiter na oběžné dráze kolem Slunce. Její mise má trvat dvanáct let a má přispět k pochopení formování Sluneční soustavy.

Nová studie přináší detailní snímky hned dvaačtyřiceti těles ze Sluneční soustavy a podle astronomů představuje důležitý pokrok ve výzkumu asteroidů. Záběr umožnily moderní pozemní teleskopy a slovy autorů „pomáhá ke zodpovězení základní otázky života, vesmíru a vůbec“.

Evropsko-japonská sonda BepiColombo poslala na Zemi své první fotografie planety Merkur, okolo které v pátek proletěla ve vzdálenosti méně než dvě stě kilometrů. BepiColombo míří na oběžnou dráhu Merkuru, na kterou vypustí dvě sondy, jednu od Evropské kosmické agentury (ESA) a druhou vyvinutou japonskou vesmírnou agenturou JAXA. Vzhledem k malé vzdálenosti od Slunce je ale cesta na oběžnou dráhu Merkuru poměrně složitá a sonda jí dosáhne až v roce 2025.

Americká vesmírná agentura NASA vybrala místo na Měsíci, kde má za dva roky začít pátrat po vodě a dalších zdrojích její nové robotické vozítko VIPER (neboli Zmije). Bude to západní okraj kráteru Nobile u jižního lunárního pólu, oznámila agentura.

Tým astronomů získal pomocí dalekohledu ESO/VLT dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Díky tomu určil tvar a zpřesnil odhad hmotnosti tohoto podivného asteroidu, který vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.

Astrobiolog Paul Davies, jehož knihy o astrofyzice vyšly i v Česku, popsal, jak klíčovou roli by měly mít viry v životě na kosmické úrovni. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že něco podobného virům by mohlo být součástí života úplně všude.

Důkazy o existenci života mimo Sluneční soustavu mohou být objeveny během dvou až tří let, uvedli odborníci poté, co přehodnotili, jaké druhy planet lze pokládat za obyvatelné.

Mezinárodní astronomická unie (IAU) na svém valném shromáždění v Praze před 15 lety vyřadila Pluto ze seznamu planet ve Sluneční soustavě a zařadila ho mezi takzvané trpasličí planety.

Mezi mnoha měsíci Sluneční soustavy vyniká Saturnův Titan. Je jediný, o němž se ví, že má silnou atmosféru a kapaliny na svém povrchu. A dokonce má i podobný systém počasí jako Země, jen na něm místo vody prší metan. Mohl by se zde také nacházet nějaký druh života? Odpověď na tuto otázku má být cílem mise Dragonfly neboli Vážka.

Jsou červené, jsou dost velké a jejich vlastnosti říkají, že v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem nemají co pohledávat. Dvě nově objevené planetky vypadají podle japonské vesmírné agentury JAXA mnohem více jako tělesa, která se nacházejí za oběžnou drahou Neptunu – což podle astronomů velmi dobře ukazuje, jak chaotické podmínky v době mládí Sluneční soustavy panovaly.

Majitel společnosti Blue Origin Jeff Bezos v pondělí napsal NASA otevřený dopis, ve kterém nabízí slevu dvě miliardy dolarů, aby jeho společnost mohla postavit modul pro přistání na Měsíci.

Astronomové poprvé objevili důkazy o přítomnosti vodní páry v atmosféře Jupiterova měsíce Ganymedu. Ta podle nové studie vzniká při přeměně ledu na povrchu z pevného skupenství na plyn.

Mezinárodní tým vědců pod vedením významného harvardského astronoma v pondělí oznámil novou iniciativu, která chce hledat důkazy o technologiích mimozemských civilizací.

Vědci našli ve dvou vzorcích ledu odebraných z Tibetské náhorní plošiny v Číně viry staré téměř patnáct tisíc let. Dokázaly tuto hibernaci v ledu přežít – většina z nich se ani vzdáleně nepodobá žádným dosud popsaným virům.

Už roku 2031 by se mohla lidstvu nabídnout neobvyklá podívaná –⁠ zřejmě největší kometa, kterou kdy mohlo pozorovat. Podle současných výpočtů by se mohla dostat až k Saturnu.

Jen málokteré těleso ve Sluneční soustavě přitahuje takovou pozornost jako Saturnův měsíc Enceladus. Už několik pozorování upozornilo na to, že ze všech známých vesmírných objektů má podmínky nejvhodnější pro vznik nebo existenci života. A nový výzkum pro to přináší další pozoruhodné, byť jen nepřímé důkazy.

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala sondu, kterou na počátku 30. let hodlá vyslat k Venuši. Zvolený aparát EnVision bude planetu zkoumat od jádra až po horní vrstvy atmosféry s cílem zjistit, jak a proč se Venuše a Země vyvíjely tak odlišně, oznámila agentura na svém webu.

Americká vesmírná agentura NASA plánuje dvě vědecké mise s cílem studovat atmosféru a povrch planety Venuše. Oznámila to ve středu v tiskové zprávě s tím, že jejich vyvrcholení očekává mezi lety 2028 a 2030. NASA se chystá vyslat sondy k naší sousední planetě poprvé po více než 30 letech.