Evropská kosmická agentura chystá misi vesmírného dalekohledu, který prozkoumá exoplanety

Evropská kosmická agentura (ESA) chystá novou výzkumnou misi Ariel, která by měla přinést další poznatky o planetách kroužících mimo Sluneční soustavu, neboli exoplanetách. Nový vesmírný teleskop by měl odstartovat v roce 2029 a během čtyř let prozkoumat asi tisícovku exoplanet.

Mise může podle ESA přinést pokrok v pátrání po existenci života ve vesmíru, protože z ní mohou vzejít objevy dalších vzdálených planet podobných Zemi.

ESA podepsala kontrakt na konstrukci vesmírného teleskopu v hodnotě 200 milionů eur (pěti miliard korun) s firmou Airbus. Družice s vesmírným dalekohledem určeným pro infračervené snímání zamíří do Lagrangeova libračního bodu vzdáleného asi 1,5 milionu kilometrů od Země, kde díky vyrovnání gravitačního působení Slunce a Země může zaujmout stabilní polohu vhodnou pro dlouhodobé pozorování vzdáleného vesmíru.

Ariel bude první misí zaměřenou na měření chemického složení a teplotních poměrů exoplanet. Podle vědců můžou výsledky pozorování přispět k pochopení raného vývoje vesmíru. 

Čtyřletá mise bude hledat dvojčata Země

Ariel bude studovat složení exoplanet, jejich vznik a vývoj, a to prostřednictvím průzkumu různorodého vzorku přibližně tisícovky extrasolárních planet současně ve viditelné i infračervené části vlnových délek.

Jedná se o první misi zaměřenou na měření chemického složení a tepelné struktury exoplanet, která je spojí s prostředím hostitelské hvězdy. „Vyplní tak významnou mezeru v našich znalostech o tom, jak je chemické složení planety spojeno s prostředím, ve kterém vznikla, nebo zda a jak typ hostitelské hvězdy ovlivňuje fyziku a chemii vývoje planety,“ uvedla ESA.

První exoplanety astronomové pozorovali v roce 1995, od té doby jich popsali asi pět tisíc. ESA v roce 2019 vyslala do vesmíru teleskop Cheops, který zkoumá známé exoplanety z oběžné dráhy Země. Výzkum exoplanet má v plánu i mise Plato, která odstartuje v roce 2026. Ariel bude třetím nástrojem v této řadě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 36 mminutami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 1 hhodinou

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 4 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 6 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...