Evropská kosmická agentura chystá misi vesmírného dalekohledu, který prozkoumá exoplanety

Evropská kosmická agentura (ESA) chystá novou výzkumnou misi Ariel, která by měla přinést další poznatky o planetách kroužících mimo Sluneční soustavu, neboli exoplanetách. Nový vesmírný teleskop by měl odstartovat v roce 2029 a během čtyř let prozkoumat asi tisícovku exoplanet.

Mise může podle ESA přinést pokrok v pátrání po existenci života ve vesmíru, protože z ní mohou vzejít objevy dalších vzdálených planet podobných Zemi.

ESA podepsala kontrakt na konstrukci vesmírného teleskopu v hodnotě 200 milionů eur (pěti miliard korun) s firmou Airbus. Družice s vesmírným dalekohledem určeným pro infračervené snímání zamíří do Lagrangeova libračního bodu vzdáleného asi 1,5 milionu kilometrů od Země, kde díky vyrovnání gravitačního působení Slunce a Země může zaujmout stabilní polohu vhodnou pro dlouhodobé pozorování vzdáleného vesmíru.

Ariel bude první misí zaměřenou na měření chemického složení a teplotních poměrů exoplanet. Podle vědců můžou výsledky pozorování přispět k pochopení raného vývoje vesmíru. 

Čtyřletá mise bude hledat dvojčata Země

Ariel bude studovat složení exoplanet, jejich vznik a vývoj, a to prostřednictvím průzkumu různorodého vzorku přibližně tisícovky extrasolárních planet současně ve viditelné i infračervené části vlnových délek.

Jedná se o první misi zaměřenou na měření chemického složení a tepelné struktury exoplanet, která je spojí s prostředím hostitelské hvězdy. „Vyplní tak významnou mezeru v našich znalostech o tom, jak je chemické složení planety spojeno s prostředím, ve kterém vznikla, nebo zda a jak typ hostitelské hvězdy ovlivňuje fyziku a chemii vývoje planety,“ uvedla ESA.

První exoplanety astronomové pozorovali v roce 1995, od té doby jich popsali asi pět tisíc. ESA v roce 2019 vyslala do vesmíru teleskop Cheops, který zkoumá známé exoplanety z oběžné dráhy Země. Výzkum exoplanet má v plánu i mise Plato, která odstartuje v roce 2026. Ariel bude třetím nástrojem v této řadě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 4 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...