Evropská kosmická agentura chystá misi vesmírného dalekohledu, který prozkoumá exoplanety

Evropská kosmická agentura (ESA) chystá novou výzkumnou misi Ariel, která by měla přinést další poznatky o planetách kroužících mimo Sluneční soustavu, neboli exoplanetách. Nový vesmírný teleskop by měl odstartovat v roce 2029 a během čtyř let prozkoumat asi tisícovku exoplanet.

Mise může podle ESA přinést pokrok v pátrání po existenci života ve vesmíru, protože z ní mohou vzejít objevy dalších vzdálených planet podobných Zemi.

ESA podepsala kontrakt na konstrukci vesmírného teleskopu v hodnotě 200 milionů eur (pěti miliard korun) s firmou Airbus. Družice s vesmírným dalekohledem určeným pro infračervené snímání zamíří do Lagrangeova libračního bodu vzdáleného asi 1,5 milionu kilometrů od Země, kde díky vyrovnání gravitačního působení Slunce a Země může zaujmout stabilní polohu vhodnou pro dlouhodobé pozorování vzdáleného vesmíru.

Ariel bude první misí zaměřenou na měření chemického složení a teplotních poměrů exoplanet. Podle vědců můžou výsledky pozorování přispět k pochopení raného vývoje vesmíru. 

Čtyřletá mise bude hledat dvojčata Země

Ariel bude studovat složení exoplanet, jejich vznik a vývoj, a to prostřednictvím průzkumu různorodého vzorku přibližně tisícovky extrasolárních planet současně ve viditelné i infračervené části vlnových délek.

Jedná se o první misi zaměřenou na měření chemického složení a tepelné struktury exoplanet, která je spojí s prostředím hostitelské hvězdy. „Vyplní tak významnou mezeru v našich znalostech o tom, jak je chemické složení planety spojeno s prostředím, ve kterém vznikla, nebo zda a jak typ hostitelské hvězdy ovlivňuje fyziku a chemii vývoje planety,“ uvedla ESA.

První exoplanety astronomové pozorovali v roce 1995, od té doby jich popsali asi pět tisíc. ESA v roce 2019 vyslala do vesmíru teleskop Cheops, který zkoumá známé exoplanety z oběžné dráhy Země. Výzkum exoplanet má v plánu i mise Plato, která odstartuje v roce 2026. Ariel bude třetím nástrojem v této řadě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 3 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 4 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 5 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.