Evropská kosmická agentura chystá misi vesmírného dalekohledu, který prozkoumá exoplanety

Evropská kosmická agentura (ESA) chystá novou výzkumnou misi Ariel, která by měla přinést další poznatky o planetách kroužících mimo Sluneční soustavu, neboli exoplanetách. Nový vesmírný teleskop by měl odstartovat v roce 2029 a během čtyř let prozkoumat asi tisícovku exoplanet.

Mise může podle ESA přinést pokrok v pátrání po existenci života ve vesmíru, protože z ní mohou vzejít objevy dalších vzdálených planet podobných Zemi.

ESA podepsala kontrakt na konstrukci vesmírného teleskopu v hodnotě 200 milionů eur (pěti miliard korun) s firmou Airbus. Družice s vesmírným dalekohledem určeným pro infračervené snímání zamíří do Lagrangeova libračního bodu vzdáleného asi 1,5 milionu kilometrů od Země, kde díky vyrovnání gravitačního působení Slunce a Země může zaujmout stabilní polohu vhodnou pro dlouhodobé pozorování vzdáleného vesmíru.

Ariel bude první misí zaměřenou na měření chemického složení a teplotních poměrů exoplanet. Podle vědců můžou výsledky pozorování přispět k pochopení raného vývoje vesmíru. 

Čtyřletá mise bude hledat dvojčata Země

Ariel bude studovat složení exoplanet, jejich vznik a vývoj, a to prostřednictvím průzkumu různorodého vzorku přibližně tisícovky extrasolárních planet současně ve viditelné i infračervené části vlnových délek.

Jedná se o první misi zaměřenou na měření chemického složení a tepelné struktury exoplanet, která je spojí s prostředím hostitelské hvězdy. „Vyplní tak významnou mezeru v našich znalostech o tom, jak je chemické složení planety spojeno s prostředím, ve kterém vznikla, nebo zda a jak typ hostitelské hvězdy ovlivňuje fyziku a chemii vývoje planety,“ uvedla ESA.

První exoplanety astronomové pozorovali v roce 1995, od té doby jich popsali asi pět tisíc. ESA v roce 2019 vyslala do vesmíru teleskop Cheops, který zkoumá známé exoplanety z oběžné dráhy Země. Výzkum exoplanet má v plánu i mise Plato, která odstartuje v roce 2026. Ariel bude třetím nástrojem v této řadě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 21 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 21 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...