Evropská kosmická agentura chystá misi vesmírného dalekohledu, který prozkoumá exoplanety

Evropská kosmická agentura (ESA) chystá novou výzkumnou misi Ariel, která by měla přinést další poznatky o planetách kroužících mimo Sluneční soustavu, neboli exoplanetách. Nový vesmírný teleskop by měl odstartovat v roce 2029 a během čtyř let prozkoumat asi tisícovku exoplanet.

Mise může podle ESA přinést pokrok v pátrání po existenci života ve vesmíru, protože z ní mohou vzejít objevy dalších vzdálených planet podobných Zemi.

ESA podepsala kontrakt na konstrukci vesmírného teleskopu v hodnotě 200 milionů eur (pěti miliard korun) s firmou Airbus. Družice s vesmírným dalekohledem určeným pro infračervené snímání zamíří do Lagrangeova libračního bodu vzdáleného asi 1,5 milionu kilometrů od Země, kde díky vyrovnání gravitačního působení Slunce a Země může zaujmout stabilní polohu vhodnou pro dlouhodobé pozorování vzdáleného vesmíru.

Ariel bude první misí zaměřenou na měření chemického složení a teplotních poměrů exoplanet. Podle vědců můžou výsledky pozorování přispět k pochopení raného vývoje vesmíru. 

Čtyřletá mise bude hledat dvojčata Země

Ariel bude studovat složení exoplanet, jejich vznik a vývoj, a to prostřednictvím průzkumu různorodého vzorku přibližně tisícovky extrasolárních planet současně ve viditelné i infračervené části vlnových délek.

Jedná se o první misi zaměřenou na měření chemického složení a tepelné struktury exoplanet, která je spojí s prostředím hostitelské hvězdy. „Vyplní tak významnou mezeru v našich znalostech o tom, jak je chemické složení planety spojeno s prostředím, ve kterém vznikla, nebo zda a jak typ hostitelské hvězdy ovlivňuje fyziku a chemii vývoje planety,“ uvedla ESA.

První exoplanety astronomové pozorovali v roce 1995, od té doby jich popsali asi pět tisíc. ESA v roce 2019 vyslala do vesmíru teleskop Cheops, který zkoumá známé exoplanety z oběžné dráhy Země. Výzkum exoplanet má v plánu i mise Plato, která odstartuje v roce 2026. Ariel bude třetím nástrojem v této řadě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 3 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 8 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 18 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...